Akcionáři firmy Agpi odslouhlasili prodej areálu vepřína v Letech státu. Jde o další krok ve zdlouhavé transakci, kterou vláda schválila už v létě. O vykoupení vepřína se ovšem diskutuje už déle než 20 let. Jenže právní zástupce jednoho z minoritních akcionářů zřejmě proti usnesení valné hromady firmy podá žalobu. Stát má za areál zaplatit zhruba 450 milionů korun, dalších asi 120 milionů by mohla stát jeho sanace a další úpravy včetně vybudování pietního místa.
Na valné hromadě ve Vrcovicích na Písecku bylo přítomno 92,4 procenta akcionářů. Pro schválení převodu bylo 89,16 procenta z přítomných akcionářů, proti 10,84 procenta.
„Představenstvo usoudilo, že ta nabídka je tak velice zajímavá pro společnost, že bylo velice těžké ji nepřijmout. Představenstvo bylo velice spokojeno. Peníze bychom měli dostat na konci dubna,“ řekl akcionářům šéf představenstva Agpi Jan Čech.
Advokát Jan Válek, zastupující menšinového akcionáře Petra Vrbu, prý ale zřejmě rozhodnutí valné hromady do 30 dní napadne žalobou: Podle Válka představenstvo firmy Agpi nepodává transparentní informace. Jednu žalobu už Válek podal kvůli valné hromadě konané v červenci.
K odstranění vepřína opakovaně vyzval i Evropský parlament
Areál v Letech stojí na místě bývalého pracovního a koncentračního tábora od roku 1972. Česko za vepřín na romském pietním místě sklízelo kritiku domácích i mezinárodních organizací. K odstranění farmy několikrát vyzval také Evropský parlament.
Česká vláda uvažovala o odkupu vepřína přibližně dvacet let, ale nikdy nenašla na obchod dostatek peněz. Transakci nakonec dotáhla do konce až Sobotkova vláda. Společnost Agpi sice preferovala převod vepřína na jiné místo, nakonec souhlasila s prodejem areálu a finanční kompenzací.
Vláda o přesunu vepřína jinam nechtěla jednat, exministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) upozorňoval, že vyřízení povolení pro tuto operaci by mohlo trvat až deset let.
Cena za vepřín byla nakonec vyšší než odhad
Spory se ale vedly okolo ceny, kterou stát zaplatí za vepřín. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) kvůli tomu při jednání vlády pro prodej vepřína nehlasoval: „Předpokládal jsem, že ta cena bude respektovat soudní odhad, což se nestalo,“ kritizoval Pilný. Odhad se podle něj pohyboval kolem 200 milionů, stát ale nakonec zaplatí 450 milionů.
Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) však upozorňoval, že stát platí vyšší cenu i z toho důvodu, že zahrnuje veřejný zájem. Herman podotkl, že firma Agpi neměla důvod svůj areál prodávat a stát ji musel přesvědčit.
Stát navíc bude muset zaplatit dalších přibližně 90 milionů za odstranění budov i ekologické zátěže. V příštích letech by pak mělo na místě vzniknout pietní místo, to bude stát dalších asi 20 milionů: „S náklady na památník by mohly pomoci zdroje z takzvaných norských fondů,“ dodal ekonomický náměstek ministra kultury René Schreier.
O památník se má starat Muzeum romské kultury. Na jeho podobu bude vypsaná architektonická soutěž. „Když se podíváme na místa některých jiných koncentračních táborů, ať je to Terezín na našem území, Mauthausen v Rakousku, Dachau v Německu, nebo Osvětim v Polsku, vidíme dostatek možností, jak taková pietní místa mají být upravena. Na místě bývalého pohřebiště už je instalace. Bude to také zapojeno do budoucího areálu, musí tam být místo pro pořádání různých pietních aktů,“ přiblížil v Interview ČT24 končící ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.
Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.
Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace.
