V roce 1940 odešlo ilegálně z takzvaného protektorátu nejvíc dobrovolníků do československé zahraniční armády ve Francii, a to balkánskou cestu. Byla to poslední možná úniková trasa. Celkem tudy prošlo na Západ přes dva tisíce uprchlíků. Zhruba stejný počet, jako do září 1939 přes Polsko.
Balkánskou cestou uteklo z protektorátu přes 2000 lidí
Tisíce uprchlíků museli při cestě na Západ nejprve projít centrem Bělehradu. Francouzské úřady si zde pronajaly dokonce část Hotelu Palace, kde fungovalo provizorní přijímací
i ubytovací středisko pro československé dobrovolníky.
Hotelem prošel také Jaroslav Klemeš - poslední žijící parašutista, který byl vysazený do protektorátu z Velké Británie. Jeho jediným cílem tehdy byla pomsta nacistům za okupaci. Do Jugoslávie se dostal ilegálně přes Slovensko a Maďarsko. V bezpečí ale nebyl ani po přechodu jugoslávských hranic. „Museli jsme přejít ilegálně, protože tam ještě někdy vraceli,“ vzpomínal.
Důležité místo v srbské metropoli měl vedle Hotelu Palace i takzvaný Československý dům, kde se scházeli krajani žijící v Bělehradu. Uprchlíci zde dostali najíst a někdo tu mohl i přespat. „Českoslovenští emigranti dostávali pomoc i od různých dalších skupin a jednotlivců v Jugoslávii,“ dodává srbský historik Milan Sovilj.
Balkánská cesta pomohla tisícům lidí na Západ (zdroj: ČT24)
Nejvíc lidí se ale dostalo do Francie vlakovými transporty přes Soluň do Istanbulu a pak lodí z Palestiny do Francie. Část emigrantů využila taky cestu vlakem přes Jugoslávii, Itálii a Švýcarsko. Poslední možnou trasou byl přesun lodí ze Splitu přímo do Marseille.