Praha - Poslanci hodnotí Klausův projev převážně kladně, část z nich ale nesouhlasí s kritikou Ústavního soudu, který si podle Klause uzurpuje příliš mnoho moci. Prezident dokonce řekl, že je třeba změnit postavení soudu tak, aby se nemohl chovat jako nekontrolovatelná třetí parlamentní komora. Opozice pak prezidentovi také vyčítala, že v pasáži věnované hospodaření státu neřekl konkrétně, jak by si představoval reformu veřejných financí.
Část poslanců nesouhlasí s postojem Klause k Ústavnímu soudu
„To není zpochybňování autority Ústavního soudu. Každý rozumný a slušný člověk v této zemi respektuje rozhodnutí Ústavního soudu, ale to neznamená, že se se vším můžeme ztotožnit a říkat, že to je správné,“ komentoval Klausův projev předseda ODS Petr Nečas.
Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila vláda nyní neuvažuje, že by měnila postavení Ústavního soudu. „Ale je faktem, že právnická odborná obec se loni na podzim neshodla na tom, zda Ústavní soud má, či nemá pravomoc rušit zákony. To je téma, které visí ve vzduchu,“ dodal. Ústavní soud loni v září zrušil ústavní zákon, kterým parlament zkrátil sněmovně funkční období, aby se mohly uskutečnit předčasné volby.
Proti Klausovu názoru na soud se postavil úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. „Rozhodnutí Ústavního soudu mělo nepochybně vliv na určité překreslení politické mapy České republiky, na druhou stranu já bych z toho hned nevyvozoval potřebu redefinovat ústavní roli Ústavního soudu nějakým rozsáhlejším způsobem,“ uvedl. Bývalý šéf ČSSD Jiří Paroubek zmínil, že prezident nese odpovědnost za stav Ústavního soudu, protože on soudce jmenuje.
Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek
„Ústavní soud soudí. Zásadně nekomentuje jakákoliv politická prohlášení, a to kohokoliv.“
Naopak předseda KSČM Vojtěch Filip se domnívá, že je třeba změnit pravomoci Ústavního soudu. „Jsem přesvědčen, že nemůže být třetí komorou parlamentu. V tomto ohledu jsem už jednu úspěšnou novelu předložil a předložím znovu,“ dodal Filip.
Podle předsedy Věcí veřejných Radka Johna je otázka Ústavního soudu záležitost, o které mají debatovat odborníci. „Je to věc expertů, nám jde o prosazení konkrétních věcí pro lidi a experti ať se dohadují,“ řekl John.
Schwarzenberg se zastal i Bruselu - paskvily prý dělá náš parlament
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg uvedl, že Klausovy argumenty o tom, že si Ústavní soud nárokuje příliš mnoho moci a že se prezident obává přílišného vlivu evropských směrnic, jsou známé. „Já s tím tak úplně nesouhlasím,“ řekl novinářům. Co se týče ústavy, sněmovna má podle Schwarzenberga velkou moc vůči hlavě státu, vládě i Senátu. Ministr se zastal i evropských směrnic. „Říkám, že směrnice, které přicházejí z Bruselu, jsou mnohem rozumnější než to, co z nich náš parlament dělá. Ten teprve vyrábí pořádný paskvil,“ podotkl.
Právě směrnice z EU byly dalším kritizovaným bodem v prezidentově projevu. Klaus varoval před jejich „mechanickým přebíráním“. Na to reagoval Pospíšil tím, že vláda bude k evropskému právu přistupovat mnohem střízlivěji. „Za legislativní radu vlády mohu říci, že si toto vezmeme k srdci,“ řekl novinářům Pospíšil.
Opozici vadí, že Klaus neřekl, jak by měla reforma veřejných financí vypadat
Opozice prezidentovi vyčítala to, že když hovořil o reformě veřejných financí, nezmínil, jak přesně si ji představuje. Klaus prohlásil, že při současném rozložení politických sil je velká šance reformu prosadit. „Pan prezident zmínil potřebu reformy veřejných rozpočtů a mne mrzí, že nezmínil také otázku toho, jak mají být rozloženy náklady takovéto reformy. To, že náklady musí být spravedlivě rozloženy, že nemohou rozdělit sociální soudržnost společnosti, je stejně důležité jako fakt, že reforma veřejných rozpočtů je potřeba,“ prohlásil po projevu úřadující šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.