Sněmovní výbor pro obranu chce po ministerstvu financí, aby zvýšilo rozpočet ministerstva obrany na příští rok o 2,28 miliardy korun. Peníze by měly jít na velké investice. Poslanci výboru se na tom shodli na svém zasedání. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s tím ale nesouhlasí. Návrh rozpočtu na příští rok pro obranu počítá s 47,78 miliardy Kč, což je o čtyři miliardy více než letos. Částka je ale stále výrazně nižší, než ke které se Česko zavázalo při vstupu do NATO.
Andrej Babiš po návštěvě generálního štábu armády řekl, že se mu návrh sněmovního výboru pro obranu nelíbí. Rozpočet je podle něj nyní na doraz; považuje ho za dobrý a adekvátní. Kdyby byla ale v příštím roce možnost rozpočet ministerstva obrany operativně navýšit, byl by pro.
Armáda byla donucena v minulých letech výrazně šetřit, například v roce 2014 měla k dispozici necelých 42 miliard korun. Přitom podle bezpečnostních expertů by potřebovala minimálně 50 miliard korun. Pro další rozvoj by ale byla potřeba vyšší částka.
Česko zůstává v rámci NATO „černým pasažérem“
Návrh rozpočtu kritizoval například koaliční poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL). Poznamenal, že Česko zůstává v NATO kvůli svému financování „černým pasažérem“. Vývoj rozpočtu podle něj neodpovídá bezpečnostním hrozbám ve světě i koaliční dohodě, podle které by mělo ministerstvo obrany do roku 2020 dostávat 1,4 procenta HDP. Nyní to je kolem jednoho procenta. Členové NATO by přitom měli na obranu vynakládat dvě procenta HDP.
Ministerstvo financí předpokládá, že na rok 2017 pro obranu uvolní 51,97 miliardy korun a na další rok 57,24 miliardy korun. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) se proti původnímu návrhu z letošního května podařilo dohodnout na tyto dva roky navýšení o deset miliard korun.
I takové navýšení ale podle poslanců nestačí k dosažení slibovaných 1,4 procenta HDP. V letech 2019 a 2020 by to tak znamenalo skokové navýšení rozpočtu na obranu.
Zásadní problém představují velké armádní zakázky
Ministerští úředníci si navíc stěžují na to, že kvůli nefunkčnímu zákonu o veřejných zakázkách a kvůli pouze krátkodobým rozpočtovým výhledům nevědí, kolik peněz budou mít na velké zakázky za více než dva roky. Vybrat vítěznou firmu na velké zakázky v řádu miliard korun přitom úřadům často trvá i několik let, a to i třeba kvůli odvolávání neúspěšných uchazečů o tendr.
Gabal proto navrhl, aby se rozpočet na příští rok zvýšil o pět miliard korun. Podle Stropnického by ale úřad takovou částku nestihl příští rok kvůli dlouhodobým tendrům utratit. Poslanci proto nakonec jednomyslně schválili nižší zvýšení rozpočtu. Peníze navrhují vzít z položky všeobecné pokladní správy.
U některých útvarů chybí až padesát procent vojáků
Díky vyšším příjmům armáda příští rok plánuje zvýšit počet vojáků o 1262. O zhruba tisíc vojáků by se měly zvyšovat její stavy i v dalších letech. Armáda v minulosti kvůli nedostatku peněz nové zaměstnance nenabírala a teď má velký podstav. Některým útvarům chybí až 50 procent vojáků.
Podle náměstka ministra obrany Pavla Berana bude rok 2016 přípravou na investice, které by měly být spuštěny v dalších letech. Příští rok by se naopak mělo více investovat třeba do nákupu munice i dalšího materiálu nebo do oprav.
Armáda podle Babiše musí dohnat deficit z minulých let
Andrej Babiš na společné tiskové konferenci s ministrem obrany Martinem Stropnickým a šéfem generálního štábu Josefem Bečvářem po návštěvě generálního štábu zdůraznil, že je klíčové dohnat deficit ve vybavení armády způsobený její malou finanční podporou v uplynulých letech. Poznamenal, že některé části armádní výzbroje, které měl možnost vidět, patří spíše do muzea vojenské techniky.
Ministr financí, kterému vojsko představilo vizi na dalších deset let, ocenil, že má armáda velice konkrétní představy, pokud jde o její dovybavení. Stropnický zase ocenil, že má ministerstvo obrany díky nárůstu rozpočtu možnost plánovat větší nákupy. V první fázi by mezi nimi podle Bečváře měla být děla, obrněné transportéry nebo vrtulníky.
Vláda se zavázala k tomu, že do roku 2020 stoupne rozpočet na obranu ze současného jednoho procenta HDP na 1,4 procenta HDP. Na otázku, jestli se cíle skutečně podaří dosáhnout, ani Babiš, ani Stropnický nedali jasnou odpověď. Zdůraznili ale, že za důležitější než toto procento považují absolutní nárůst výdajů na obranu. Babiš také upozornil na nutnost dobrého čerpání poskytnutých peněz.
Aktivní zálohy posílí o tři stovky mužů
Více peněz z armádního rozpočtu se rozdělí i mezi lidi v aktivní záloze. Resort je chce posílit o 300 mužů. Příkladem aktivního „záložáka" je Radek Michálek, v civilu vedoucí vlakových stevardů. Tento týden se spolu s dalšími kolegy účastní v Mošnově cvičení Safeguard Letiště 2015. Vojáci v záloze tam trénují ochranu objektů, ale i činnost při hromadném útoku nebo přepadení kolony.
V Moravskoslezském kraji působí asi sto členů aktivních záloh, cvičení mají čtyřikrát do roka. Zálohy ale jsou po celé republice. Nacvičují například ostrahu ohrožených objektů, zvládání krize s aktivisty u elektrárny nebo stavbu obřího uprchlického tábora.
Všichni „záložáci“ budou v březnu cvičit na Libavé
V březnu čeká všechny týmy aktivních záloh první společné cvičení pro ostré nasazení s armádou. Během sedmi týdnů má projít vojenským újezdem v Libavé 1050 „záložáků“. Každou jednotku tam čeká intenzivní devítidenní trénink.
„Chceme procvičit součinnost aktivních záloh s bojovými jednotkami, jejich připravenost plnit úkoly Policie české republiky v krizových situacích, jejich připravenost z hlediska střelecké přípravy. Nikdy jsme neměli cvičení v zimních měsících. V březnu budou na Libavé určitě složité klimatické podmínky,“ konstatoval náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
Velké cvičení má nejen prověřit schopnosti členů aktivní zálohy, ale také nový režim, který by jim od nového roku měla přinést změna zákona. Vojáci by mohli být nasazování do operací v Česku i za hranicemi. A měli by mít taky vlastní výzbroj. Zaměstnavatelé, kteří je uvolňují k výcviku, zase budou dostávat od státu peníze. Armádě to má přinést víc vojáků v záloze.
