Johana Mücková strana 2 z 5

Jiří Bubeníček je jeden z nejslavnějších českých tanečních umělců. První sólista baletu Semperovy opery v Drážďanech, hostující tanečník nejprestižnějších světových baletních scén a úspěšný choreograf měsíc po svých jedenačtyřicátinách oficiálně končí s aktivní taneční kariérou. Na drážďanském jevišti si naposledy zatančí 11. listopadu ve světoznámé inscenaci britského choreografa Kennetha MacMillana Manon. Jak se Jiří Bubeníček cítí s blížící se jevištní derniérou? Nejen o tom byla řeč v rozhovoru pro web ČT24.

V dětství prý chtěl být ševcem nebo myslivcem, naštěstí pro světovou divadelní scénu se nestal ani jedním. Choreograf Jiří Kylián si svou působností zejména v Nederlands Dans Theater vydobyl světové renomé. Dokument o rozloučení s touto scénou uvede 2. října v české premiéře dvaapadesátý ročník mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha.

Mladá izraelská choreografka Sofie Krantzová v pondělí v pražském Studiu Alta poprvé uvedla novou inscenaci White Piece. Představení vzniklo ve spolupráci s českými tanečnicemi během její nedávné rezidence v Plzni, kde také mělo v pátek 19. června svou první premiéru.

Všechna světla pražské Státní opery se v neděli večer rozzářila, aby v závěru divadelní sezóny přivítala slavnostní baletní gala a jeho hvězdy. Včerejší představení Dance Gala připravil Filip Barankiewicz, muž, který od sezóny 2017/2018 převezme pomyslné žezlo od Petra Zusky a stane se novým šéfem baletního souboru Národního divadla. Tímto dramaturgickým počinem dal českým divákům poprvé ochutnat esenci svého uměleckého vkusu a alespoň v obrysech nastínil pravděpodobné repertoárové směřování baletu naší první scény.

Balet Národního divadla v Praze si na závěr letošní sezony připravil opravdovou perličku. Na Nové scéně mělo ve čtvrtek českou premiéru představení Decadance, jehož autorem je Izraelec Ohad Naharin, jeden z nejvýznamnějších choreografů současného tance. Svěží a energická inscenace je skvělým obohacením repertoáru naší první scény.

Tanci Praha se každoročně podařilo do Prahy přivézt nějakou světovou hvězdu současného tance. Ne jinak tomu bylo i v případě zahajovacího představení letošního ročníku, kdy vystoupil soubor jedné z nejvýraznějších německých choreografek současnosti – Sasha Waltzová představila českým divákům své dílo Impromptus. Festival v hlavním městě potrvá do 25. června.

Long Vehicle Circus je novocirkusové uskupení, o němž začalo být slyšet před několika lety, kdy se tahle sestava, která bravurně ovládá chůdařské divadlo, objevila v jedné z talentových soutěží. V uměleckém světě se každopádně nejedná o žádné nováčky – členové téhle party jsou všichni absolventy pražské AMU. Představení Alenka!, které připravili pod režisérským vedením Viktorie Čermákové, je pestrou žánrovou směskou v duchu nového cirkusu - kombinuje chůzi na vysokých chůdách, tanec, herectví, pantomimu a klaunství. Premiéru mělo v sobotu 30. května v holešovických Jatkách 78.

Studio Alta na konci května v premiéře uvedlo velmi netradiční inscenaci s názvem Ony. Dokumentární představení vychází ze životních příběhů sedmi různě starých žen bez domova – ve věku dívek i babiček. V novém projektu otevírají citlivá osobní témata. Své zážitky a zkušenosti vyjadřují pomocí tělové a hlasové exprese, živé hudby a zpěvu. Vznik představení umožnila obecně prospěšná společnost Jako doma, která sdružuje ženy, jež se dostaly do tíživé životní situace, a pomáhá jim integrovat se do společnosti.

Milan Tomášik je slovenský choreograf, který už deset let žije a tvoří ve slovinské Lublani. V pondělí 18. května v pražském Studiu Alta uvedl svůj nejnovější projekt Lovecká sezona, v němž se rozhodl zkoumat „tajemství lovu a fyzické hranice výdrže“. V přibližně hodinovém díle si včetně něj zatančilo pět zahraničních interpretů, kteří působí po celé Evropě.

Jana Drdácká, flamenková tanečnice, a Anežka Hessová, umělkyně, která se zabývá indickým tancem, 28.dubna v pražském Divadle Ponec premiérově uvedly svůj nový společný projekt Ana & Sara / Vypravěčka. Interpretkám se podařilo originálním způsobem přiblížit divákům dvě hudebně-taneční tradice, španělskou a indickou. Fúzí tanečních stylů v kombinaci s instrumentálními skladbami vzniklo velmi neobvyklé, dynamické a inspirativní představení.

Definuj se! je název nového představení, které vzniklo v rámci Archa.labu, vzdělávacího a tréninkového programu nebo, chcete-li, jakési tvůrčí laboratoře Divadla Archa pro mladé umělce. Novou inscenaci připravila trojice autorů - tanečnice a choreografka Zdenka Brungot Svíteková, skladatel Petr Haas a hudební improvizátor Petr Vrba. Čím definujeme sami sebe? Jak nás definuje okolí? A kde se tyto vlivy protínají a stávají jediným pohybem? Na to všechno se dle anotace k představení snažil umělecký kolektiv odpovědět. Otázkou ale zůstává, nakolik se mu to povedlo.

Kateřina Stupecká je mladou, přesto však zkušenou choreografkou, jejíž jméno asi ani není třeba představovat těm, kdo pravidelně sledují dění v českém tanci. Na svém uměleckém kontě má celou řadu choreografií i cen. Svou poslední inscenaci, která vznikla jako závěrečné magisterské představení na HAMU, nazvala Obsese. Premiérově ji představila v pondělí 20. dubna v pražském Studiu Alt@.

Představení s názvem Miniatury se za poslední roky stalo jakousi stálicí v programu sezony baletního souboru pražského Národního divadla. Mladí tanečníci pravidelně dostávají příležitost vyzkoušet si práci choreografů a mohou vytvořit dílo pro velkou scénu – i když komornějšího charakteru, co se délky i počtu tanečníků týče. Na podobné večery jsme tedy už zvyklí a za poslední roky se osvědčily, poskytují totiž ideální prostor k tomu, aby si nastupující generace mohla „osahat“ jeviště a začít se choreograficky profilovat.

Osamělost, fyzické odcizení a s ním spojená ztráta empatie lidí vůči jejich okolí, to je fenomén jednadvacátého století. Slovenský choreograf Peter Šavel toto téma rozpracoval ve svém novém představení Bakkheia, které v neděli večer v pražském Divadle Ponec uzavřelo festival Bazaar - Identita v umění a pohybu.

V pražském Divadle Ponec byl ve středu večer slavnostně zahájen mezinárodní festival současného tanečního a pohybového divadla Bazaar. První festivalový večer byl věnován performanci s názvem Old Chaos New Order dvou ruských tanečníků a choreografů - Olega Soulimenka a Andreje Andrianova.

Squadra Sua je nezávislý soubor, který tvoří trojice umělců – klaunů a herců. Dva z nich vystudovali Katedru nonverbálního a komediálního divadla pražské HAMU (Roman Horák a Robert Janč), ten třetí má za sebou studia na Katedře dokumentární tvorby FAMU (Lukáš Houdek). Dohromady se dali před několika lety a společně se věnují pohybovému a alternativnímu divadlu. Všichni z nich jsou nejen interpretačně, ale také autorsky podepsáni pod zbrusu novým představením Handicops, které mělo premiéru v pondělí večer v pražském Paláci Akropolis. Jedná se o projekt na pomezí divadelní hry, pantomimy a tance.

Už pouhý název druhé letošní premiéry baletního souboru Národního divadla - Ballettissimo - napovídá, že baletu v tomto komponovaném večeru bude dost. Leitmotivem nového představení, v němž se objevují choreografie tří autorů (Petr Zuska, Jacopo Godani a Uwe Scholz), jsou různé pohledy a možnosti použití současné baletní techniky, ať už se jedná o její tradičnější, nebo spíše inovativní pojetí.

Laterna magika představila 19. února novou inscenaci Podivuhodné cesty Julese Verna. Jediná premiéra tohoto souboru v sezoně, jejíž inspirací se staly fantastické obrazy a odvážní hrdinové Vernových románových příběhů, byla událostí očekávanou. Představení pro Laternu magiku připravil dramatik a režisér David Drábek, který si při jeho tvorbě předsevzal „sestrojení krasohledu do dávných časů pro celou rodinu“. Což o to, nápad by to byl zajímavý, ale forma a převedení do scénické podoby za ideou bohužel pokulhává.

Francouzský projekt Oktobre v čele s režisérem Florentem Bergalem přivezl na druhý ročník novocirkusového festivalu Cirkopolis skutečnou lahůdku. V pražském divadle Ponec hned třikrát uvedl mysteriózní představení, které svým surreálným laděním připomíná atmosféru filmů Davida Lynche. Realita v něm splývá s klamem, bizarní scény jsou vizuálně silné a napětí je v tom správném poměru s černým humorem.

Dance Transit.PRAHA.LEIPZIG.DRESDEN je název česko-německé přehlídky současného tance. Během festivalu se představí aktuální taneční tvorba v Praze, Drážďanech a Lipsku a srovnání lokálních scén má přispět k další vzájemné spolupráci. Pětidenní česká část projektu začala 8. února v Divadle Archa. Program zahájili němečtí tanečníci s duetem Pongo Land a české seskupení 420PEOPLE, jež prezentovalo svou nejnovější choreografii Phrasing the Pain, kterou pro ně připravila vlámská choreografka Ann Van den Broek. Večer tedy přinesl zajímavou konfrontaci dvou zcela odlišných děl.

Recenze - Nezávislý taneční soubor 420PEOPLE v září odstartoval další velmi plodnou sezonu. Nezbývá než představit to nejlepší z nejlepšího. Ke spolupráci oslovili 420PEOPLE kapelu Please the Trees a vzniklo tak originální kombinované tanečně-hudební představení, v němž soubor předvedl celou šíři svého repertoáru.

Recenze – Baletní soubor Národního divadla na konci minulého týdne premiérově uvedl nové představení La Bayadère. Výpravný balet je nejen první premiérou divadelní sezony, ale také vůbec prvním pražským uvedením slavného romantického klenotu.

Recenze – Sálem se nese zvuk deště. Právě udeřila prudká bouře, hromy mohutně burácejí a kapky zběsile bubnují o zem. V tom silném lijáku vedle sebe stojí čtyři muži, zmateně telefonují a během jejich hovoru postupně jednoho po druhém zasáhne blesk… V Jatkách 78, nedávno otevřeném divadelním prostoru v pražské holešovické tržnici, si o víkendu odbyla svou premiéru inscenace SKUTRu, tedy režisérů Lukáše Trpišovského a Martina Kukučky. Pro svůj nový, velmi zdařilý autorský počin se dvojice vzdáleně inspirovala stejnojmennou Shakespearovou hrou Bouře.

Bratři Bubeníčkové, slavní čeští tanečníci, oslaví 7. října čtyřicátiny. Jejich narozeniny se kryjí s konáním letošního ročníku mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha, kde se mezi soutěžními snímky bude promítat i Les Ballets Bubeníček - záznam jejich lednového představení v Národním divadle. Bratři vystoupeními v Česku spíše šetří, kdy je jejich příznivci na tuzemských jevištích opět uvidí? A nepřivádí je blížící se čtyřicítka k bilancování a úvahám o konci kariéry? Přečtěte si rozhovor.