Praha – Armáda požaduje zvýšit počet nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen přibližně o třetinu. Informoval o tom Český rozhlas Radiožurnál, důvodem má být reakce na zhoršující se bezpečnostní situaci v Evropě. Celkový počet letounů by měl v České republice stoupnout ze 14 na 20 strojů. Generální štáb ale s nákupem nových gripenů v nejbližších letech nepočítá.
„Musíme reflektovat situaci, která je ve světě a která se dramatizuje. Není čas zavírat oči před tím, co nás v budoucnu může pravděpodobně čekat. Situace ve světě se nebude zklidňovat, to je pouze sen,“ řekl Radiožurnálu velitel vzdušných sil Libor Štefánik. Jako důvody pro zvýšení počtu gripenů uvedl obranu vzdušného prostoru nebo podporu pozemních jednotek a výcvik s leteckými návodčími.
Podle mluvčí generálního štábu Jany Růžičkové není nákup nových gripenů v nejbližších letech na pořadu dne. „Jedná se pouze o interní úvahy a vize do budoucna velitele vzdušných sil. V této chvíli ani v nejbližších letech není tato otázka na pořadu dne,“ reagovala na Štefánikova slova.
První smlouvy o desetiletém pronájmu 14 švédských nadzvukových stíhaček Jas-39 Gripen za zhruba 20 miliard korun schválila vláda v dubnu 2004. Prvních šest stíhaček převzalo Česko od Švédska v dubnu 2005, dalších osm letounů dostalo do konce srpna.
Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý:
„V současnosti by bylo nejlepší a nejefektivnější utlumit provoz letadel L-159, věnovat jim pouze výcvikovou roli a zvýšit počet nadzvukového letectva a je jedno, jestli to jsou gripeny, nebo jakákoliv jiná letadla…“
Pronájem měl vypršet v příštím roce, letos v březnu vláda schválila jeho prodloužení do roku 2027 s dvouletou opcí. Roční splátky mají být asi o třetinu nižší, než byly podle původních smluv. Česko by mělo za pronájem podle nové smlouvy ročně platit 1,7 miliardy korun.
Gripeny vedle českého vzdušného prostoru nyní chrání také nebe nad Islandem, který nemá vlastní armádu. Poblíž islandského vzdušného prostoru údajně narůstají aktivity ruských vzdušných sil. Dříve se česká armáda podílela na zajišťování bezpečnosti vzdušného prostoru také Litvy, Lotyšska a Estonska.
