Antivirus by se měl na kurzarbeit změnit dle Havlíčka nejpozději v říjnu, program zatím zrušit nechce

61 minut
OVM: Co a kdo ničí českou ekonomiku?
Zdroj: ČT24

Změna programu na podporu zaměstnanosti Antivirus na kurzarbeit by se podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) měla uskutečnit nejpozději v říjnu. Je však třeba legislativní úprava, která se podle něho nedá stihnout dříve než v září. Do té doby nevyloučil změny parametrů Antiviru. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom spolu s ním diskutovali předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a podnikatel a zastupitel města Liberec Zdeněk Chmelík (TOP 09).

Proti umělému prodlužování programu Antivirus sílí kritika. Od počátku roku stály mzdy českých nepracujících zaměstnanců už 14 miliard korun. Pokud by se program prodlužoval, stála by pomoc do konce roku minimálně čtyřicet miliard korun. Zaměstnavatelé a odboráři se však shodnou na prodloužení Antiviru do konce roku.

Pokud jde o počet nezaměstnaných lidí v Česku, je to právě kvůli programu Antivirus, že uchazečů o práci nepřibývá tak skokově.

Počty uchazečů o zaměstnání dle Úřadu práce
Zdroj: Úřad práce České republiky

Chmelík jako malý podnikatel program Antivirus v současné podobě nepodporuje. Myslí si, že by se mělo přejít na program kurzarbeit, jaký mají třeba v Německu. Chce, aby se lidem platilo za to, že do práce chodí, a ne za to, že zůstávají doma, jak je tomu nyní. Považuje to za problematické.

Dle podnikatele je v Česku tři čtvrtě milionu lidí na programu Antivirus a 345 tisíc volných pracovních míst uveřejněných na Úřadu práce. Pokud ekonomika poklesne o deset procent, v některých oborech i o pětinu, tak 20 procent lidí zůstane nakonec stejně bez práce, míní.

Potřeba motivovat více zaměstnance, kteří chodí do práce

Stát uměle drží na Antiviru pracovníky, kteří by mohli pracovat jinde, tvrdí Chmelík. Myslí si, že důvodem, proč jsou lidé na Antiviru, je to, že firmy nemají peníze na propouštění. Zaměstnancům se musí dát odchodné, které je nákladné.

Havlíček si ale stojí za tím, že program Antivirus byl správný krok, který zamezil hromadnému propouštění. Souhlasí nicméně s Chmelíkem v tom, že by měl nyní přirozenou formou přecházet na kurzarbeit.

Rozhodně je podle něj nyní potřeba motivovat více zaměstnance, kteří chodí do práce. Tématem k diskusi podle něj bude, zda bude podpora na jeden, či dva dny v týdnu. „Bude nesmírně citlivé toto odhadnout,“ podotkl.

Příjemci programu Antivirus
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Středula: Nesmí vzniknout špatný zákon

Podle Středuly by Antivirus měl rozhodně zůstat spuštěn do konce roku, klidně i beze změn. Myslí si, že to byl jeden z mála programů, který byl neuvěřitelně efektivní. Také podotkl, že zaměstnavatelé program využívat nemusí. Vadí mu, že se říká, že zaměstnanci nechtějí pracovat nebo se do práce vrátit –⁠ o návratu pracovníka vždy rozhoduje zaměstnavatel nebo hygiena.

„Stále tady máme problém s koronavirem a v této chvíli přibývá zaměstnavatelů, kteří přerušují zaměstnání. Proto si myslím, že vláda zcela férově a dobře rozhoduje, protože ochraňuje zaměstnavatele před něčím, proti čemu jsme ve světě ještě nenašli žádnou protilátku,“ pochválil krok kabinetu Středula.

Legislativní změna směrem ke kurzarbeitu je podle něj reálná k 1. lednu příštího roku. „Nesmí vzniknout špatný zákon,“ upozornil.

Dřív než v září změna nepřijde

Zákonná změna k zavedení kurzarbeitu se podle Havlíčka nedá stihnout dříve než v září, a i tak bude muset být proces velmi rychlý. Naznačil, že by o něm Poslanecká sněmovna mohla rozhodnout ve stavu legislativní nouze.

Program by měl zatím fungovat do konce srpna, než by se schválila nová legislativa, protože není podle Havlíčka možné program úplně vypnout. Změnit by se mohlo ale stávající nastavení Antiviru, aby se více podpořili lidé, kteří pracují.

Havlíček dále řekl, že je nutné udržet příspěvek typu A pro případ lokálních ohnisek nákazy koronavirem, kde by musel být přerušen provoz. Příspěvkem typu A dorovnává stát 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy.

29 minut
OVM: Co a kdo ničí českou ekonomiku? (2. část)
Zdroj: ČT24

Rovněž nezávislá iniciativa odborníků KoroNERV-20 navrhuje ukončit státní program na podporu zaměstnanosti Antivirus nejpozději k 31. prosinci. Podle odborníků by neměla být nepřiměřeně prodlužována, uvedli v pátek v tiskové zprávě. Pomoc by mohla být podle nich ukončována i postupně po jednotlivých typech příspěvků. Zároveň s tím by měla být i podle iniciativy podpora změněna v model podobný německému kurzarbeitu.

Podpora z programu Antiviru platí pro období od vyhlášení nouzového stavu 12. března. Je rozdělena do několika příspěvků. Kromě typu A funguje Antivirus B, který pokrývá 60 procent mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky, a to do 29 tisíc korun superhrubé mzdy. Příspěvek C představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám s počtem zaměstnanců do 50.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí získalo příspěvky na mzdy od 12. března do 1. července již celkem 56 765 firem. Stát tak poskytl peníze na výdělky 711 023 pracovníků. Vyplaceno bylo zhruba 14 miliard korun. Z dostupných podpor patří Antivirus mezi podniky k nejvyužívanějším. Pomoc z něj podle průzkumu Asociace hotelů a restaurací České republiky například čerpá 90 procent hotelů a restaurací.

Havlíček: Záruční programy chceme doplnit o investiční úvěry

Portfolio záručních programů COVID na pomoc podnikatelům zasažených v souvislosti s koronavirem by mohlo být doplněno o investiční úvěry, řekl také Havlíček.

Pokud firma plánuje investici za dva až tři roky a přistoupí k ní podle Havlíčka ideálně příští rok, mohla by získat určité výhody ze samostatného programu na investiční úvěry. „Zrychlíme odpisy a vytvoříme firmám nějaký mechanismus pro jednodušší získání investičních úvěrů,“ popsal ministr.

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) podle Havlíčka investiční úvěry poskytuje. Stát v době krize dal kolem šesti sedmi miliard korun investičních úvěrů se zvýšenou státní zárukou, řekl. Motivace k investicím je podle Havlíčka jedním ze základních pilířů k oživení ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hosté Událostí, komentářů mluvili o volbě generálního ředitele ČT

Novým generálním ředitelem České televize bude od července Hynek Chudárek, který dosud zastával post obchodního ředitele. V tajné volbě ho na příštích šest let podpořila většina radních poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich z volby sám odstoupil. V předchozích dvou kolech totiž obdržel stejný počet hlasů jako Chudárek, a volba tak byla prakticky zablokovaná. Fridrich bude po dohodě s Chudárkem jeho statutárním zástupcem a zůstane v nejvyšším vedení. V pořadu Události, komentáře mluvili o volbě předseda Rady ČT Karel Novák, zástupce šéfredaktora portálu Mediář.cz Jan Potůček a socioložka médií Marína Urbániková. Do vysílání byl pozván i samotný Chudárek, ale pozvání nepřijal.
před 1 hhodinou

Policie odhalila pokus o zapálení synagogy v Brně

Dva mladí lidé se podle policie pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu. Případ policisté rozkryli při prověřování skupiny, která na sociálních sítích šířila nenávistný obsah a propagovala teroristické organizace, informoval ředitel Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) Břetislav Brejcha. Kriminalisté zadrželi pět lidí, dva z nich obvinili. Podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky se mladíci velice rychle radikalizovali na internetu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump ocenil závazek členů NATO ke zvýšení výdajů na obranu

Spojenci z NATO se na summitu v Haagu zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související. Španělsko uvedlo, že zůstane u svých dvou procent. Přezkoumání výdajů se uskuteční v roce 2029. Spojenci též potvrdili svůj závazek ke kolektivní obraně, který je zakotvený v článku pět smlouvy NATO. Shodli se i na potřebě další podpory Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump ocenil závazek ohledně výdajů na obranu. Dle analytiků to bude znamenat velký zásah do českých veřejných financí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Zajištění bezpečnosti má být základem všeho ostatního, míní Pavel

„Pokud nebudeme schopni zajistit svoji bezpečnost, případně odradit kohokoliv, kdo by chtěl zkoušet, jestli NATO funguje, tak investice do čehokoliv dalšího nedávají moc smysl,“ řekl v rozhovoru s Lukášem Dolanským odvysílaném v pořadu Události, komentáře prezident Petr Pavel. Ten se účastnil summitu NATO v Haagu, na němž se spojenci shodli na závazku vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje, které s obranou souvisejí.
před 2 hhodinami

Provoz metra mezi Holešovicemi a stanicí Pražského povstání tři hodiny stál

Souprava pražského metra ve stanici Hlavní nádraží srazila ve středu večer člověka, který na místě zemřel. Kvůli nehodě se zastavil provoz metra na lince C mezi stanicemi Nádraží Holešovice a Pražského povstání, vyplývá z informací pražské zdravotnické záchranné služby a Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP). Podle webu podniku byl provoz obnoven ve 20:50.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hromadné žaloby mají posílit práva spotřebitelů. Soud řeší první případ

Nový právní institut hromadného občanského soudního řízení má posílit práva spotřebitelů, kteří se tak mohou kolektivně bránit, aniž by museli cokoliv platit nebo se účastnit samotného soudního jednání. Zastupovat stěžovatele mohou při soudním řízení zatím dvě akreditované spotřebitelské společnosti. První případ takzvané hromadné žaloby ve středu projednával Městský soud v Praze.
před 3 hhodinami

Soud uložil Březinovi čtrnáctiletý trest v lihové kauze

V lihové kauze celníků uložil ve středu zlínský krajský soud Radku Březinovi souhrnný trest čtrnáct let vězení a propadnutí celého majetku. Podstatnou část trestu vězení si odpykal už dříve v hlavní větvi lihové kauzy, v níž soudy organizátorovi obchodů s nezdaněným lihem v minulosti uložily trest třinácti let. Z něj si před nedávným podmíněným propuštěním odpykal dvanáct let a sedm měsíců.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Část peněz ze sbírky na pomoc obyvatelům Stebna po bouři propadla kraji

Před čtyřmi lety se obcí Stebno na Lounsku přehnala ničivá bouře, která místním způsobila škody za desítky milionů korun. Na pomoc zasaženým zřídila obec veřejnou sbírku, vybralo se 21 milionů. Peníze z ní ale nedokázala utratit, část tak propadla Ústeckému kraji. Některým místním by přitom peníze pomohly – své domy totiž stále dávají dohromady.
před 4 hhodinami
Načítání...