Decadance Ohada Naharina rozhodně neupadá do taneční dekadence

Balet Národního divadla v Praze si na závěr letošní sezony připravil opravdovou perličku. Na Nové scéně mělo ve čtvrtek českou premiéru představení Decadance, jehož autorem je Izraelec Ohad Naharin, jeden z nejvýznamnějších choreografů současného tance. Svěží a energická inscenace je skvělým obohacením repertoáru naší první scény.

Nahrávám video

Naharinova tvorba proslula a uvádí se dnes prakticky po celém světě, přičemž sám choreograf ji šíří ne úplně obvyklým způsobem. Většinou totiž přenáší do divadel již existující díla, která připravil pro svůj vlastní soubor Batsheva Dance Company, jehož uměleckým šéfem je už od roku 1990. Z nich pak vytváří nové a nové retrospektivní kompilace a skládá tak nejrůznější varianty celovečerních programů a fungujících celků.

Mix choreografií, který se 4. června poprvé představil v Praze, otevírá dlouho před začátkem sólová improvizace Viktora Konvalinky, na jevišti předvádí směsici velmi specifických pohybů, jimiž baví přicházející diváky. Po půl hodině se k němu přidávají další tanečníci a po jejich kratičkém úvodu se opona zavírá.

Když se znovu otevře, následuje jedna z nejznámějších a nejemotivnějších pasáží z Oharinových děl. Na židlích rozestavěných do půlkruhu sedí tanečníci v unisexových tmavých oblecích, bílých košilích, s klobouky na hlavě. V kánonu se prudce zvedají a spontánně rozhazují ruce, vypadají, že jsou vedeni nějakým silným pudem, jemuž se nedá odolat. V pohybových kaskádách dopadají zpátky na svá místa, znovu houževnatě vyskakují a z plna hrdla jednohlasně zpívají melodický nápěv židovské písně Echad Mi Yodea. Dynamika té dramatické scény evokuje kolektivní rituál, divákům běhá mráz po zádech a tanečníci sami jako by byli v transu. Repetitivní pohyby se násobí a stále gradující tempo vrcholí ve chvíli, kdy ze sebe všichni strhávají a na hromadu odhazují své ošacení a obutí.

Dál se pak v novém představení střídají obrazy vážné, něžné i vtipné, duety, tria i náročná skupinová čísla. Všechno za velmi pestrého hudebního doprovodu od izraelské tradiční hudby přes The Beach Boys až po skladbu Antonia Vivaldiho. Vynikající – jak pojetím, tak i provedením – je melancholický duet Magdaleny Matějkové a Viktora Konvalinky, který velmi lidským a sdělným způsobem vypráví o vztahu ženy a muže. Bezvadná je ve svém živelném a expresivním sólu Klára Jelínková, jíž styl Ohada Naharina kladoucí důraz na fyzikalitu, která vychází přímo z těla, perfektně sedí.

Do velmi důvěrné interakce s diváky vstupují tanečníci v části, ve níž se rozběhnou do publika, kde si vyberou své „oběti“. Zafunguje tu moment překvapení, oslovení se bez zbytečných okolků nechají vyvést na scénu a tam s roztomilou bezprostředností vesele tančí a improvizují. Skvěle se u toho baví jak ti na scéně, tak i všichni v hledišti.

Balet Národního divadla se s výzvou, jakou nastudování Naharinových choreografií bezpochyby je, popasoval s velkým nasazením a velmi dobrým výsledkem. Nadšený aplaus, při kterém vzduchem létaly květiny, a pochvalná slova samotného choreografa po skončení představení byly důkazem toho, že se večer povedl na jedničku.

Kromě páteční druhé premiéry představení Ohad Naharin: Decadance a několika dalších červnových repríz inscenace se pražské obecenstvo už 25. června může těšit na historicky první hostování Batsheva Dance Company v rámci festivalu Tanec Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...