Hrozí Libanonu občanská válka?

V úterý 9. července vybuchla na bejrútském předměstí Dahiyeh kontrolovaném libanonským hnutím Hizballáh silná nálož ukrytá ve stojícím automobilu. Vedle materiálních škod utrpělo zranění 53 lidí. Podezření, že výbuch má co dočinění s válkou v Sýrii, je nasnadě. Bude to znít jako klišé, ale přesto je třeba se dnes více než kdy jindy ptát: Hrozí Libanonu kvůli dění v Sýrii také občanská válka?

Heslovitá zpráva think-tanku International Crisis Group z prvního července o vývoji situace v Libanonu se čte jako válečný deník: „…sektářské střety jsou na vzestupu. Ostřelování přes syrskou hranici pokračovalo odpálením přinejmenším 12 raket na (východolibanonské) město Baalbek a ostřelováním údolí Bikáa a pohraničních měst Hermel a Arsal. Demonstranti protestující proti ostřelování zablokovali silnice v Bikáa a Bejrútu (…) a střetli se s armádou. Výsledkem je jeden mrtvý. Střety mezi stoupenci šejka al-Asíra a prohizballáhskou skupinou v Sidonu (…) 18. června, 2 mrtví. První střet mezi armádou a stoupenci šejka Asíra (…) blízko Sidonu 23. až 24. června, tucty mrtvých (…). Násilí v Tripolisu mezi alawítským a sunnitským obyvatelstvem z počátku měsíce nechalo přinejmenším 6 obětí.“

Jak je zřejmé, čísla mrtvých a zraněných v Libanonu v posledních týdnech vytrvale rostou a libanonské bezpečnostní složky mají čím dál více plné ruce práce zabránit tomu, aby se z „kontrolovaného chaosu“ a mezikomunitního a meziklanového vyřizování účtů a sem tam i krevní msty stalo něco horšího. V únoru jsem psal o tom, proč není v Libanonu občanská válka a kterak se tato levantská země úspěšně, byť jen tak tak, drží stranou syrského krveprolití. Na zemi menší než Středočeský kraj celkem výkon. Nic však netrvá věčně, a čeho je moc, toho je příliš.

I v Libanonu se totiž časy změnily. Prodyšné hranice, kde právo a pořádek žijí vlastním životem lokálních klanů, a rostoucí zapojení libanonských sunnitských islamistů na straně protirežimní a libanonského šíitského hnutí Hizballáh na straně prorežimní ve válce v Sýrii jsou velmi třaskavé přísady do libanonského sektářského koktejlu, který poslední měsíce a týdny intenzivně bublá. Pokud si k tomu člověk přidá masivní příliv uprchlíků a zahrne i trochu statistiky, například fakt, že v Libanonu je už přes milion syrských uprchlíků, což tvoří více než čtvrtinu libanonské populace, a další přicházejí, tak je důvod k obavám.

V souvislosti s tím navíc rostou ceny ubytování stejně jako zbraní na černém trhu. Zvedá se pouliční kriminalita a místním komunitám dochází trpělivost s živením nezvaných hostů, kteří nemají kam jít. Někde uprostřed se pak zmítá libanonská armáda a policie, kterým shodou okolností chybí část velení, a slabý a finančně vyčerpaný libanonský stát, který ani nemá sestavenou vládu poté, co ta stará padla. Syrští rebelové přes hranici do Libanonu sypou rakety na šíity a syrský režim pro změnu raketami z helikoptér ostřeluje v libanonském pohraničí sunnitské obyvatelstvo. Životem vycepovaný Libanonec by na to před cizincem asi cynicky utrousil anglickou frázi: „Welcome to Lebanon!“

V Libanonu jsou dnes tři hlavní epicentra konfliktu – druhé největší město Tripolis, údolí Bikáa u východní hranice se Sýrií a město Sidon na jihu. V Tripolisu se vzájemně periodicky likvidují sunnité a alawíté (sunnitská sekta stojící blízko k šíitům) v nesmyslných pouličních bojích, jež nemají vítěze, v Bikáa spolu pro změnu aktuálně válčí sunnitské a šíitské klany o kontrolu nad tamní hranicí a jejími pašeráckými stezkami a v Sidonu se přetahují o kontrolu Hizballáh a místní sunnitští extrémisté. Pokud by se tato epicentra spojila či začala vzájemně umocňovat, bude v Libanonu horko.

Žádný vnější aktér si nepřeje v Libanonu nezvládnutelný chaos. I Hizballáh a libanonští politici se mu snaží vyhnout. Nejsme v 70. letech, kdy si řada domácích aktérů „syslila“ zbraně a chtěla konfrontaci. Avšak čím déle se v Sýrii válčí, tím víc jsou vztahy a situace v Libanonu napjaté a tím více je země zapojována proti své vůli do regionálního střetu mezi sunnity a šíity. Jinými slovy: země je zapojována do sektářského transnacionálního konfliktu, který dnes destabilizuje půlměsíc od Bagdádu po Bejrút.

Všichni mají nervy na pochodu. Bude dřív v Sýrii mír nebo to už někdo nevydrží a zmáčkne také v Libanonu spoušť? Zahájí dříve Západ v Sýrii intervenci nebo tamější režim úspěšně dotáhne šňůru bitev o Kusajr, Homs a Aleppo a v Libanonu se proto nebude měnit status quo? Ale co, dost chmurných úvah a předpovědí, v Libanonu vždy bylo, je a bude „živo“. Mysleme radši pozitivně a podívejme se na úžasně mírumilovnou reklamu na vstup do libanonské armády (LAF). Kdo Libanon zná, tak ví, že nebýt LAF, ležela by Francie Blízkého východu již dávno opět v troskách. Držme jí palce, bude to potřebovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...