Záškoláctví dlouhodobě představuje nejrozšířenější jev rizikového chování na středních školách. A to přesto, že v posledních třech letech mírně oslabuje. Uvádí to Česká školní inspekce. Počty zameškaných a často i neomluvených hodin jsou u některých žáků tak vysoké, že ovlivňují jejich výsledky, někdy končí i odchodem ze školy.
Ani kouření, ani šikana. Nejčastějším rizikovým chováním středoškoláků je záškoláctví
3 minuty
Události: Středním školám se nedaří boj proti záškoláctví
„Záškoláctví je nejčastějším v kategorii projevů rizikového chování ve středním vzdělávání,“ konstatoval náměstek České školní inspekce (ČŠI) Ondřej Andrys. Druhé nejčastější rizikové chování středoškoláků představuje podle výroční zprávy ČŠI kouření, které se pohybuje pod 50 procenty.
V školním roce 2018/2019 zaznamenalo záškoláctví u svých studentů necelých 65 procent všech typů středních škol. Na jednoho studenta připadalo v průměru 130 zameškaných hodin, z toho pak pět neomluvených.
V předchozím školním roce to bylo 66,4 procenta identifikovaných případů a rok předtím 67,1 procenta, uvádí výroční zpráva inspekce za školní rok 2018/2019. Podle ní představuje absence žáků ve výuce potíž především u nematuritních oborů.
„Počty zmeškaných hodin jsou dlouhodobě velmi vysoké a školám se nedaří i přes realizovaná opatření je snižovat. Vysoká absence žáků ve výuce je významným aspektem, který má negativní dopad na vzdělávání žáků a jejich výsledky,“ konstatuje výroční zpráva.
Největší potíže se záškoláctvím a nadměrnými absencemi mají školy v Ústeckém a Karlovarském kraji, kde kvůli tomu končí předčasně se studiem až 15 procent žáků. „Největší hříšníci zameškávali přes pět set šest set hodin, což je opravdu dost,“ uvádí příklad ředitel chomutovské Střední školy technické, gastronomické a automobilní Jiří Mladý.
