V pátek a v sobotu budou Češi volit své zástupce do Evropského parlamentu. Česká televize proto oslovila parlamentní strany s devíti otázkami ohledně zásadních oblastí evropské politiky.
První dotaz se týká rozhodování Evropské rady, tedy summitů hlav států nebo vlád členských států. K nim se přidávají předsedové rady a Evropské komise, ovšem bez hlasovacího práva. Úkolem rady je vymezovat obecný politický směr a priority EU. Rozhoduje v těch nejzásadnějších oblastech zahraniční politiky, daní, sociální politiky či změn smluv EU jednomyslně, což znamená, že každý stát má právo veta. V mnoha oblastech však k prosazení návrhu stačí kvalifikovaná většina.
Druhé téma dvojí kvality potravin se týká praxe, kdy výrobci dodávají do různých členských zemí výrobky ve stejných obalech, avšak s různým složením. Evropský parlament v dubnu schválil směrnici o ochraně spotřebitele, která dvojí kvalitu potravin nezařadila mezi nekalé praktiky. Ukládá však Evropské komisi, aby po dvou letech posoudila aktuální stav a případně tento krok navrhla.
Třetí dotaz se týká samotného členství Česka v EU. Podle průzkumu Eurobarometru z jara 2019 považuje 33 procent Čechů členství za dobrou věc a 15 procent za špatnou věc. Podíl příznivců je tak u nás nejnižší v celé EU. Průměr 27 členských států bez odcházející Británie ukazuje, že 66 procent Evropanů považuje členství své země za dobrou a 10 procent za špatnou věc.
Čtvrtým tématem je přijetí eura v Česku. K tomu jsme se vstupem do EU zavázali, neexistuje však žádný pevně daný termín.
Pátý dotaz směřuje na oblast dotací. Konkrétně míří na finanční podporu velkých a ziskových firem. Unie se celkem zavázala v roce 2019 ze svého rozpočtu vyplatit 165,8 miliardy eur (4,3 bilionu korun).
Šestá oblast jsou daně z příjmu fyzických osob. V současnosti si každá členská země stanovuje jejich výši sama.
Sedmá otázka míří na možné rozšíření EU o Ukrajinu. Současná spolupráce se řídí rámcem Evropské sousedské politiky a Východního partnerství. Ukrajina má s EU podepsanou také Asociační dohodu, která s sebou nese Hlubokou a komplexní zónu volného obchodu (DCFTA).
Osmým tématem jsou hranice uvnitř schengenského prostoru. Státy mají právo zavádět na nich kontroly, ovšem pouze jako výjimečné opatření. Přistupují k tomu obvykle v době konání mimořádně významných událostí typu sportovních šampionátů nebo vrcholných summitů. Kontroly se leckde objevily také v souvislosti s pohybem velkého množství migrantů.
Devátá otázka míří na sankce proti režimu Vladimira Putina v Rusku. EU se na jejich zavedení shodla v březnu 2014 poté, co ruská vojska obsadila ukrajinský Krym. Sankce dále zesílily, když ruští vojáci i další bojovníci napadli východní Ukrajinu a s pomocí místních separatistických sil získali kontrolu nad částí jejího území. Sankce cílí především na představitele režimu a jejich peníze v evropských bankách.
