Milan Dolejší strana 3 z 5

Velká Británie má dnes v rámci Evropy zcela unikátní systém železniční dopravy. Nemá žádného národního dopravce, přestože stát ovládá společnost, která vlastní drážní vozidla. Nemá ani v Česku tak často skloňované síťové pojetí železnice, ale na druhé straně i tak britské železnice fungují docela dobře. Na tuto neobvyklou cestu je poslal zákoník nazvaný Railways Act, který byl vyhlášen před čtvrtstoletím – 5. listopadu 1993. S některými jeho dopady bojuje Británie dodnes, ale zároveň se jeho prvky možná inspiruje i české ministerstvo dopravy.

Nové státy vznikaly v postfeudální době v zásadě dvěma způsoby – válkou nebo revolucí. (Je snad jediná výjimka, kdy vznikly dva nové státy při posezení na zahradě vily Tugendhat.) Československu otevřelo cestu na svět obojí. Vzniklo v přímém důsledku války, ale i z vůle lidu.

Boje, pro který vznikly, se nedočkaly. Dodnes jich ale stojí napříč republikou stovky jako tichá připomínka toho, co mohlo být. Malé bunkry, velké betonové pevnosti i podzemní komplexy z 30. let měly pomoci s obranou proti německé invazi. Dnes, tedy 80 let poté, co se jich Německo zmocnilo bez boje, jsou z nich unikátní turistické cíle. Přístupná je většina existujících dělostřeleckých tvrzí či jejich torz, nahlédnout lze i do některých malých bunkrů.

Kdy začala druhá světová válka? Každá učebnice dějepisu nabídne jednoduchou odpověď: 1. září 1939. Tehdy skutečně vyhlásilo Německo válku Polsku a vír, který semlel miliony životů, se formálně roztočil. Ve skutečnosti ale první výstřely padly téměř o rok dříve. Již v září 1938 se rozpoutal zápas o československé pohraničí; začal sudetoněmeckým povstáním 10. září a pokračoval něčím, co by se dnes dalo označit za hybridní válku – bojem československých sil proti Freikorpsu vycvičenému za hranicemi.

Pražské metro (opět) slaví čtyřicítku. Na 12. srpen připadá výročí zahájení provozu na druhé lince, která dostala označení A. Zprvu spojovala Dejvice, historické centrum a Vinohrady, později obsáhla i Petřiny a okraj Motola a na druhém konci dosahuje do Strašnic. Trasa A je výjimečná i tím, že na obou koncích vede jinam, než původně vést měla.

Více než půl století v plném nasazení – a pak náhlý konec. Uprostřed sezony a bez odpovídající náhrady. Takový osud potkal „pantografy“, tedy elektrické jednotky Českých drah řady 451, které jezdily od roku 1964. Poslední z nich skončí v pravidelném provozu v pátek. V sobotu pak nadobro opustí pražské odstavné nádraží a odjede jako mimořádný rychlík do Chomutova, aby se stal součástí zdejší železniční sbírky Národního technického muzea.

Je tomu 90 let, kdy španělské železnice otevřely jednu z největších, nejpozoruhodnějších a nejluxusnějších nádražních budov na světě. Výjimečná nebyla jenom svými rozměry, ale i tím, kde vznikla – uprostřed Pyrenejí ve výšce přes tisíc metrů nad mořem. Nádraží, které mělo být velkolepou spojnicí Francie a Španělska, existuje dodnes. Jezdí tam dva vlaky denně ze Zaragozy, zatímco mohutná nádražní budova je uzavřená, oplocená a chodí do ní občas organizované prohlídky nebo pronikají vyznavači urbexu. O canfranském nádraží se od počátku mluvilo jako o pyrenejském Titanicu. Tento vzor však následovalo až příliš doslova. Ale možná se unikátní budovu ještě podaří zachránit.

Koleje uprostřed ulice nejsou v Praze žádná zvláštnost. V současnosti je oficiálně ve městě 143 kilometrů tramvajových a desítky kilometrů železničních tratí. Existuje přitom i „neoficiální“ kolejová síť: v dlažbě zůstávaly zapomenuté koleje i desítky let po zrušení tratí. Postupně jich sice ubývá, ale stále jsou místa, kde lze na opuštěné koleje narazit. Web ČT24 přináší malé putování prostorem i časem s těmito kovovými pamětníky.

Kraje v posledních měsících vyhlásily, případně rovnou uzavřely hned několik řízení, ve kterých se rozhodovaly, který dopravce pro ně bude jezdit s osobními vlaky. Zpovzdálí situaci sleduje i ministerstvo dopravy, které dlouhodobě plánuje, že se v pravý čas do věci vloží. Železniční historie posledních čtrnácti let však ukazuje, že ne vždy se zadavateli podaří to, co zamýšlel. A i ty úspěšné železniční tendry často zabraly i několik let navíc.

Sociální demokraté podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa věděli již před svým vnistrostranickým referendem, že pokud bude Miroslav Poche (ČSSD) ministrem zahraničí, komunisté kabinet nepodpoří. Filip to řekl v Otázkách Václava Moravce. Předseda ČSSD Jan Hamáček to však odmítl. Takto tvrdé prohlášení podle něj dosud nezaznělo. Připustil, že ultimátum komunistické strany může vznikající koalici rozložit. Prezident Miloš Zeman však Pocheho v rámci setkání s kandidáty na nové ministry přijme, byť i on má k jeho nominaci zásadní připomínky.

Nový přímý vlak z Prahy do Krakova, více víkendových spojů do turisticky atraktivních míst – na Šumavu či do Českého ráje – ale také škrty ve východních, jižních i severních Čechách. S takovými změnami přichází před prázdninami železniční jízdní řád. Změny začnou platit v neděli 10. června.

Bylo jaro 1943 a druhá světová válka vrcholila. Na východní frontě skončila stalingradská bitva a schylovalo se k rozhodujícím bojům u Kurska, v Africe vítězili západní spojenci a schylovalo se k jejich vylodění na Sicílii. V západní a střední Evropě zatím sílila letecká válka; britská RAF a americké letectvo zintenzivnily bombardování a nálety na průmyslové objekty se nevyhnuly ani okupovaným českým zemím. Jedním z nejdůležitějších cílů byly Škodovy závody v Plzni – v té době jedna z nejvýznamnějších zbrojovek v německých rukou. Jenomže bomby často padaly spíše než na Škodovku na město kolem ní.

Závislost. Slovo, které zní děsivě, i když jeho význam je ve většině případů naprosto přirozený a pozitivní. Projevem závislosti může být bezelstný úsměv dítěte na rodiče, na nichž je závislé, projevem závislosti je dýchání – bez něj by člověk dlouho nepřežil. Fokus VM na téma závislostí však přiblížil spíše jejich odvrácenou stranu. Jak poukázali odborníci, drogy jsou s lidstvem od nepaměti a zrovna česká společnost je k některým navýsost tolerantní.

Budou vlaky a autobusy od června napěchované jako konzervy sardinek? Kdyby vláda schválila jízdné zdarma, které se původně objevilo v programovém prohlášení, naznačovaly by zkušenosti ze Slovenska, že by k něčemu takovému mohlo dojít. Nakonec nepojedou studenti či senioři zdarma, nýbrž s 75procentní slevou. Je to sice sleva výrazná, ale ne absolutní. Dopad se zatím odvažuje odhadnout málokdo.

Už o víkendu začne platit letní čas. V Bruselu sice začala vážná debata o tom, že by tomu tak v budoucnu nemuselo být, ale zatím je. V noci na poslední březnovou neděli se tedy opět v celé Evropské unii „ztratí“ hodina. Ten, kdo jde v neděli ráno do práce nebo odjíždí vlakem, neměl by na změnu zapomenout, jinak bude na směně či na nádraží pozdě. Se zpožděním také pojedou noční vlaky, zatímco dopravní podniky „ušetří“ několik nočních spojů.

Jihomoravský kraj chce, aby ve vlacích dopravce, kterého si vybírá v soutěži, platily pouze jízdenky integrovaného dopravního systému. Ty sice v regionálních vlacích platí i dnes, ale zároveň je možné koupit si jízdenku dopravce, tedy Českých drah. Podle mluvčí kraje tak chce region jako objednatel dopravy mít plnou kontrolu nad tržbami. I když ujišťuje, že to nebude znamenat, že při přestupu do rychlíku bude muset cestující znovu k pokladně, kráčí tak dopravní integrace v Česku docela jiným směrem než třeba ve Švýcarsku nebo Německu.

Metro, tramvaje, autobusy. A také přívozy, železniční linky S a petřínská lanovka. To vše je dnes v Praze městská hromadná doprava. Počátky byly ale mnohem skromnější. Začátkem 20. století platilo, že kam nevedou tramvajové koleje, tam se městský cestující nedostane. Platilo to do roku 1908. Tehdy dostaly tramvaje konkurenci – 7. března začala jezdit první pražská autobusová linka. Mnoho slávy ale tehdy neudělala.

Liberální demokracie se dostala na okraj srázu. Nikoli poprvé je charakterizován změnou přívlastku – z liberální se může stát přímá. Ústavní právník Jan Kysela je však přesvědčen, že by to vedlo k zásadnímu posunu – snad až k vládě jakobínského stylu, která by sice byla vládou většiny, ale zároveň byla totalitní. Psychiatr Cyril Höschl se domnívá, že spíše než taková změna by české společnosti pomohl výcvik v kritickém myšlení a také schopnost dodatečně ocenit změny, které přišly po roce 1989. Jan Kysela, Cyril Höschl a také filozof a teolog Tomáš Halík byli hosty Otázek Václava Moravce v diskusi o demokracii v české společnosti.

Nejvyšší správní soud dostal 61 stížností na nedávnou volbu prezidenta republiky. Lhůta pro jejich podávání, která činí sedm dní od vyhlášení výsledku ve sbírce zákonů, uplynula v úterý v 16 hodin. Ačkoli soud již část návrhů zamítl, o většině ještě nerozhodl. Má na to nyní dalších patnáct dnů.

Vzhledem k tomu, jak se v současnosti prezident Miloš Zeman politicky profiluje, a také vzhledem k podobě parlamentu neváhá právní filozof a sociolog Jiří Přibáň hovořit o konci první České republiky a začátku nového zřízení. Jaké bude, však zatím hosté Otázek Václava Moravce říci nedokázali. Bude mimo jiné záležet hlavně na taktice politických stran.

Nová Poslanecká sněmovna již má za sebou vydání dvou svých členů a ve středu bude jednat o dvou dalších. I když vydání Bohuslava Svobody (ODS) a Pavla Růžičky (ANO) mandátový a imunitní výbor nedoporučil, je v poslední době spíše výjimečné, když poslanci své kolegy před policií ochrání. V minulosti bylo odmítnutí žádosti mnohem častější. Až do roku 2013 přitom odmítnutí zároveň znamenalo, že je případ uzavřen jednou provždy.

Rok 2017 uzavřel dvě letité železniční kauzy. Lokomotivy Škoda řady 380 získaly po devíti letech od svého slavnostního představení poslední potřebné schválení, které jim konečně umožnilo jezdit bez omezení do Německa. V té době ale již České dráhy vzdaly snahu své dosud nejnovější lokomotivy na německé koleje dostat a pořídily si za ně náhradu. Příběh lokomotiv, které se měly stát výkladní skříní českého průmyslu, tím zdaleka nekončí. Jedna jeho dramatická kapitola však ano.

Dva dálniční úseky, kapacitní silnice z Liberce do Jablonce, dvě velká zrekonstruovaná nádraží a také zahájení několika významných staveb včetně dálnice D35 v Pardubickém kraji. To slibují pro příští rok správci státní dopravní infrastruktury. Zejména u připravovaných silničních staveb je ale plánované zahájení stavby v průběhu příštího roku často spíše přáním. Řada z nich ještě nemá stavební povolení, jiné ho kvůli odvoláním nemají pravomocné.

Lepší spojení z Prahy do Plzně a Chebu i do Bavorska, mírné zrychlení cest do Berlína, soukromé expresy Praha–Vídeň i obnovení osobních vlaků z Meziměstí do Polska, na druhé razantní škrtnutí na Vlárské dráze – to vše přinese nový jízdní řád, který na železnici začne platit již v neděli. České dráhy s jeho počátkem ztratí své téměř výsadní postavení v regionální dopravě, v rozsáhlé oblasti jižních Čech začne jezdit soukromý dopravce.