Poslanci schválili novelu zákona o střetu zájmů. Jeho součástí je i omezení vlastnictví médií členy vlády. Poslanci souhlasili i s pozměňovacím návrhem, aby se společnosti, které alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, nesměly ucházet o veřejné zakázky. Jejich vlastnictví však ministrům zůstane. Novela prošla přesto, že proti ní kvůli pozměňovacím návrhům hlasovalo vládní hnutí ANO. Jeho poslanci úpravy vnímali jako útok proti svému předsedovi Andreji Babišovi.
Babiš bez médií, Agrofert bez dotací. Poslanci schválili zákon o střetu zájmů
Novela zákona o střetu zájmů, která měla především zpřísnit dohled nad podáváním majetkových přiznání, rozkmotřila koalici. I když původní vládní návrh všechny tři koaliční strany podporovaly, poslanecké pozměňovací návrhy způsobily třenici. Většina poslanců ANO nakonec pro zákon o střetu zájmů vůbec nehlasovala.
Před závěrečným hlasováním totiž prošly pozměňovací návrhy, které poslanci za ANO charakterizovali jako „lex Babiš“. Většina poslanců podpořila návrh opozičního poslance Martina Plíška (TOP 09), podle kterého by společnosti spoluvlastněné členem vlády nemohly dosáhnout na veřejné zakázky, nebudou mít nárok ani na nenárokové dotace či pobídky. „Tato úprava platí v Rakousku,“ poukázal Plíšek.
Poté poslanci schválili i část pozměňovacího návrhu poslance vládní ČSSD Jana Chvojky. Podle něj ministři nemohou vlastnit společnosti, které provozují rozhlasové a televizní vysílání ani vydavatele periodického tisku. Další části Chvojkova návrhu již sněmovnou neprošly. Sociálnědemokratický poslanec původně žádal, aby ministr nemohl být ovládající osobou obchodní korporace.
Ministři napříště nebudou smět vlastnit média (zdroj: ČT24)
Jan Chvojka při obhajobě svého návrhu odmítal, že by se měl týkat jen Andreje Babiše nebo ministrů z titulů jejich funkce. „Jde i o vedoucí ústředních orgánů státní správy, jako například předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ upozornil již dříve.
Zákaz má platit až pro nově jmenované členy vlády. Úprava předpokládá, že člen vlády by musel nejpozději do dvou měsíců od nástupu do kabinetu ukončit provozování televize a rozhlasu nebo vydávání periodického tisku, případně opustit provozovatelskou nebo vydavatelskou společnost, v níž by figuroval.
Pokud by z firmy neodešel, ztratil by v ní hlasovací práva. Restrikce se má podle pozměňovacího návrhu týkat také například budoucích poslanců, senátorů, některých krajských a obecních politiků i dalších veřejných funkcionářů.
ANO: Zákon míří na Babiše a úspěšné podnikatele
Sám Andrej Babiš, který vlastní skupinu Agrofert včetně mediálního domu Mafra, u třetího čtení zákona o střetu zájmů nebyl. Sešel se raději s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD) a ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (ČSSD), aby jednali o rozpočtu. Již dříve se však proti pozměňovacím návrhům ohradil.
Po hlasování řekl, že počká, až zákon posoudí Senát a prezident a potom se poradí se svými právníky o dalším postupu. Míní, že omezení, která poslanci prosadili, mají „odradit lidi, kteří něco dokázali, na rozdíl od těch, co tam jsou dvacet let a jen žvaní a žili ze státu“.
Za ANO místo Babiše ve sněmovně vystoupilo několik poslanců v čele s předsedou poslaneckého klubu a místopředsedou hnutí Jaroslavem Faltýnkem. Ten zopakoval přesvědčení, že jde o snahu odstranit Babiše z politiky.
Poukázal, že i v minulých vládách zasedali podnikatelé, jmenoval Víta Bártu, Aleše Řebíčka, Jiřího Bessera, Jaromíra Drábka a také Karla Schwarzenberga. „Když v minulých vládách ministr vlastnil majetek, nikomu to nevadilo – ani sociální demokracii, která mlčela a nic nenavrhovala,“ řekl.
Také poslanec Radek Vondráček míní, že „jediným spouštěcím mechanismem je Andrej Babiš“.
Sněmovna schválila zpřísnění zákona o střetu zájmů (zdroj: ČT24)
Zákaz vlastnictví neprošel, u ostatních zůstalo ANO samo
U ostatních stran včetně vládních ČSSD a KDU-ČSL však část poslaneckých změn nalezla ohlas. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po hlasování uvedl, že si oligarchové musí vybrat mezi členstvím ve vládě a dotacemi, zakázkami a vlastnictvím médií.
Sociální demokraté však nepodpořili část Chvojkova návrhu, která se týkala zákazu vlastnictví obchodních korporací. Proti takovému omezení se nakonec postavili i lidovci.
„Nejsme proti tomu, aby byl někdo z vlády podnikatel, ale proti možnosti, aby se tento člen vlády ucházel o dotace pro své firmy. (…) Co je možné zneužít, se zpravidla zneužívá,“ uvedl předseda jejich poslaneckého klubu Jiří Mihola. Již dříve se proti omezení vlastnictví vymezila také opoziční ODS a proti hlasovala i TOP 09.
Z projednávání pozměňovacích návrhů v ústavně právním výboru přitom vyplývalo, že kromě občanských demokratů by se ANO nemusel ani částečně zastat nikdo další. Výsledek dílčího hlasování tak překvapil komunisty, předseda jejich poslaneckého klubu Pavel Kováčik proto poslance kritizoval. Naopak Jaroslav Faltýnek jim poděkoval. ANO však přesto nakonec hlasovalo proti zákonu jako celku.
Původní návrh zavádí centrální registr majetkových přiznání
Původní vládní novela zákona o střetu zájmů zavádí především centrální správu majetkových přiznání. Vést by ji mělo ministerstvo spravedlnosti a veřejní činitelé budou přiznání podávat elektronicky.
Marek Benda (ODS) sice navrhoval, aby se majetková přiznání odevzdávala stejným způsobem jako dosud, poslanci však jeho návrh odmítli. To bylo pro předsedu legislativní rady vlády Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nejdůležitější. „Byly zachovány základní principy, které ve vládním návrhu byly. Z tohoto hlediska jsem spokojen,“ podotkl.
Novinkou by mělo být i úvodní majetkové přiznání, které by činitel podával již při nástupu do funkce. „Nyní se oznámení dávalo s ročním nebo téměř dvouletým zpožděním,“ upřesnil Dienstbier. Novela také zpřísňuje sankce za poručení zákona.
Nyní míří novela zákona o střetu zájmů do Senátu. Pokud jím projde, zamíří k prezidentovi. Ten se zatím k výsledku jednání poslanců nechtěl vyjadřovat, uvedl, že počká, jak o předpisu rozhodne Senát.
V Evropě se se střetem zájmů vyrovnává každá země po svém. Například v Dánsku politiky omezuje jen několik etických kodexů a jejich dodržování je v podstatě dobrovolné. Ve Švédsku hrozí za porušení pravidel maximálně zveřejnění případu. Obecně se ale vlády snaží podmínky upřesňovat. Zákaz vlastnit podíl v soukromých společnostech, které uzavírají smlouvy se státní správou, platí pro veřejné činitele například ve Francii, Španělsku, Velké Británii nebo Lotyšsku. Střet zájmů upravují i americké zákony.