Bývalý soudce Berka má nastoupit k sedmiletému trestu za zmanipulované konkurzy

Soud poslal bývalému soudci Jiřímu Berkovi výzvu k nástupu trestu. Za zmanipulované konkurzy by měl ve vězení strávit 7 let. ČT to potvrdil místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka Tábor Robert Pekárek. Podle něj by měl Berka nastoupit do vězení do tří týdnů.

„Podle mých informací byly rozeslány rozsudky Vrchního soudu v Olomouci a výzvy k nástupu trestu, tudíž do tří týdnů by měli dotyční s nepodmíněným trestem nastoupit do výkonu trestu. Bližší informace nemohu k věci sdělit,“ uvedl Pekárek.

Sedmiletý trest uložil Berkovi olomoucký vrchní soud koncem loňského listopadu. Trest byl o rok a půl nižší než ten, který Berkovi určil v listopadu 2015 táborský soud, jenž ho poslal do vězení na 8,5 roku.

Rozsudek, na základě kterého byl Berka vyzván k nástupu do vězení, padl patnáct let po zahájení stíhání. Současně s tím zanikla Berkovi funkce soudce. Od dubna 2003 až do loňského listopadu byl výkonu této funkce dočasně zproštěn, a to z rozhodnutí ministra spravedlnosti. Nárok měl na polovinu platu, podle zjištění Seznam Zpráv vyplatil stát Berkovi téměř 9 milionů korun.

Patnáct let od odhalení k trestu

Skupinu kolem Berky začala policie odhalovat na jaře 2003 v souvislosti s podezřelým konkurzem na Union banku. Berka ho podle obžaloby vyhlásil na základě padělaných dokumentů. K Union bance později přibylo obvinění za zmanipulování dalších konkurzů, celkem šlo o deset firem včetně společností ZKL Klášterec nad Ohří, Stavební podnik Ralsko, Zbrojovka Brno, Retema, Krušnohorské strojírny a Báňské stavby Most. Podle obžaloby způsobila skupina škodu za 264 milionů korun.

V listopadu snížil olomoucký vrchní soud tresty i dalším šesti ze zbývajících osmi obžalovaných, a to v rozmezí od půl roku až do dvou a půl roku. Soud vzal v potaz délku stíhání a procesu. Berka si má odpykat nejvyšší trest, ostatní obžalovaní z řad konkurzních správců, podnikatelů či soudních znalců budou ve vězení čtyři až šest let.

Na délce celého patnáctiletého procesu se podepsala i amnestie někdejšího prezidenta Václava Klause. Případ se tehdy zastavil zhruba na osmnáct měsíců, než soudy prověřily, do jaké míry se amnestie měla vztahovat i na případ Berky. V souvislosti s tím bylo zastaveno stíhání tří původně obžalovaných. V případu zpočátku figurovalo celkem dvanáct obžalovaných. 

  • 15. dubna 2003 – Policie zadržela a obvinila soudce Krajského soudu v Ústí nad Labem Jiřího Berku, který 31. března poslal na základě údajně padělaných listin do konkurzu Union banku.
  • 16. února 2004 – Padlo obvinění kvůli podezřelým konkurzům na firmy ZKL Klášterec nad Ohří a Stavební podnik Ralsko. Kromě Berky byli v souvislosti s tímto případem obviněni bývalý konkurzní správce Daniel Thonat, zástupce konkurzního správce Petr Tuhý, soudní znalec Martin Jurenka a zaměstnanec zpeněžování podstaty Lubor Kindl.
  • 17. května 2004 – Berkovi, Thonatovi, Tuhému a Kindlovi bylo rozšířeno obvinění za konkurz na společnosti Zbrojovka Brno a Retema. Nově byli obviněni tehdejší prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec a konkurzní správkyně Marta Čiháková.
  • 15. prosince 2005 – Krajský soud v Ústí nad Labem obdržel obžalobu na Berku a dalších pět lidí. Nejvyšší soud později případ přidělil Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
  • 20. ledna 2006 – V souvislosti s kauzou pochybných konkurzů byl z braní úplatků obviněn bývalý úředník Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Vladimír Šiša. Úplatky mu podle vyšetřovatelů dával Větrovec a jeho kolega z vysoké školy Jan Harangozzo. Šiša jim za to údajně slíbil zajistit informace o vyšetřování korupce a finanční kriminality. Podle verdiktu soudu z dubna 2010 ale Šiša nepracoval v tajné sekci NBÚ, a tudíž Větrovcovi nedopomohl k žádným tajným informacím.
  • 8. února 2006 – Kvůli podezření z napojení na skupinu kolem soudce Berky rezignoval ředitel NBÚ Jan Mareš.
  • 24. dubna 2008 – Soudní líčení pokračovalo přednesením nové obžaloby kvůli podezřelému konkurzu na desátou firmu, Grafostroj Cvikov.
  • 6. dubna 2010 – Táborský krajský soud Berku nepravomocně odsoudil na devět let. Stejný trest dostali i Daniel Thonat a Vladislav Větrovec. Za účast na zločinném spolčení byli dále odsouzeni Petr Tuhý na osm let, Martin Jurenka na sedm let a osm měsíců, podnikatelé Miroslava a Karel Melicharovi na osm let a Lubor Kindl na 6,5 roku. Marta Čiháková byla uznána vinnou z porušení povinnosti při správě cizího majetku, soud jí ale neuložil trest. Pavel Hlavatý, Vladimír Šiša a Jan Harangozzo byli zproštěni obžaloby. Z devíti nepravomocně odsouzených se jich sedm proti verdiktu odvolalo.
  • Srpen 2011 – Nejvyšší soud rozhodl, že odvoláním se má zabývat Vrchní soud v Olomouci, a nikoli v Praze. Opatření bylo zdůvodněno obavami z vazeb mezi některými obžalovanými a pražskými soudci. Thonat a Větrovec se proti rozhodnutí odvolali, Ústavní soud ale jejich námitky neuznal.
  • Květen 2012 – Olomoucký vrchní soud v neveřejném zasedání zrušil rozsudek z dubna 2010 a případ vrátil táborskému krajskému soudu, jemuž nařídil lépe odůvodnit rozsudek.
  • 11. ledna 2013 – Soud v Táboře zastavil na základě novoroční prezidentské amnestie Berkovo stíhání. Podle soudu se amnestie v celém rozsahu týkala rovněž Thonata a Kindla, částečně pak Vladislava Větrovce a Marty Čihákové. Státní zástupce podal proti nepravomocnému verdiktu stížnost.
  • Počátek dubna 2013 – Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že pro Berku, Thonata a Kindla platí amnestie jen částečně. Stíhání tak mělo pokračovat pouze v případech konkurzů firem Báňské stavby Most, Zemědělské družstvo Kravaře v Čechách, Mostecké obchodní sdružení export, import a Grafostroj. Vrchní soud zároveň potvrdil zastavení řízení u Vladislava Větrovce.
  • 17. června 2013 – Nejvyšší státní zástupce podepsal dovolání k Nejvyššímu soudu, jímž napadl částečné zastavení stíhání Berky, Thonata a Kindla. Dovolání podali také právníci těchto obžalovaných, kteří se domáhali úplného zastavení stíhání.
  • 20. srpna 2014 – Nejvyšší soud vyhověl nejvyššímu státnímu zástupci a věc předal k novému projednání soudu v Táboře.
  • 22. června 2015 – V Táboře začalo obnovené líčení.
  • 14. září 2015 – Táborský soud zastavil kvůli promlčení trestní stíhání tří z 12 obžalovaných. „Nejzávažnější trestní činnost u obžalovaných Vladislava Větrovce, Jana Harangozza a Marty Čihákové byla amnestována, zbývající bagatelní trestná činnost byla promlčena,“ řekl soudce Zdeněk Kučera.
  • 25. listopadu 2015 – Soud odsoudil Berku na 8,5 roku do vězení, dalším osmi lidem uložil tresty v rozpětí od dvouleté podmínky do 8,5 roku vězení.
  • 28. 11. 2018 - Olomoucký vrchní soud snížil trest ústeckému soudci Jiřímu Berkovi obžalovanému kvůli zmanipulovaným konkurzům z 8,5 na sedm let. Tresty odvolací soud snížil i dalším šesti ze zbývajících osmi obžalovaných a to v rozmezí o půl až 2,5 roku. Zohlednil přitom délku trestního stíhání.
  • 28. 3. 2019 - Soud poslal bývalému soudci Berkovi výzvu k nástupu trestu; Berka k výkonu trestu v dubnu skutečně nastoupil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 1 hhodinou

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 1 hhodinou

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 2 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 3 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 13 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 13 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 13 hhodinami
Načítání...