Změna programu na podporu zaměstnanosti Antivirus na kurzarbeit by se podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) měla uskutečnit nejpozději v říjnu. Je však třeba legislativní úprava, která se podle něho nedá stihnout dříve než v září. Do té doby nevyloučil změny parametrů Antiviru. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom spolu s ním diskutovali předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a podnikatel a zastupitel města Liberec Zdeněk Chmelík (TOP 09).
Proti umělému prodlužování programu Antivirus sílí kritika. Od počátku roku stály mzdy českých nepracujících zaměstnanců už 14 miliard korun. Pokud by se program prodlužoval, stála by pomoc do konce roku minimálně čtyřicet miliard korun. Zaměstnavatelé a odboráři se však shodnou na prodloužení Antiviru do konce roku.
Pokud jde o počet nezaměstnaných lidí v Česku, je to právě kvůli programu Antivirus, že uchazečů o práci nepřibývá tak skokově.
Chmelík jako malý podnikatel program Antivirus v současné podobě nepodporuje. Myslí si, že by se mělo přejít na program kurzarbeit, jaký mají třeba v Německu. Chce, aby se lidem platilo za to, že do práce chodí, a ne za to, že zůstávají doma, jak je tomu nyní. Považuje to za problematické.
Dle podnikatele je v Česku tři čtvrtě milionu lidí na programu Antivirus a 345 tisíc volných pracovních míst uveřejněných na Úřadu práce. Pokud ekonomika poklesne o deset procent, v některých oborech i o pětinu, tak 20 procent lidí zůstane nakonec stejně bez práce, míní.
Potřeba motivovat více zaměstnance, kteří chodí do práce
Stát uměle drží na Antiviru pracovníky, kteří by mohli pracovat jinde, tvrdí Chmelík. Myslí si, že důvodem, proč jsou lidé na Antiviru, je to, že firmy nemají peníze na propouštění. Zaměstnancům se musí dát odchodné, které je nákladné.
Havlíček si ale stojí za tím, že program Antivirus byl správný krok, který zamezil hromadnému propouštění. Souhlasí nicméně s Chmelíkem v tom, že by měl nyní přirozenou formou přecházet na kurzarbeit.
Rozhodně je podle něj nyní potřeba motivovat více zaměstnance, kteří chodí do práce. Tématem k diskusi podle něj bude, zda bude podpora na jeden, či dva dny v týdnu. „Bude nesmírně citlivé toto odhadnout,“ podotkl.
Středula: Nesmí vzniknout špatný zákon
Podle Středuly by Antivirus měl rozhodně zůstat spuštěn do konce roku, klidně i beze změn. Myslí si, že to byl jeden z mála programů, který byl neuvěřitelně efektivní. Také podotkl, že zaměstnavatelé program využívat nemusí. Vadí mu, že se říká, že zaměstnanci nechtějí pracovat nebo se do práce vrátit – o návratu pracovníka vždy rozhoduje zaměstnavatel nebo hygiena.
„Stále tady máme problém s koronavirem a v této chvíli přibývá zaměstnavatelů, kteří přerušují zaměstnání. Proto si myslím, že vláda zcela férově a dobře rozhoduje, protože ochraňuje zaměstnavatele před něčím, proti čemu jsme ve světě ještě nenašli žádnou protilátku,“ pochválil krok kabinetu Středula.
Legislativní změna směrem ke kurzarbeitu je podle něj reálná k 1. lednu příštího roku. „Nesmí vzniknout špatný zákon,“ upozornil.
Dřív než v září změna nepřijde
Zákonná změna k zavedení kurzarbeitu se podle Havlíčka nedá stihnout dříve než v září, a i tak bude muset být proces velmi rychlý. Naznačil, že by o něm Poslanecká sněmovna mohla rozhodnout ve stavu legislativní nouze.
Program by měl zatím fungovat do konce srpna, než by se schválila nová legislativa, protože není podle Havlíčka možné program úplně vypnout. Změnit by se mohlo ale stávající nastavení Antiviru, aby se více podpořili lidé, kteří pracují.
Havlíček dále řekl, že je nutné udržet příspěvek typu A pro případ lokálních ohnisek nákazy koronavirem, kde by musel být přerušen provoz. Příspěvkem typu A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy.
Rovněž nezávislá iniciativa odborníků KoroNERV-20 navrhuje ukončit státní program na podporu zaměstnanosti Antivirus nejpozději k 31. prosinci. Podle odborníků by neměla být nepřiměřeně prodlužována, uvedli v pátek v tiskové zprávě. Pomoc by mohla být podle nich ukončována i postupně po jednotlivých typech příspěvků. Zároveň s tím by měla být i podle iniciativy podpora změněna v model podobný německému kurzarbeitu.
Podpora z programu Antiviru platí pro období od vyhlášení nouzového stavu 12. března. Je rozdělena do několika příspěvků. Kromě typu A funguje Antivirus B, který pokrývá 60 procent mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky, a to do 29 tisíc korun superhrubé mzdy. Příspěvek C představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám s počtem zaměstnanců do 50.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí získalo příspěvky na mzdy od 12. března do 1. července již celkem 56 765 firem. Stát tak poskytl peníze na výdělky 711 023 pracovníků. Vyplaceno bylo zhruba 14 miliard korun. Z dostupných podpor patří Antivirus mezi podniky k nejvyužívanějším. Pomoc z něj podle průzkumu Asociace hotelů a restaurací České republiky například čerpá 90 procent hotelů a restaurací.
Havlíček: Záruční programy chceme doplnit o investiční úvěry
Portfolio záručních programů COVID na pomoc podnikatelům zasažených v souvislosti s koronavirem by mohlo být doplněno o investiční úvěry, řekl také Havlíček.
Pokud firma plánuje investici za dva až tři roky a přistoupí k ní podle Havlíčka ideálně příští rok, mohla by získat určité výhody ze samostatného programu na investiční úvěry. „Zrychlíme odpisy a vytvoříme firmám nějaký mechanismus pro jednodušší získání investičních úvěrů,“ popsal ministr.
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) podle Havlíčka investiční úvěry poskytuje. Stát v době krize dal kolem šesti sedmi miliard korun investičních úvěrů se zvýšenou státní zárukou, řekl. Motivace k investicím je podle Havlíčka jedním ze základních pilířů k oživení ekonomiky.
