Bývalý soudce Berka má nastoupit k sedmiletému trestu za zmanipulované konkurzy

Soud poslal bývalému soudci Jiřímu Berkovi výzvu k nástupu trestu. Za zmanipulované konkurzy by měl ve vězení strávit 7 let. ČT to potvrdil místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor Robert Pekárek. Podle něj by měl Berka nastoupit do vězení do tří týdnů.

„Podle mých informací byly rozeslány rozsudky Vrchního soudu v Olomouci a výzvy k nástupu trestu, tudíž do tří týdnů by měli dotyční s nepodmíněným trestem nastoupit do výkonu trestu. Bližší informace nemohu k věci sdělit,“ uvedl Pekárek.

Sedmiletý trest uložil Berkovi olomoucký vrchní soud koncem loňského listopadu. Trest byl o rok a půl nižší než ten, který Berkovi určil v listopadu 2015 táborský soud, jenž ho poslal do vězení na 8,5 roku.

Rozsudek, na základě kterého byl Berka vyzván k nástupu do vězení, padl patnáct let po zahájení stíhání. Současně s tím zanikla Berkovi funkce soudce. Od dubna 2003 až do loňského listopadu byl výkonu této funkce dočasně zproštěn, a to z rozhodnutí ministra spravedlnosti. Nárok měl na polovinu platu, podle zjištění Seznam Zpráv vyplatil stát Berkovi téměř 9 milionů korun.

Patnáct let od odhalení k trestu

Skupinu kolem Berky začala policie odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku. Berka ho podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění za zmanipulování dalších konkurzů, celkem šlo o deset firem včetně společností ZKL Klášterec nad Ohří, Stavební podnik Ralsko, Zbrojovka Brno, Retema, Krušnohorské strojírny a Báňské stavby Most. Podle obžaloby způsobila skupina škodu za 264 milionů korun.

V listopadu snížil olomoucký vrchní soud tresty i dalším šesti ze zbývajících osmi obžalovaných, a to v rozmezí od půl roku až do dvou a půl roku. Soud vzal v potaz délku stíhání a procesu. Berka si má odpykat nejvyšší trest, ostatní obžalovaní z řad konkurzních správců, podnikatelů či soudních znalců budou ve vězení čtyři až šest let.

Na délce celého patnáctiletého procesu se podepsala i amnestie někdejšího prezidenta Václava Klause. Případ se tehdy zastavil zhruba na osmnáct měsíců, než soudy prověřily, do jaké míry se amnestie měla vztahovat i na případ Berky. V souvislosti s tím bylo zastaveno stíhání tří původně obžalovaných. V případu zpočátku figurovalo celkem dvanáct obžalovaných. 

  • 15. dubna 2003 – Policie zadržela a obvinila soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Jiřího Berku, který 31. března poslal na základě údajně padělaných listin do konkurzu Union banku.
  • 16. února 2004 – Padlo obvinění kvůli podezřelým konkurzům na firmy ZKL Klášterec nad Ohří a Stavební podnik Ralsko. Kromě Berky byli v souvislosti s tímto případem obviněni bývalý konkurzní správce Daniel Thonat, zástupce konkurzního správce Petr Tuhý, soudní znalec Martin Jurenka a zaměstnanec zpeněžování podstaty Lubor Kindl.
  • 17. května 2004 – Berkovi, Thonatovi, Tuhému a Kindlovi bylo rozšířeno obvinění za konkurz na společnosti Zbrojovka Brno a Retema. Nově byli obviněni tehdejší prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec a konkurzní správkyně Marta Čiháková.
  • 15. prosince 2005 – Krajský soud v Ústí nad Labem obdržel obžalobu na Berku a dalších pět lidí. Nejvyšší soud později případ přidělil Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
  • 20. ledna 2006 – V souvislosti s kauzou pochybných konkurzů byl z braní úplatků obviněn bývalý úředník Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Vladimír Šiša. Úplatky mu podle vyšetřovatelů dával Větrovec a jeho kolega z vysoké školy Jan Harangozzo. Šiša jim za to údajně slíbil zajistit informace o vyšetřování korupce a finanční kriminality. Podle verdiktu soudu z dubna 2010 ale Šiša nepracoval v tajné sekci NBÚ, a tudíž Větrovcovi nedopomohl k žádným tajným informacím.
  • 8. února 2006 – Kvůli podezření z napojení na skupinu kolem soudce Berky rezignoval ředitel NBÚ Jan Mareš.
  • 24. dubna 2008 – Soudní líčení pokračovalo přednesením nové obžaloby kvůli podezřelému konkurzu na desátou firmu, Grafostroj Cvikov.
  • 6. dubna 2010 – Táborský krajský soud Berku nepravomocně odsoudil na devět let. Stejný trest dostali i Daniel Thonat a Vladislav Větrovec. Za účast na zločinném spolčení byli dále odsouzeni Petr Tuhý na osm let, Martin Jurenka na sedm let a osm měsíců, podnikatelé Miroslava a Karel Melicharovi na osm let a Lubor Kindl na 6,5 roku. Marta Čiháková byla uznána vinnou z porušení povinnosti při správě cizího majetku, soud jí ale neuložil trest. Pavel Hlavatý, Vladimír Šiša a Jan Harangozzo byli zproštěni obžaloby. Z devíti nepravomocně odsouzených se jich sedm proti verdiktu odvolalo.
  • Srpen 2011 – Nejvyšší soud rozhodl, že odvoláním se má zabývat Vrchní soud v Olomouci, a nikoli v Praze. Opatření bylo zdůvodněno obavami z vazeb mezi některými obžalovanými a pražskými soudci. Thonat a Větrovec se proti rozhodnutí odvolali, Ústavní soud ale jejich námitky neuznal.
  • Květen 2012 – Olomoucký vrchní soud v neveřejném zasedání zrušil rozsudek z dubna 2010 a případ vrátil táborskému krajskému soudu, jemuž nařídil lépe odůvodnit rozsudek.
  • 11. ledna 2013 – Soud v Táboře zastavil na základě novoroční prezidentské amnestie Berkovo stíhání. Podle soudu se amnestie v celém rozsahu týkala rovněž Thonata a Kindla, částečně pak Vladislava Větrovce a Marty Čihákové. Státní zástupce podal proti nepravomocnému verdiktu stížnost.
  • Počátek dubna 2013 – Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že pro Berku, Thonata a Kindla platí amnestie jen částečně. Stíhání tak mělo pokračovat pouze v případech konkurzů firem Báňské stavby Most, Zemědělské družstvo Kravaře v Čechách, Mostecké obchodní sdružení export, import a Grafostroj. Vrchní soud zároveň potvrdil zastavení řízení u Vladislava Větrovce.
  • 17. června 2013 – Nejvyšší státní zástupce podepsal dovolání k Nejvyššímu soudu, jímž napadl částečné zastavení stíhání Berky, Thonata a Kindla. Dovolání podali také právníci těchto obžalovaných, kteří se domáhali úplného zastavení stíhání.
  • 20. srpna 2014 – Nejvyšší soud vyhověl nejvyššímu státnímu zástupci a věc předal k novému projednání soudu v Táboře.
  • 22. června 2015 – V Táboře začalo obnovené líčení.
  • 14. září 2015 – Táborský soud zastavil kvůli promlčení trestní stíhání tří z 12 obžalovaných. „Nejzávažnější trestní činnost u obžalovaných Vladislava Větrovce, Jana Harangozza a Marty Čihákové byla amnestována, zbývající bagatelní trestná činnost byla promlčena,“ řekl soudce Zdeněk Kučera.
  • 25. listopadu 2015 – Soud odsoudil Berku na 8,5 roku do vězení, dalším osmi lidem uložil tresty v rozpětí od dvouleté podmínky do 8,5 roku vězení.
  • 28. 11. 2018 - Olomoucký vrchní soud snížil trest ústeckému soudci Jiřímu Berkovi obžalovanému kvůli zmanipulovaným konkurzům z 8,5 na sedm let. Tresty odvolací soud snížil i dalším šesti ze zbývajících osmi obžalovaných a to v rozmezí o půl až 2,5 roku. Zohlednil přitom délku trestního stíhání.
  • 28. 3. 2019 - Soud poslal bývalému soudci Berkovi výzvu k nástupu trestu; Berka k výkonu trestu v dubnu skutečně nastoupil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili.
08:22Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 33 mminutami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 2 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 13 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.