Milan Dolejší strana 4 z 5

Železniční potupa České republiky je dokonána. Německé dráhy (DB) otevřely novou vysokorychlostní trať Lipsko–Norimberk. Ta spolu s navazujícím modernizovaným úsekem z Lipska do Berlína a jedenáct let starou rychlodráhou na jih směrem k Mnichovu představuje soubor, který umožňuje z železničního cestování napříč Evropou – například z Berlína do Vídně – úplně vynechat české území. Nová trať má pro Německo i velký symbolický význam. Jde o poslední ze série projektů „Německá jednota“. Více než po čtvrt století tak činí pomyslnou tečku za znovusjednocením země.

Ministerstvo dopravy zvažuje, že vedle soutěží na rychlíkové linky vypíše také soutěže na takzvané koncese. Ty by měly zředit dopravu na nejvytíženějších tratích, kde jezdí větší množství dopravců. Koncese by pak měla vítězi zaručit, že těsně za ním nebo před ním nepojede konkurenční vlak. O plánech rozvoje železnice v Česku mluvil na Žofínském fóru věnovaném rozvoji železniční infrastruktury náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.

V noci na neděli skončí středoevropský letní čas. Noc tedy bude o hodinu delší, šedesát minut mezi druhou a třetí se zopakuje ještě jednou. Dopad to bude mít na noční MHD i jízdu nočních vlaků, nikoli však tak zásadní, jako mívá jarní změna, jež způsobuje zpoždění. Změna času se ovšem může stát celoevropským politikem. Polská vláda dala najevo, že by se jí chtěla vzdát a zůstat trvale u letního času.

Teploty klesají, nad ránem občas mrzne, lidé vytahují zimníky. Ale paragraf 40a zatím neplatí. Začne platit 1. listopadu. Jde o ustanovení silničního zákona, které za určitých okolností nařizuje použití zimních pneumatik s hloubkou dezénu alespoň 4 milimetry. Použití zimních pneumatik experti doporučují, pokud průměrné denní teploty klesnou pod 7 stupňů Celsia, což na většině míst v Česku nastává již koncem října. Pneumatiky navíc nejsou jediná zimní výbava, na kterou by řidiči neměli zapomínat.

Zákon o sociálním bydlení je jedním ze slibů Sobotkovy vlády, které zůstanou nenaplněny. Dost možná tím vůbec největším. Na jeho konečném znění se koaliční strany neshodly a nakonec uvázl ve sněmovně. Jak ale v Otázkách Václava Moravce podotkl Daniel Hůle z Člověka v tísni, zákon, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, stejně neřešil to nejdůležitější a nezabránil tvorbě ghett.

Novela stavebního zákona nepřinese výrazné zlepšení při povolování staveb. Je o tom přesvědčena většina účastníků předvolební debaty České televize na téma Místní rozvoj a dotace z EU. Shodli se, že je potřeba zcela nový stavební zákon. Jeho příprava již odstartovala, není však jisté, zda ho stihne dokončit alespoň příští vláda.

Co nastane, až nebudou evropské dotace? Jednak to bude znamenat, že Česko zbohatlo natolik, že už je nepotřebuje – dohnalo bohatší státy EU. Současně zesílí role státu, který bude moci posílat příspěvky sám, nebo například obcím místo dotací nabízet výhodné půjčky. V předvolební debatě České televize na téma Místní rozvoj a dotace z EU však zaznělo také varování před tím, aby dotace nadále šly na soukromé projekty.

Podpora vědy a výzkumu je podle části politiků, kteří se zúčastnili předvolební debaty České televize na téma Průmysl a obchod, klíčem ke zlepšení konkurenceschopnosti českého exportu. Další kladou důraz na ekonomickou diplomacii a snížení byrokratických překážek pro menší firmy.

Loňské krajské volby přinesly nebývalé množství uskupení, která postavila svoji politickou identitu na odmítání migrantů a islámu. V letošních sněmovních volbách sice rezonují spíše jiná témata, ale k přistěhovalcům se stále staví řada politiků skepticky. Zástupci většiny stran, které byly na základě svého volebního potenciálu pozvány do předvolební debaty České televize na téma Společnost a kvalita života, však zdůrazňují, že strach a xenofobní slovník nemohou být základem toho, co politici činí a říkají.

Kraje se v příštích letech již nebudou moci spolehnout na to, že dostanou od státu miliardy navíc na opravy silnic. Většina kandidátů se v předvolební debatě České televize na téma Doprava a dopravní infrastruktura shodla, že šlo o mimořádný příspěvek, ze kterého se ale nemůže stát pravidlo. Peníze chtějí dát spíše na stavby nových komunikací – nejenom silnic, ale také železnic.

Stát by v příštích letech mohl podporovat útlum spalovacích motorů ve veřejné dopravě ve prospěch vozidel s elektromotory nebo vozidel s vodíkovým pohonem. Lidé, kteří si budou chtít pořídit svůj osobní elektromobil, však s podobnou podporou počítat nemohou. Shodla se na tom většina kandidátů do sněmovny v předvolební debatě České televize na téma Doprava a dopravní infrastruktura. Na druhé straně by mohla v příštích letech začít růst infrastruktura pro auta na elektrický pohon.

Ředitelství silnic a dálnic v příštích týdnech otevře několik dálničních úseků na severočeské D8 a jihočeské D3. Staví se několik dalších, ale na obzoru by mohly opět být hubenější časy. Státní fond dopravní infrastruktury dostane napřesrok z rozpočtu nejméně peněz od roku 2013, alespoň se tak vyvíjí jednání o rozpočtu. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) však řekl v Otázkách Václava Moravce, že chce dále stavět ve velkém a bude-li třeba, půjčí si.

Osm miliard dá v příštích pěti letech Správa železniční dopravní cesty do nádražních budov. Loni jich převzala téměř tisíc, které byly dříve ve správě Českých drah, a spokojena je se stavem pouhých sedmi desítek. K největším a nejdražším opravám budou patřit rekonstrukce hlavních nádraží v Praze, Plzni, Českých Budějovicích či Pardubicích.

Nejvytíženějším úsekem státní silniční sítě je dálnice D1 na výjezdu z Prahy. Dalšími extrémně frekventovanými místy jsou podle výsledků loňského celostátního sčítání dopravy i další dálnice v bezprostředním okolí Prahy či silnice u Brna. Kde se ale tato auta berou? Celostátní sčítání odpověď nedává. Dávají ji však sama města, která odhalují údaje, jež státním silničářům chybí.

S druhou červnovou nedělí přichází tradiční celostátní změna jízdních řádů. Není sice tak velká jako v prosinci, ale měla by mimo jiné odstranit největší problémy, na které si stěžují cestující. Rychlíky tak znovu zastaví v Křižanově a bude více času na přestup v Újezdci u Luhačovic, který je od minulého roku nutný při cestách z Uherského Brodu do Bylnice a cestujícím občas ujížděly přípoje. Jízdní řády mění i soukromí dopravci, Leo Express rozšíří provoz do Košic, naopak Arriva své spoje na Slovensko drobně seškrtá.

V Drážďanech letos opět začala jezdit nákladní tramvaj. Zhruba po roční odmlce opět přepravuje autodíly do továrny v blízkosti centra města. Je to ale jedna z mála nákladních tramvají, které ještě existují. Ve většině měst nákladní doprava včetně vleček, po kterých tramvaje jezdívaly, dávno zanikla a o její obnově nikdo neuvažuje. Je tomu tak i v Česku, kde nákladní tramvajová doprava – s výjimkou vnitřních potřeb dopravních podniků – nadobro zanikla v 70. letech minulého století.

Začínají velikonoční prázdniny. Školy budou zavřené od čtvrtka a většina lidí pak čtyři dny nepůjde ani do práce. Zatímco provozovatelé veřejné dopravy si mnou ruce v očekávání velkého náporu cestujících, dopravní policie a ministerstvo dopravy varují, že budou silnice plné a navíc na ně vyrazí i nezkušení řidiči. V Praze pak dopravu zkomplikuje velká výluka nejfrekventovanější trasy metra.

V neděli se mění čas ze středoevropského na středoevropský letní. Při jarní změně „zmizí“ hodina, což nepotěší ty, kdo musí v neděli ráno vstávat, nebo cestující v nočních vlacích, které budou mít ráno zpoždění. Letní čas zůstane jen do října, ačkoli v současnosti sílí hlasy, podle kterých by bylo vhodné právě letní čas zachovat celoročně.

Dálnice D3 je výjimečná. Přinejmenším v jižních Čechách nikdy nenarazila na zásadní odpor například kvůli ochraně území. Přesto se její příprava a stavba vleče, zatímco na staré silnici umírají lidé ve velkém. Nyní začíná další epizoda seriálu s názvem Stavba dálnice D3. Za jedenáctikilometrový úsek Ševětín–Borek zaplatí stát 933 milionů korun, hotový by měl být za čtyři roky. Ještě v roce 2015 přitom ministerstvo dopravy deklarovalo, že bude dálnice od Tábora až ke krajskému městu hotová letos.

Maglev a hyperloop snad mají nakročeno k tomu být budoucností drážní dopravy, v současnosti vládne staletími prověřená technologie kolejnic a pražců. Zatímco „lidská potrubní pošta“ hyperloop loni zahájil první testy a maglevem, který pluje na magnetickém polštáři, se cestující mohou svézt všehovšudy na 36 kilometrech tratí na letiště v Šanghaji a Soulu, obepínají svět miliony kilometrů kolejí. Včetně těch, po kterých jezdí vlaky rychlostmi přesahujícími 300 kilometrů za hodinu.

Dálnice D8 je téměř hotová – alespoň z pohledu řidičů. První auta po ní budou moci projet v celé její délce, tedy z Prahy až na hranice se Saskem, v sobotu kolem 18:00. Tou dobou by mělo skončit slavnostní zprovoznění posledního chybějícího úseku Lovosice–Řehlovice, které začíná v 10:00 a bude veřejně přístupné. Fyzicky vznikal poslední úsek téměř deset let, od schválení trasy a vydání prvních potřebných dokumentů uplynulo letos dokonce dvacet let. V pátek – na poslední chvíli – silničáři rozhodli, že kolem prackovické estakády bude provoz jen v jednom pruhu. Kvůli nestabilnímu svahu.

Nový železniční jízdní řád, který začne platit v neděli, výrazně pozmění podobu meziregionální železniční dopravy. Na koridorových tratích na Moravě prakticky zbude už jen minimum starých rychlíkových souprav s „koženkovými“ vozy. Nové vozy dostanou například rychlíky na lince Praha–Luhačovice, které současně zrychlí, naopak ale zpomalí expresy na Valašsko. Tímtéž směrem posílí provoz kromě ČD také Arriva. Zlepšení a zhoršení naráz přináší nový jízdní řád také pro trať Praha – České Budějovice.

Hlavní nádraží přišlo o svého provozovatele. Firma Grandi Stazioni sice proměnila někdejší potemnělou odbavovací halu v prosvětlený prostor plný obchodů, ale s další fází opravy váhala. Nakonec kvůli tomu přišla o slíbený třicetiletý pronájem nádraží. Zásluhu na zásadní proměně, kterou postřehne a většinou i ocení každý cestující, jí však upřít nelze.

Starý fiat, který vyjel z podzemí na Letenské pláni, se před rokem stal prvním autem, které projelo čerstvě zprovozněným pražským tunelovým komplexem Blanka. Na počátku října byl tunel poprvé uzavřen kvůli nehodě a o týden později ho čekala první noční uzavírka kvůli údržbě. Především ale tunelový komplex zásadně proměnil své bezprostřední okolí. Z některých tradičně ucpaných ulic se staly volně průjezdné bulváry, jiné ulice se ale naopak začaly nebývale ucpávat.