Babiš navrhl zdanění korunových dluhopisů. Finanční správa daňový únik neodhalila

Nahrávám video

Ministr financí a bývalý majitel skupiny Agrofert Andrej Babiš (ANO) podal pozměňovací návrh, podle něhož by byly zdaněny korunové dluhopisy, které majitelé koupili od svých firem. Netýká se to státních dluhopisů. Finanční správa zároveň uvedla, že neodhalila při kontrolách korunových dluhopisů žádný daňový únik. České televizi to řekl její šéf Martin Janeček.

Andrej Babiš se koncem ledna ocitl v těžké pozici, když týdeník Echo 24 upozornil na nesrovnalosti kolem jeho nákupu dluhopisů Agrofertu. Mimo jiné z kauzy vyplynulo, že se Babiš díky tomu, že šlo o tzv. korunové dluhopisy, vyhnul placení daní. I premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tvrdí, že šlo o „daňový trik, kterým optimalizoval svou daňovou povinnost, a vyhnul se tím placení daně“.

Bývalý vlastník Agrofertu však oponuje, že to nebyl důvod, proč dluhopisy za necelé 1,5 miliardy korun koupil. Odkazuje na investice, které společnost v posledních letech provedla. „Její úvěry jsou dneska 37 miliard. Samozřejmě věděla, že budou velké investice, proto chtěla dlouhé peníze, které by od banky neměla,“ uvedl.

Změna se netýká státních dluhopisů

Nyní Babiš navrhl zdanit korunové dluhopisy, které majitelé nakoupili od svých firem. „Měli bychom zdanit fyzické osoby, které nakoupily dluhopisy emitované firmami, jež jsou s nimi ekonomicky propojené,“ upřesnil.

Podle jednoho z Babišových předchůdců v křesle ministra financí a předsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska však učinil Andrej Babiš zbytečný krok. Bylo by podle něj spíš potřeba zjistit, zda měl Agrofert důvod pro vydání dluhopisů.

Nahrávám video

„To není úkol pro legislativu. To je úkol pro nestranný a profesionální výkon finanční správy. (…) Když ta operace nemá jiný důvod než snížení daňové povinnosti, tak je protizákonná,“ uvedl Kalousek. Konkrétně by podle něj měla finanční správa zjistit, proč firma vydala dluhopisy korunové, a ne jiné, a také, zda nešlo sehnat peníze výhodněji než s šestiprocentním úrokem, se kterým je poskytl Babiš.

I premiér Sobotka míní, že by „daňová správa měla veřejnost informovat o tom, jak posuzuje nakládání s těmito korunovými dluhopisy v minulosti – než ministerstvo financí navrhlo nový daňový režim“. 

Finanční správa daňový únik neodhalila

Finanční správa ale podle jejího šéfa Martina Janečka neodhalila při kontrolách korunových dluhopisů žádný daňový únik. „Zatím jsem nezaznamenal, že by v souvislosti s tímto tématem u některého daňového subjektu k tomuto došlo. Různé glosy v médiích na téma, že máme řešit korunové dluhopisy jako takové… Tak zde si neuvědomuji, podle jakých nástrojů, zákonných norem bychom měli postupovat,“ řekl ČT.

Nahrávám video

Sobotka u zdanění dluhopisů zdůraznil, že je zásadní, aby se novela dotkla skutečně jen těch, kdo nakupovali dluhopisy vlastních firem. Babiš ujistil, že se změna nevztahuje na státní dluhopisy, takže se dotkne několika desítek lidí.

Korunové dluhopisy nakoupil i senátor Valenta

Sám ale není jediným politikem, jehož se případné zdanění dotkne. Hospodářské noviny připomněly, že zmíněné daňové výhody využívá i senátor Ivo Valenta, jehož společnost Synot rovněž vydala dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny. Například za rok 2015 vydělal Valenta na úrocích z dluhopisů přes 300 milionů korun. Naproti tomu Babiš by mohl podle odhadu ekonomického redaktora časopisu Reportér Jiřího Štického, kdyby držel dluhopisy celých deset let, na které byly vydány, uspořit asi 130 milionů.

obrázek
Zdroj: ČT24

Že změnu připravuje, avizoval ministr financí již dřív s tím, že by byla účinná od roku 2018. Chce ji připojit k poslaneckému návrhu TOP 09 a STAN na zvýšení daňových úlev zejména pro dárce krve. Andrej Babiš také oznámil, že peníze, které díky dluhopisům ušetřil, dá na charitu.

Na počátku byl nákup dluhopisů. Babiš má potvrzení z banky

Nezdanění korunových dluhopisů je pro Babiše politicky nakonec větší problém, než to, nač původně upozornil výpočet redaktorky Echa 24 – tedy že podle majetkových přiznání neměl mít peníze na jejich nákup. To Babiš vysvětluje tím, že až dodatečně zjistil, že měl nezdanitelné příjmy. Odkázal přitom na správkyni svého majetku. „Já jsem v životě své peníze nepočítal,“ řekl v lednu v Událostech, komentářích. Současně oznámil, že proběhne audit jeho majetku.

Nyní také ukázal potvrzení banky, ze kterého vyplývá, že cenné papíry v nominální hodnotě 1,48 miliardy nakoupil za 1,55 miliardy. Potvrzení banky poskytl Babiš ČTK a Deníku.

Původně přitom nemínil vysvětlit nic: „Proč bych vám měl sdělovat všechny své příjmy? Sorry jako. Vy sdělujete někomu příjmy, nebo kdo tady sděluje příjmy za posledních dvacet dva let? Co vám je vůbec do toho?“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
15:02Aktualizovánopřed 5 mminutami

ŽivěSněmovna hlasy koalice zamítla žádosti opozice o přestávky, ta mluví o popření demokracie

Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila v pátek ve sněmovně přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení předlohy navrhl předseda klubu SPD Radim Fiala, podle jehož požadavku dolní komora předtím odhlasovala i možnost nejen nočního, ale také sobotního jednání. Postup vládního tábora rozhořčil opozici. Sněmovna odpoledne zamítla hlasy koalice žádosti opozičních klubů o přestávky, opozice mluví o popření zvyklostí a demokracie. Před tři čtvrtě na pět pak komora vyhlásila pauzu, která se opakovaně prodloužila.
09:01Aktualizovánopřed 16 mminutami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 1 hhodinou

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 2 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
11:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rezignoval šéf pražského letiště Lašák

Předseda představenstva Letiště Praha Radomír Lašák po zhruba třech měsících rezignoval na funkci z osobních důvodů. Ministerstvo financí na uvolněnou pozici vypíše výběrové řízení, sdělil v pátek mluvčí úřadu David Polák. K jakému datu Lašák z vedení letiště odchází, neuvedl. Odborové organizace působící na pražském letišti zrušily po oznámené rezignaci stávkovou pohotovost.
09:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Plyn na trhu výrazně zdražuje. Víc stojí také dřevo a uhlí

Plyn prudce zdražuje. Jeho velkoobchodní cena se tento týden poprvé za téměř čtyři roky dostala na devadesát eur za megawatthodinu. Ceny energií rostou kvůli výpadkům dodávek z Blízkého východu. Situaci navíc komplikují relativně nízké zásoby plynu v Evropě. Zdražují také tuhá paliva a poptávka po nich roste.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.