Úroveň emisí skleníkových plynů byla v Česku v roce 2013 o čtyřiatřicet procent nižší než v roce 1990, a republika je tak na dobré cestě naplnit do roku 2030 unijní závazek čtyřicetiprocentního snížení. Na pařížské klimatické konferenci to oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ve svém projevu Brabec uvedl, že Česká republika v současné době dokončuje nový plán na ochranu klimatu, který vytvoří předpoklady k přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku do roku 2050. Soustředí se především na opatření, jež mají nejvyšší potenciál pro snižování emisí skleníkových plynů, a na uhlíkovou náročnost energetiky, průmyslu, dopravy, zemědělství či lesnictví.
Kromě toho Česko investuje významné finanční prostředky do energetické účinnosti a ekologického vytápění v různých oblastech včetně domácností a průmyslu. Celkový rozpočet na tato opatření dosáhne do roku 2020 částky převyšující dvě miliardy eur (54 miliard Kč).
Brabec: Nárůst teploty nesmí překročit dva stupně
Změna klimatu je podle českého ministra bezesporu jednou z nejvážnějších globálních hrozeb, před nimiž svět stojí, a podělil se i o tuzemskou zkušenost, kdy sérii ničivých povodní vystřídalo dlouhotrvající období sucha. Není podle něj přitom pochyb, že změna klimatu má zásadní dopady nejen na životní prostředí, ale i na ekonomickou prosperitu a účinné potírání chudoby a je i bezpečnostní výzvou.
Ministr se připojil k názoru, že účinně čelit změně klimatu lze jen společně. „Zde v Paříži musíme dosáhnout právně závazné mezinárodní smlouvy, která zajistí, aby nárůst průměrné globální teploty ve srovnání s předindustriálními hodnotami nepřekročil hranici dva stupně Celsia. Je také důležité, aby nám nová smlouva umožňovala v průběhu času navyšovat ambice,“ řekl Brabec.
Přijetím účinné, trvalé a spravedlivé smlouvy v Paříži vyjádří podle něj účastníci odpovědnost vůči současným i budoucím generacím, a Česko se na tom hodlá podílet; sdělil, že země už investuje významné finanční prostředky do energetické účinnosti a ekologického vytápění v různých oblastech včetně domácností a průmyslu.
Na pařížské konferenci OSN o klimatických změnách má být do konce týdne přijata nová globální klimatická dohoda, která by umožnila snížit exhalace oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů do roku 2030 pod úroveň roku 1990. Dohoda nahradí Kjótský protokol, jehož platnost měla vypršet již loni.
