Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu, který se domáhal vydání hradu Bouzov na Olomoucku. Justice ponechala památku ve vlastnictví státu. Ústavní soudci obdrželi stížnost v červenci, odmítli ji v polovině září. Z usnesení plyne, že se řád po druhé světové válce nedomáhal vrácení hradu, který zabavili nacisté, zákonem předepsaným způsobem.
Vzhledem k tomu, že řád pozbyl vlastnictví už před únorem 1948, odmítl Národní památkový ústav v květnu 2014 památku vydat v církevních restitucích. Následnou žalobu zamítl okresní soud a poté i olomoucká pobočka krajského soudu.
Dokazování bylo podle právníků památkového ústavu velmi náročné, spis čítal přes čtyři tisíce stran a bylo potřeba projít řadu archivních záznamů. Podle památkového ústavu je zřejmé, že řád přišel o hrad ještě před 25. únorem 1948, což je začátek rozhodného období podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Převod, nebo předání?
Dovolání řádu odmítl v květnu Nejvyšší soud. Řád tehdy jako spornou otázku nastolil například to, zda byl po druhé světové válce uplatněn restituční nárok podle tehdejších předpisů a zda k definitivní konfiskaci došlo před, anebo až po únoru 1948. Podle Nejvyššího soudu se však řádu nepodařilo zpochybnit podstatný závěr, že po druhé světové válce už nebylo vlastnické právo německých rytířů obnoveno.
„Tvrdí-li pak, že k převzetí požadovaných nemovitostí došlo až dne 22. 3. 1949, opomíjí, že toho dne byl sice dle skutkových zjištění soudů nižších stupňů sepsán zápis o odevzdání hradu, nicméně jako den přechodu byl uveden den 1. 5. 1947,“ stojí v usnesení Nejvyššího soudu.
Řád pokládá Bouzov za historický majetek svého právního předchůdce. V pátek zopakoval, že vyčerpá všechny možnosti, včetně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě usiluje také o vrácení dalšího nemovitého majetku na severu Moravy a ve Slezsku, kde v minulosti řád intenzivně působil a dnes se tam věnuje duchovní službě i aktivitám ve školství a zdravotnictví.
Bouzov je jednou z nejnavštěvovanějších moravských památek. Německý řád jej získal na konci 17. století. Na začátku druhé světové války nacisté hrad zkonfiskovali, v době okupace byl sídlem přepadového oddílu SS. Po válce přešel do majetku státu.
Kromě Bouzova požaduje Německý řád také navrácení některých nemovitostí v Karlově Studánce na Bruntálsku. U soudů se domáhal určení, že jejich vlastníkem je stát, nikoliv obec Karlova Studánka, v případě úspěchu by se totiž řádu teoreticky otevřela možnost žádat o vrácení nemovitostí podle zákona o církevních restitucích. Okresní soud v Bruntálu ale žalobu zamítl, řád neuspěl ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Ostravě a naposledy letos v červnu odmítl dovolání i Nejvyšší soud.
