Praha - Co s cizinci, kteří v Česku přišli o práci? Ministr vnitra Ivan Langer (ODS) je pro jejich urychlený návrat domů. Jeho resort nabízí zájemcům o návrat do vlasti jednosměrnou letenku a finanční příspěvek. Předseda sněmovního bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD) to označuje za marketingový tah. Akce "Dobrovolný návrat" totiž počítá s tím, že ji využije maximálně dva tisíce cizinců. Podle Bublana by se ale v Česku mělo do konce března bez práce ocitnout kolem 12 až 15 tisíc cizinců. Nabízí proto vlastní recept, jak zajistit, aby přechodem nezaměstnaných cizinců do ilegality nevzrostla kriminalita - mohli by vykonávat veřejně prospěšné práce nebo se vyučit řemeslu, a vyřešit tak zoufalý nedostatek učňů. S tím ale Langer nesouhlasí. Politici se střetli v Otázkách Václava Moravce.
Podle Langera se akce „Dobrovolný návrat“ vyplatí cizincům, ale i českým občanům. Pokud bude zájem větší než stanovená kvóta dvou tisíc lidí, bude se snažit přesvědčit vládu o tom, že projekt stojí za to rozšířit. „Vrátí se domů tak či tak, buď dobrovolně, když se dostanou do střetu se zákonem, tak nedobrovolně,“ prohlásil v Otázkách Langer. Ministerstvo vnitra si prý navíc posvítí na zprostředkovatelské agentury, kterých je v Česku přes dva tisíce a většinou velmi vydělávají.
První zájemci už nabídky využili a vrátili se domů. Jednalo se o cizince mongolské národnosti. Kromě letenky dostali i příspěvek „do začátku“ ve výši 500 eur. Podle Langera se už do projektu přihlásilo 270 cizinců a celkem 56 jich už odletělo. Stát chce celou akcí zabránit přechodu nezaměstnaných cizinců do ilegality, a v důsledku toho i hrozbě nárůstu kriminality a organizovaného zločinu.
První fáze akce Dobrovolný návrat bude trvat 8 měsíců a bude ji moci využít 2 000 cizinců. Podmínkou je, že žadatel musí prokázat nedostatek finančních prostředků. Vláda počítá s náklady ve výši 60,7 milionu korun.
Bublan ale namítá, že příspěvek nic neřeší, protože ti lidé se často mnohonásobně více zadlužili, aby se do Česka vůbec dostali. Pokud sociální demokracie vystřídá Langera ve vedení ministerstva vnitra, zřídila by imigrační úřad. Podle Bublana by se v tomto úřadu spojila činnost cizinecké policie, odborů pro imigraci a azyl a nevládních agentur s tím, že by úřad působil kromě Česka i v „problematických“ zemích, jako je Mongolsko či Vietnam. Problém je podle něj v tom, že v těchto zemích nikdo zájemcům o práci v cizině neposkytne relevantní informace. Zprostředkovatelské agentury informace často zkreslují. Na to kontroval Langer tím, že nejlepším nositelem informace budou právě ti, co se pomocí letenky od české vlády dostanou domů. Navíc tito lidé, pokud se budou chtít do Česka znovu dostat, budou mít před ostatními přednost, uvedl Langer. Imigrační úřad jako takový Langer odmítl: „Nevěřím v nové instituce,“ prohlásil.
Počty cizinců v Česku stále rostou. Jen za loňský rok vzrostl počet povolení k trvalému a dlouhodobému pobytu až na 438 tisíc. Nejpočetněji zastoupenou menšinou jsou Ukrajinci (131 tisíc), následují Slováci, Vietnamci a Rusové. Celkové počty cizinců budou ale mnohem vyšší - řada z nich je v Česku ilegálně. Čísla ale nechtěl ministr Langer odhadovat.
Bublan v Otázkách také obvinil Langerův resort z toho, že vůči Vietnamcům postupují policisté tvrději než vůči jiným menšinám, které v Česku žijí. Například v lednu brněnský policista při domovní prohlídce zbil muže vietnamské národnosti; ten později na následky zranění zemřel. Policista byl obviněn a hrozí mu až patnáct let vězení. Terčem kritiky se také stal zásah policistů ve vietnamské tržnici Sapa v Praze. Langer ale Bublanovo obvinění odmítá. Podle něj se mohou mezi policisty, kterých je víc jak čtyřicet tisíc, objevit xenofobní jedinci, celek ale takový není. Tvrdost a důslednost neznamená nezákonnost, konstatoval Langer. Bublan mu vyčítá, že to platí ale jen pro některé komunity.
Politici také hovořili o případu 26letého Vietnamce Le Kim Thanha, který byl v říjnu z Česka vyhoštěn, protože jeho pracovní povolení nabylo platnost až tři týdny poté, co začal pracovat. Vina ale byla na straně zaměstnavatele. Proti rozhodnutí o vyhoštění se mohl bránit žalobou, kvůli nemoci ale nestihl lhůtu. Proto byl znovu vyhoštěn. Teď je v detenčním zařízení pro cizince. Jeho právník se obrátil i na Ústavní soud. „Lidsky mám pochopení pro tragédii, ke které došlo, nicméně se dostal do rozporu se zákonem,“ je nekompromisní Langer.
