Dáme školství komunistům?

Protesty jihočeských studentů a pedagogů proti komunistce v čele krajského školství a kultury hýbou žlučí kryptokomunistů v politice i v jejich „nezávislých“ médiích. Studenti jsou na levičáckých serverech označováni za tlupu bláznů, nýmandy, zmanipulované blbečky a podobně. Jiří Pehe je v Právu kárá, že bojují „minulou bitvu“ a proč prý neprotestují proti pravicovým politikům. Jeho kolega Alexandr Mitrofanov se rozčiluje, že „zároveň s demonstracemi proti komunistům nepořádají protesty proti církevním restitucím“.

Pan Mitrofanov cituje „průzkum STEM pro Právo“ podle něhož padesáti šesti procentům dotázaných „přítomnost komunistů v krajských vládách nevadí“. V jihočeské anketě serveru /idnes.cz/ se proti vedení krajského resortu školství členkou KSČM vyslovilo 4 017 respondentů, zatímco pro jich bylo 1 712, tedy 70% proti a 30% pro. Rozdíl je nejen v uváděných číslech, ale i v tom, že anketní otázka „Vadí vám, že resort školství vede na kraji členka KSČM?“ byla u výsledku jihočeské ankety veřejně publikována, zatímco u „průzkumu STEM pro Právo“ nebyla zveřejněna ani otázka, ani počet a skladba respondentů.

Hlavním argumentem příznivců komunistky Vítězslavy Baborové bylo, že ji „do této funkce vynesly legitimní volební výsledky a následné vyjednávání mezi KSČM a vítěznou sociální demokracií“ (Pehe). To je ovšem pravda sotva z půlky. Komunisté sice v krajských volbách v Jihočeském kraji získali 19,37%, kdyby si ovšem ČSSD (27,99%) chtěla vybrat demokratickou a nikoli extremistickou stranu, mohla vytvořit koalici s JIHOČECHY 2012 (14,57%) a KDU-ČSL (6,43%). V takovém případě by měla koalice dokonce 48,99% – a nikoliv pouze 47,36% jako s komunisty. Argument levičáků, že studenti nerespektují výsledek demokratických voleb, je proto argumentem falešným.

Studenti k tomu ústy organizátora protestů Dominika Hořejšího z třeboňského gymnázia říkají: „My neprotestujeme proti výsledku demokratických voleb, ale proti koalici, pro kterou se hejtman Jiří Zimola rozhodl.“ Souhlasí s nimi i místopředseda vlády, předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg: „Studenti protestují naprosto oprávněně. Je to jednoznačně negativní vysvědčení pro ČSSD, že přepustila školství a tím výchovu mladé generace komunistům. Například v Německu by nebylo nikdy možné, aby ministerstvo školství převzala nějaká postnacistická strana. Bohudíky naši studenti vědí, že nebezpečí se musí čelit od samého počátku. Je to poučení českých dějin.“ Za nepřijatelnou označuje nominaci komunistky do funkce radní pro školství a kulturu také český PEN klub. Jménem svého předsedy Jiřího Dědečka vyzval jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu (ČSSD), aby znovu zvážil obsazení místa radní pro školství. „Komunisté nám také v osmačtyřicátém roce slibovali, že se budou chovat demokraticky, že nikomu nic nevezmou. Já jim prostě nevěřím. Oni se dodnes za ty zločiny, které provedli, neomluvili,“ říká i bývalý předseda PEN klubu spisovatel Jiří Stránský.

Sama komunistka Baborová protestům proti své osobě ovšem nerozumí. Chce ve funkci ukázat, co umí (chystá se nahrazovat víceletá gymnázia učilišti), a když bude mít nějaké chyby, ať se prý ti mladí ozývají. Zpochybňuje i pětatřicetiletého učitele třeboňského gymnázia Martina Rosochu, který inicioval petici proti jejímu jmenování; tu podepsalo už přes 10 tisíc lidí. „Myslím si, že před 22 lety byl ještě hodně malý, aby věděl, co a jak zažít, zrovna tak i studenti. Já bych velice nerada, aby zde byli mladí zneužívání k těmto akcím,“ tvrdí Baborová. Přizvukuje jí i hejtman Zimola, který opakuje, že by měla dostat šanci prokázat své odborné kvality.

Jaké ty její odborné kvality jsou, o tom svědčí vyjádření samotné soudružky Baborové. O českém školství mimo jiné prohlásila: „V dětech je systematicky pěstována nenávist, a to dokonce za přispění státních orgánů. Do škol jsou zváni pamětníci, kteří jsou plni nenávisti, a přitom nikdo nezkoumá, proč třeba měli v minulosti problémy se zákonem.“ V jednom z rozhovorů také tvrdila, že většina lidí si návrat demokracie v roce 1989 nepřála.

Pokusy paní Baborové skandalizovat oběti komunistických zvěrstev a legitimizovat režim, prohlášený zákonem za zločinecký a protiprávní, ji ukazují v pravém světle. Kdyby o rozdělení kompetencí v Jihočeském kraji rozhodovali soudní lidé (a nemohli se koalici s komunisty vyhnout), musela by se Baborová spokojit s resortem méně exponovaným, než je školství. Proč by svou užitečnost nemohla dokázat v oblasti životního prostředí nebo hracích automatů? Pokud bude řídit kulturní oblast, mohou si být Jihočeši jistí, co je čeká: indoktrinace školství a kultury komunistickými dogmaty, zamoření systému komunistickými kádry a pohrdání názory mladých jen proto, že na své kůži nezažili dobu, kdy komunisté beztrestně lhali, kradli, žalářovali a vyvražďovali naše nejlepší lidi.

Samozřejmě, že „přátelé starých pořádků“, jak jim říkal Václav Havel, to vidí jinak. Podle nich se zatím mohou radovat pouze Jihočeši, protože změna koalice z ČSSD-ODS na ČSSD-KSČM je reálný pokrok k lepšímu. Abychom se jednou nemuseli zase povinně „radovat“ s nimi, budeme muset jít příště k volbám. A nejen příště. Demokracie je na pozornost svých ctitelů strašně cimprlich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...