BIS chce ve svých řadách jen elitu. Stážisté musí umět analyzovat hackerský i teroristický útok

2 minuty
Z 243 zájemců získalo stáž jen 9
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní informační služba (BIS) se do svých řad snaží přilákat ty největší odborníky. Využívá k tomu inzeráty, účastní se veletrhů či umožňuje pracovní stáže studentům vysokých škol. V současnosti se nejvíce soustředí na studenty v oboru bezpečnosti a strategie. Z 243 zájemců o stáž jich ale uspělo jen devět.

„Výběr byl poměrně náročný. Nemohli jsme udělat kompletní bezpečnostní prověrku, ale studenty jsme si prověřili a oni museli prokázat svoje dovednosti a znalosti,“ uvedl mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Devět stážistů starých přibližně 22 let tak dostalo možnost být v přímém kontaktu s realitou a prací důstojníků tajné služby. Jedná se o studenty, kteří se zaměřují na bezpečnost a strategii v oblasti terorismu, kybernetických útoků a práva.

Aby stáž získali, museli studenti zpracovat analýzu útoků počítačových hackerů v roce 2014, jejichž cílem byly vládní instituce ve 45 zemích. „Šli po strategických plánech. Kdy oni studují, na jaké ta IP adresa, kterou oni chtějí napadnout, kliká, které navštěvuje. Na základě toho se posílají odkazy, přílohy, které vypadají důvěryhodně pro činnost toho subjektu, který se je snaží napadnout,“ vysvětlila účastnice stáže.

Dalším tématem byl terorismus, radikalizace a útoky tzv. osamělých vlků v Evropě. „Důležité je najít někoho, kdo lidi radikalizuje. Od toho vrchního článku hledáme ty spodní. Vždy tam je někdo, kdo rekrutuje někoho jiného. Hodně je to na nějakém rodinném principu,“ komentoval postup při plnění tohoto úkolu další účastník stáže.

K utajeným zdrojům se studenti nedostali

Na zpracování analýz měli studenti pět dní. Pracovali jen s veřejnými zdroji, k utajeným informacím se nedostali. Podle vedení BIS mají tito studenti předpoklady stát se důstojníky tajné služby. „My skutečně chceme mít elitu a snažíme se jejich zájem zachytit už při jejich studiích, tedy na začátku jejich pracovní kariéry,“ doplnil Šticha.

Po studiu ale musí uspět ještě ve výběrovém řízení. Například loni z 9 tisíc zájemců ale postoupilo ke vstupnímu pohovoru 1600 lidí. Přijato bylo nakonec jen 50 z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 3 hhodinami

Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.
09:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 milionů, píší Seznam Zprávy

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
před 7 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 7 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 8 hhodinami

Máme silnou společnost, ale ne silný stranický systém, míní filozof Kroupa

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.
13. 5. 2025Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 9 hhodinami
Načítání...