Armáda rozjíždí výběr bojových vozidel. Ještě letos začne hra o 53 miliard

2 minuty
Události: Tendr na 200 nových bojových vozidel vypíše vláda do konce roku
Zdroj: ČT24

Největší zakázka v novodobé historii české armády nebude prostřednictvím otevřeného výběrového řízení. Nákup více než dvou stovek pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) má vyjít na 53 miliard korun a v roce 2020 už mají patřit do armádní výzbroje. Ministerstvo obrany chce vybrané výrobce oslovit přímo.

Armáda hodlá vybírat mezi vozidly od čtyř výrobců. Mezi nimi je konsorcium PSM, což je společný podnik koncernů Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, které vyrábí vozidla Puma, švédsko-britské vozidlo CV90 od firmy BAE Systems, ASCOD od General Dynamics European Land Systems, která české armádě dodala pandury, nebo Lynx KF31 od společnosti Rheinmetall.

„Na světě není tolik výrobců bojových vozidel pěchoty, jak by si někdo mohl představovat. My oslovíme ty, kteří v rámci průmyslových dnů prokázali, že dokážou splnit požadavky armády,“ říká Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Vozidla se zástupcům české armády představila už v létě ve vojenském prostoru Libavá. Varianty výběru jsou zcela otevřené. „Ze čtyř možných uchazečů v této době neexistuje vyložený favorit,“ uvedl vojenský specialista a šéfredaktor ATM Michal Zdobinský. Podle něj bude patřit ke klíčovým faktorům cena, ale rozhodovat bude i vybavení a parametry strojů. Vozidla by měla armádě sloužit minimálně 30 let.

O výběru rozhoduje speciální projektový tým, v němž zasedají zástupci ministerstva obrany i generálního štábu.

Životnost současných vozidel pěchoty je zhruba do konce roku 2021. Nákupem více než 200 moderních strojů armáda reaguje na bezpečnostní hrozby ve světě. „Dojde ke změně organizační struktury 7. brigádního úkolového uskupení, kdy z lehkého motorizovaného praporu se stane prapor těžký,“ přibližuje ředitel Sekce rozvoje sil ministerstva obrany Ivo Střecha. 

Současná armádní vozidla pěchoty

V současnosti má česká armáda asi 120 kusů bojových vozidel pěchoty. Spoléhá se hlavně na typ BVP-2. Je to lehké bojové obojživelné pásové vozidlo s vysokou pohyblivostí a pancéřovou ochranou. Váží 14 tun a vedle tříčlenné osádky uveze dalších šest vojáků. Na silnici dosahuje rychlosti 65 kilometrů v hodině, v terénu pak 45 km/h. Umí i plavat, a to rychlostí 7 km/h. Oproti svému předchůdci BVP-1 má nový typ kolejových pásů a upravené tlumiče podvozku.

Bojové vozidlo pěchoty BVP-1
Zdroj: Wikimedia Commons

BVP-2 je určeno k ničení různých pancéřovaných cílů, včetně tanků a bojových vrtulníků a živé síly protivníka. „Mechanizovaným jednotkám, do jejichž sestavy je zařazeno, umožňuje mimo jiné i vedení palby z ručních zbraní za pohybu. Svým pancéřováním poskytuje osádce ochranu proti zbraním hromadného ničení, je přizpůsobeno pro leteckou přepravu,“ píše se na webu armády. Je vyzbrojeno kanonem 2A42 ráže 30 milimetrů, pěchotním kulometem ráže 7,62 mm a protitankovými řízenými střelami.

Bojové vozidlo pěchoty BVP-2
Zdroj: Wikimedia Commons

Vojáci používají také bojové průzkumné vozidlo (BPzV), což je obojživelný průzkumný prostředek o hmotnosti 13,8 tun na podvozku BVP-1 určený k vedení samostatné průzkumné nebo bojové činnosti zpravidla v týlu protivníka. S maximální rychlostí 65 km/h má jízdní dosah 600 až 700 kilometrů.

Vozidlo je vyzbrojeno poloautomatickým 73mm kanonem, spřaženým 7,62mm tankovým kulometem a odpalovacím zařízením protitankových řízených střel. Pro vyhledávání pevných a pohyblivých cílů je vozidlo kromě klasických pozorovacích přístrojů a zaměřovačů vybaveno i radiolokátorem PSNR-5.

Bojové průzkumné vozidlo BPzV
Zdroj: Wikimedia Commons

BPzV poskytuje díky své výchozí konstrukci a vybavení šestičlenné osádce spolehlivou ochranu před účinky tlakové vlny a pronikavé radiace v případě použití jaderných zbraní, před radioaktivním prachem při pohybu vozidla v zamořeném terénu a před účinky chemických a bakteriologických zbraní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Umělá inteligence rozpozná výtržníky, používat se ale na stadionech nesmí

Kamerové systémy s využitím umělé inteligence na rozpoznání obličejů měly výrazně pomoci v zamezení přístupu agresivním fanouškům na stadiony – používat se ale nesmí. Od února platí evropské nařízení, podle kterého smí podobnou technologii využívat jen policie, a to při vyšetřování závažných trestných činů. Ministerstvo vnitra a Ligová fotbalová asociace teď hledají cestu, jak umožnit, aby se tento bezpečnostní systém na stadionech mohl využívat.
před 33 mminutami

Policisté pomáhají s doprovodem aut v akutních situacích

V posledních týdnech se na policejní hlídky v terénu obrátilo několik řidičů, kteří potřebovali zkrátit dojezdový čas do nemocnic. Mnohdy jde o rodiče, kteří vezou své děti v akutních stavech. Jen ve čtvrtek takto policisté provázeli kolonami dvě ženy, které začaly rodit. Policisté doporučují, aby se lidé primárně obraceli na záchrannou službu, která může poskytnout rady i po telefonu. V případě, kdy je řidič již na cestě a jedná se o akutní případ, je ale policie ochotná pomoci, uvedl mluvčí pražské policie Jan Daněk.
před 2 hhodinami

Na Pražském hradě se v sobotu otevřou běžně nepřístupné prostory

Veřejnosti se v sobotu mezi devátou a osmnáctou hodinou otevřou jindy nepřístupná místa Pražského hradu. Lidé se budou moci podívat třeba do Španělského sálu, který vznikl v době Rudolfa II. a v současnosti slouží pro zvláštní příležitosti. Jeden z největších hradních komplexů světa se připravuje na tisíce návštěvníků, kteří mohou prostory navštívit zdarma. Podobnou příležitost mají dvakrát do roka.
před 2 hhodinami

Soud uložil Sisákovi v kauze Via Chem nepravomocně osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.
11:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
před 9 hhodinami

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 12 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 15 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 16 hhodinami
Načítání...