Přišly, svlékly se, zvítězily?

Ukrajina je obecně považována za zemi, kde ženy nejsou nedostupné. Tento pohled na Ukrajinu se snaží změnit i hnutí Femen, které na to jde svou vlastní, radikální a hodně odvážnou, protože obnaženou, cestou. Bez ohledu na počasí, na místo a na další překážky - nekompromisně se svlékají všude a čím dál častěji. Bohužel to vypadá, že zbytečně.

Co jim nelze upřít, je mezinárodní ohlas, který jejich přednosti vyvolaly. Trička letěla dolů například v Říme (ať už proti Berlusconimu nebo proti papežovi a jeho středověkým názorům a patriarchální propagandě), v Paříži (proti Dominiku Strauss-Kahnovi), v Moskvě (proti Putinovi), v Minsku (proti Lukašenkovi), v Davosu (proti boháčům) a média o nich samozřejmě s radostí informovala.

Když se Ukrajinky rozhodly provést první veřejný protestní striptýz (Kyjev, 2008) a bouřily se proti tomu, že se na Ukrajinu jezdí hlavně za sexuální turistikou a ne do hor, nevypadalo to vůbec špatně. Jejich korzování ulicemi hlavního města s nápisy „Ukrajina není bordel“ mělo smysl. Přitáhly pozornost k problému, se kterým se Ukrajina neúspěšně potýká nebo spíše úspěšně nepotýká. V plnénahotěse tahle tvář Ukrajiny nejspíš ukáže během letošního fotbalového mistrovství Evropy.

Když se ale ňadra ukrajinských žen snažila poukázat na problém nedostatku veřejných záchodků v ukrajinském hlavním městě, začala jsem mít podezření, že se to všechno zvrhlo spíše v exhibicionismus než v politický protest. A když se jejich dalším velkým tématem stal zákaz venkovního věšení prádla, bylo to jisté. Protesty proti všemu ztratily smysl a logicky i svůj politický náboj. Zůstává pak jen dojem, že Ukrajinky nemají se svlékáním větší problém. A ani jejich původní snaha - nemít ze země bordel - zůstává bez výsledku. Ukrajinská image se nijak nevylepšila a země je i nadále oblíbenou destinací sexuálních turistů nebo ženitbychtivých zápaďáků. Stejně tak je diskutabilní, nakolik Femen pomáhají zlepšit postavení žen v ukrajinské společnosti, kde se jejich absence ve vládě obhajuje slovy (premiéra!), že ženy a reformy k sobě jaksi nepatří.

Chápu, žeFemenchtějí přitáhnout pozornost a je pravdou, že nahý protest je pořád nejsilnějším a nejatraktivnějším z těch mírných. Vždy přitáhne pozornost médií a nahota je vždy víc „klikaná“ než něčí ordinérní hlava. Taky se dá rozumět argumentu, že feministická hnutí potřebují oživit, protože jsou nudná, statická a impotentní (sic!) a uznávám, že takové akce vyžadují velkou dávku odvahy, kterou každý nemá. Navíc s minimem prostředků je lepší něco odhodit než pořizovat drahé reklamy. A je sympatické, že protestující ženy nesedí doma na zadku a jenom si nestěžují. Ale stejně si nemůžu pomoct, problémy, na které chtějí upozornit, jsou upozaděny jejich popředím.

Ať se klidně svlékají, když je to baví. Ale běhat po světě a obnažovat se bez nějakého hlubšího smyslu z nich dělá jen šašky. I když odvážné.

Vydáno pod