Petr Mlsna je předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Na Pražském hradě jej do nové funkce jmenoval prezident Miloš Zeman, dosavadního náměstka ministra vnitra a někdejšího ministra Nečasovy vlády mu navrhla vláda. K prvnímu prosincovému dni předčasně skončil dosavadní předseda úřadu Petr Rafaj. Mlsna plánuje některé změny ve fungování instituce, nechce ji ale rozdělovat. Úřadu se ujme ve středu.
„Četl jsem od jednoho novináře, že váš úřad je nejmocnější institucí v zemi. Trochu bych ubral, ale přiznávám, že je to mocná instituce. A je to tak dobře,“ řekl Miloš Zeman po jmenování nového předsedy ÚOHS. Mlsnovi popřál, aby se nenechal odradit „nejrůznějšími lobbisty, kteří za vámi budou chodit jeden za druhým a budou vás přesvědčovat o své poznané pravdě“. „Poznaná pravda je vaše,“ uzavřel prezident.
Petr Mlsna po svém úspěchu ve výběrovém řízení na předsedu antimonopolního úřadu jmenoval jako svůj hlavní cíl obnovení důvěryhodnosti instituce v odborných kruzích i u veřejnosti.
Po jmenování řekl, že se chce ve středu po převzetí úřadu seznámit s jeho vedením, v lednu potom chce začít obměňovat rozkladové komise. Dlouhodobým cílem má být „legislativní činnost v oblasti přezkumu veřejných zakázek ve druhém stupni“. Vymezil se proti tomu, aby vznikl nový odvolací úřad. „Mnohem vhodnější by bylo zavést apelační princip, to znamená možnost změny rozhodnutí na úrovni úřadu druhého stupně.“
Výhrady má i k návrhu nevládních organizací k rozdělení nynějšího antimonopolního úřadu na dvě instituce – jedna by se zabývala veřejnými zakázkami, druhá hospodářskou soutěží. „Není to ideální návrh, hlavně do doby, kdy nás čeká krize,“ řekl Mlsna, který se zástupci protikorupčních organizací již jednal.
V jeho osobě přichází na ÚOHS po patnácti letech předseda, který před svým nástupem do nové funkce nebyl poslancem. Jeho předchůdce Petr Rafaj i Martin Pecina, který úřadu předsedal před ním, přišli přímo z poslaneckých lavic, kde reprezentovali ČSSD.
Mlsna ale není politikou nepolíben. Většinu své dosavadní kariéry se pohyboval ve vrcholných úrovních státní správy, pracoval pro ministry spravedlnosti, naposledy byl náměstkem ministra vnitra pro řízení sekce legislativy, státní správy a územní samosprávy. V letech 2012 a 2013 byl sám ministrem. Po jedné ze změn v Nečasově vládě nahradil Karolínu Peake ve funkci předsedy legislativní rady vlády, což je ovšem pozice, kterou musí zastávat člen kabinetu. Stal se proto také ministrem bez portfeje.
Petr Mlsna je dlouholetým státním úředníkem, po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy a německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd téže univerzity nastoupil počátkem století na Úřad vlády, kde první tři roky pracoval na odboru kompatibility s právem Evropské unie a potom jako legislativec. Již v roce 2009 se o něm hovořilo jako o kandidátovi na ministra spravedlnosti ve Fischerově vládě.
Po nástupu Nečasovy vlády se stal Petr Mlsna náměstkem ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády, kterým tehdy byl Jiří Pospíšil. Když se po necelém roce místo Pospíšila stala předsedkyní legislativní rady Karolína Peake, stal se Mlsna jejím náměstkem. V prosinci 2012 při rekonstrukci vlády, kdy se Peake nakrátko stala ministryní obrany, dostal se do čela legislativní rady vlády Petr Mlsna sám a zároveň usedl v Nečasově vládě jako ministr bez portfeje. Po pádu kabinetu v létě následujícího roku se opět stal náměstkem nové ministryně spravedlnosti a předsedkyně legislativní rady Marie Benešové. Když nastoupila Sobotkova vláda, přešel na ministerstvo školství, kde byl náměstkem Marcela Chládka, a od jara 2015 pracoval na ministerstvu vnitra jako náměstek pro řízení sekce legislativy a archivnictví. Na podzim 2020 zvítězil ve výběrovém řízení na předsedu ÚOHS.
Mlsna zároveň přednáší na FSV UK a Právnické fakultě, vyšlo mu přes sto článků v oblasti ústavního, evropského a mezinárodního práva.
Kromě odborné činnosti a práce ve státní správě se věnoval také vrcholovému sportu – pískal druhou fotbalovou ligu a v letech 2016 až 2019 byl místopředsedou Komise rozhodčích Fotbalové asociace.
Do výběrového řízení na předsedu ÚOHS se přihlásilo jedenáct lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že Mlsna získal 86 z 90 bodů, což bylo nejvíce. Za ním skončili bývalý místopředseda úřadu Michal Petr, který získal 82 bodů, a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta s 81 body.
„Pan Mlsna bohužel zvítězil v poměrně netransparentním výběrovém řízení, a navíc to byl dopředu favorit prezidenta Zemana,“ uvádí výhrady vůči novému šéfovi ÚOHS Věnek Bonuš z Rekonstrukce státu. Mlsna se se zástupci neziskového sektoru sešel ještě před svým jmenováním. Na schůzce odmítl návrh na rozdělení úřadu. Bonuš oceňuje, že Mlsna chce posílit transparentnost ÚOHS.
Že bude potřeba vybrat nového předsedu antimonopolního úřadu, bylo zřejmé od 7. října, kdy Petr Rafaj přinesl prezidentu Zemanovi svoji rezignaci k 1. prosinci. Schylovalo se k tomu ale již dříve. Prezidentovi navrhli Rafajovo odvolání premiér Babiš spolu s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD).
Rafaj jako šéf ÚOHS čelil kritice například kvůli tomu, jak jeho úřad postupoval v tendru na nový mýtný systém. Rafaj trvá na tom, že se nedopustil žádného jednání, kterým by ohrozil nestrannost a nezávislost rozhodování a znevážil svou funkci.
