Návrh opoziční ODS, podle kterého by měl stát povinně dávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu ročně, zamíří k poslancům s odmítavým stanoviskem vlády. Proti návrhu se podle předběžného stanoviska pro zasedání kabinetu postavila ministerstva financí i obrany, které chce zpracovat vlastní návrh. Kabinet na svém pátečním zasedání nepodpořil žádný z několika návrhů občanských demokratů.
Ministerstva zdůvodnila odmítavá stanoviska tím, že vláda by byla přijetím návrhu ODS „značně limitována při sestavování státního rozpočtu“. Vláda by také nemohla reagovat na vývoj ekonomiky. Povinné zvyšování podle ministerstva obrany rovněž neřeší schopnost armády zvýšené výdaje využít.
Nyní Česko na obranu dává necelých 1,1 procenta HDP, podle navrhované novely ústavního zákona o zajišťování obrany by to měla být dvě procenta. Návrh vychází ze závazku NATO zvýšit do roku 2024 výdaje na obranu právě na dvě procenta HDP, což zatím plní jen pět zemí včetně USA. Právě americká administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa nyní na spojence tlačí, aby svůj slib naplnili a výdaje na obranu zvýšili.
Vláda by podle navrhované úpravy měla také být povinna nejméně jednou za čtyři roky vyhodnocovat stav zajištění obrany Česka a následně usnesením stanovit pokyny pro další výstavbu, přípravu a použití ozbrojených sil v dalších deseti letech. Nedílnou součástí takových pokynů by měl být rámec výdajů rozpočtu na obranu.
Vláda si nepřeje ani odklad eReceptu
Babišova vláda podle očekávání ve sněmovně nepodpoří ani odklad povinných elektronických receptů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) před jednáním novinářům řekl, že plánuje změnu systému a rok nechce za nedodržování zákona lékaře pokutovat. Odklad povinných elektronických receptů navrhují Senát a poslanci ODS.
Senát v rámci novely zákona o léčivech doporučil, aby elektronické recepty nahradily papírové až od roku 2020, nikoliv už od ledna 2018. Obdobná novela poslanců ODS počítá s pětiletým odkladem. Vojtěch uvedl, že předložil jako poslanecký návrh odložení sankce za neudělení eReceptu o rok.
Návrhům ODS vláda sluchu nepřála
K dalšímu návrhu ODS na zrušení zákona, který zakazuje prodej ve velkých obchodech o vybraných svátcích, zaujala vláda neutrální stanovisko. A jiný návrh opět z dílny ODS, a sice na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, odmítl kabinet podpořit s tím, že je podle ministrů neopodstatněný a nekoncepční.
A vláda v parlamentu nepodpoří ani návrh občanských demokratů, aby se nájemce bytu mohl přihlásit k trvalému pobytu na dané adrese jen se souhlasem vlastníka nemovitosti. Občanští demokraté poukazují na to, že v praxi si někdo proti vůli vlastníka do jeho domu nebo bytu přihlásí víc obyvatel, kteří se tam ale fakticky nezdržují. Vláda však v návrhu stanoviska upozornila, že údaj o adrese místa trvalého pobytu má pouze evidenční charakter a zákon o evidenci obyvatel neukládá občanům zdržovat se na adrese trvalého pobytu.
Zamítavé stanovisko přidělil kabinet i návrhu ODS na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Stanovisko pro jednání kabinetu označovalo návrh za neopodstatněný a nekoncepční zásah do daňového systému. Zrušením daně by státní rozpočet přišel asi o 11 miliard korun. ODS argumentuje mimo jiné tím, že stát by ušetřil stovky milionů korun za její výběr. Stejný návrh na zrušení příslušného zákonného opatření Senátu předložila už v roce 2015. Daň ve výši čtyři procenta platí při koupi nemovitosti od prosince loňského roku kupující, předtím ji platil většinou prodávající.
Vláda kývla i na materiál ČNB ohledně přijímání eura
Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument vláda schválila. Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
„Vlastní připravenost České republiky na přijetí eura se oproti předchozím letům dále zlepšila, i když přetrvávají některé nedostatky, zejména z pohledu nedokončené reálné konvergence,“ uvádí materiál.
Premiér po jednání kabinetu také avizoval, že 5. ledna, tedy ještě před hlasováním sněmovny o důvěře jeho vládě, navštíví sousední Slovensko. Na 22. ledna si pak naplánoval návštěvu Bulharska, které bude od Nového roku předsedat Evropské unii, a bude tak podle něj mít zásadní vliv na evropskou agendu. Babiš podle svých slov sjednává i schůzku s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a chce se setkat s vedením Rakouska, které předsednictví v červenci převezme od Bulharska.
