Barbora Loudová strana 3 z 5

Oficiální média mlčela. V socialistickém Československu přitom jedna demonstrace právě odstartovala revoluci. Před pár dny se něco podobného stalo i v Berlíně. Zahraniční média proto musela vyslat své zpravodaje. Britská BBC, americká CNN nebo CBS, německá ARD i třeba finská YLE. Téměř padesát televizních společností přijelo točit sametovou revoluci. Byli tady ale také rozhlasoví a píšící novináři.

Jeden ze symbolů sametové revoluce. Čtenáři si je mezi sebou přepisovali a množili sami. Z 350 kusů měsíčně se tak náklad dostal až na deset tisíc. První zkušební číslo samizdatového měsíčníku Lidové noviny vyšlo 11. září 1987. Kdo a proč je založil? A jakou roli sehrály v celém revolučním roce? Další díl seriálu Mediální revoluce pořadu Newsroom ČT24.

Fotoreportéři Jan Šibík a Jan Šilpoch stáli v roce 1989 na Národní třídě přímo u davu volajícím po svobodě a chtěli zachytit okamžiky revoluce. Sami přitom nevěděli, jestli se jim podaří včas utéct před obušky. Newsroom ČT24 se s nimi vrátil o tři dekády nazpět. Vracet se bude nově každý týden ve speciálním seriálu Mediální revoluce. Co znamenal revoluční rok pro české novináře? Jak ho prožívali? Co všechno změnil? Víc každou neděli ve 22:02 na ČT24.

Napadením tenistky Petry Kvitové se bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. Proti verdiktu Krajského soudu v Brně se odvolal státní zástupce i nepravomocně odsouzený Radim Žondra. ČT to potvrdila mluvčí brněnského krajského soudu Eva Angyalossy. Krajský soud Žondru koncem března poslal za těžké ublížení na zdraví a porušení domovní svobody na osm let do vězení.

Vydavatelský dům Mafra musí zaplatit pokutu 140 tisíc korun. Udělil mu ji Úřad pro ochranu osobních údajů za to, že jeho média v roce 2014 zveřejnila odposlechy zachycující rozhovory Jany Nečasové (dříve Nagyové) a Petra Nečase. Publikované odposlechy obsahovaly i důvěrná oslovení. ČT se pokusila získat vyjádření vydavatelství Mafra, zatím neúspěšně.

Dobrat se počtu lidí na veřejných demonstracích představuje obtížnou novinářskou disciplínu, při které některé z redakcí volí fixu a křížkování účastníků, jiné spoléhají na moderní sčítací aplikace. Tématu, které v Česku otevřely i kontroverze spojené s protesty proti nové ministryni spravedlnosti Marii Benešové, se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Narozením potomka vévodkyně Meghan a prince Harryho žila tento týden všechna světová média. Dlouho očekávána zpráva se ale neobešla bez novinářských pochybení. Třeba reportér BBC Danny Baker vzbudil rozruch, když na Twitteru přirovnal nového člena královské rodiny k opici. Při jakých dalších událostech došlo k obdobným novinářským přešlapům? Téma pro Newsroom ČT24.

Novináři z ruského opozičního deníku Novaja Gazeta denně riskují svůj život kvůli pravdě. Za posledních dvacet let ztratili šest kolegů. Nový dokument, který se představí na letošním ročníku festivalu Jeden svět, mapuje 18 měsíců přímo v redakci prestižního listu. Newsroom ČT24 mluvil s bývalým šéfredaktorem Dmitrijem Muratovem, který vedl tento list celých 22 let. Je podle něj vůbec možné dělat v Rusku nezávislou žurnalistiku? Jak taková snaha změnila život jemu a jeho kolegům? Více v Newsroomu ČT24 v neděli od 22:00.

Psát, nebo nepsat o sebevraždách? Tuto otázku si klade řada novinářů, protože takovým textem nebo reportáží mohou vyvolat odezvu. Co když se někdo pokusí čin napodobit? Otázku, zda psát o sebevraždách či pokusech o ně, si musí klást i české redakce: V lednu se pokusil upálit muž na Václavském náměstí a tento týden přišla zpráva o úmrtí zpěváka britské skupiny The Prodigy Keitha Flinta. Jak mají média tak citlivé téma pojmout? Jaká jsou pravidla? A umí to vůbec čeští novináři? Víc v nedělním vydání pořadu Newsroom ČT24.

Maskovaní, v utajení, mnohdy i v ohrožení. Inkognito se vydávají do továren, mezi politiky nebo obchodníky se zbraněmi. Odhalují korupci, drogové kartely nebo jako nyní v Polsku nekalé praktiky na jatkách. Získávají klíčová svědectví, která pak často ovlivňují dění v dalších zemích. I tuzemští novináři už díky skryté identitě rozkryli velké kauzy, které otřásly nejen Českem. Které to byly? A kdy může novinář pracovat v utajení? Tématu se věnuje nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Bývalý detektiv Jiří Komárek dostal od ministerstva spravedlnosti zhruba 55 tisíc korun jako odškodnění za trestní stíhání kvůli výroku o policejním exprezidentovi Tomáši Tuhém. Toho v roce 2016 nařkl z „brutálního úniku informací“ během vládních sporů o policejní reorganizaci. Soudy Komárka později zprostily obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby. Komárek žádal více než 150 tisíc korun, ministerstvo mu nakonec přiznalo jen část zahrnující náklady na obhajobu. ČT to potvrdil Komárkův advokát Petr Kočí.

Vkládat slova do úst světovým politikům nebo známým celebritám. Zní to jako sci-fi, přitom k tomu stačí jen počítač a pár hodin času. Výsledná videa jen málokdo rozpozná od originálu. Zatím se tak jejich tvůrci jen baví, hrozí však, že z videomontáže se stane nový nástroj pro šíření dezinformací. Deep fake, jak se falešným nahrávkám říká, by se podle některých odborníků brzy mohly hojně šířit na sociálních sítích. Uvěří jim každý? A jak se jim dá ubránit? Tématu se věnuje dnešní vydání pořadu Newsroom ČT24, který začína ve 22:02.

Korespondence, adresy domů, kontakty, a dokonce i kopie dokladů – to všechno se dalo najít na serveru White Media. Ten shromažďoval osobní údaje novinářů, aktivistů a politiků. Po zveřejnění následovaly i výhružky. Teď ale web kvůli porušování ochrany osobních údajů skončil. Znamená to i konec výhružek českým novinářům? A kam až můžou vůbec takové nenávistné projevy dojít? Jaké mají zkušenosti tuzemští novináři? Tématu se věnuje nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Výroky předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) o předsedovi poslaneckého klubu TOP 09 Miroslavu Kalouskovi by měl řešit mandátový a imunitní výbor, nikoli soud. Jak vyplývá z justiční databáze, rozhodl o tom Okresní soud Praha-západ.

Podle odhadů je v Česku až dva a půl tisíce novinářů a novinářek. Každý čtvrtý je aktivní na Twitteru. Berou ho jako nejrychlejší zdroj informací. Některé redakce navíc tweetování i vyžadují. Není se čemu divit, nejpopulárnější novinářské účty mají přes 260 tisíc sledujících. Které to jsou? Jak a proč jejich majitelé na sociální síti začínali? A může bez ní dnes novinář ještě vůbec fungovat? Tématu se věnuje nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Policie dál pátrá po svědcích sobotního neštěstí v Harrachově. Šestiletá dívka tam spadla z lanovky z výšky osm metrů. Okolnosti jejího pádu zatím nejsou jasné. Na sedačce s dívkou a její babičkou seděl také neznámý cizinec. Ten by mohl tragédii objasnit, policisté se proto obrací i na polská a německá média.

Městský soud v Brně mohl rozhodnout v případu soudce Jana Kozáka. Soudce nepravomocně odsouzený za zneužití pravomoci žádal o jiný tribunál. Působil totiž u Krajského soudu v Brně a některé kolegy z městského soudu prý zná osobně. Podle Ústavního soudu (ÚS) to řízení neovlivňuje.

„S dovolením si na svém soukromém Twitteru budu dál psát, co chci.“ Tak se jmenuje analýza lingvistů z Ústavu pro jazyk český. Prošli v ní na tři tisíce tweetů patnácti českých novinářů. Zaměřili se třeba na Martina Veselovského z DVTV nebo šéfredaktora Respektu Erika Taberyho. Nejen oni hájí své tweety onou známou větou: názory nevyjadřují postoje redakce. Podle jazykovědců to tak ale úplně není. Soukromé se jim od veřejného příliš oddělit nedaří. Může být novinář na Twitteru jenom člověk? Téma pro nedělní vydání pořadu Newsroom ČT 24.

Víte, kolik práce je třeba za jediným titulkem o teroristickém útoku, který si vygooglujete nebo si ho přečtete na Facebooku? ptá se zpravodaj agentury AFP. Jeho komentář v týdnu zveřejnila velká část tuzemských médií. Čeští i zahraniční novináři totiž bojují za společnou věc – daň z odkazu. Požadavek je jednoduchý: „Když sdílíte náš článek, zaplaťte.“ Obdobnou novelu autorského zákona chystá i Evropská unie. Před několika dny se o ní jednalo v Bruselu. Jak by směrnice v praxi vypadala? Kolik by se platilo za titulek nebo článek? A kdo by vůbec cenu určoval? Tématu se věnuje nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Falešné zprávy se jako zaručená pravda nekontrolovatelně šíří internetem. Evropská komise proto chce zakročit. Už požádala o pomoc Facebook, Twitter i Google. Plánuje také posílit řady pracovníků a rekordně zvýšit rozpočet specializovanému týmu. Jak přesně tým pracuje? A má Unie vůbec šanci boj proti dezinformacím vyhrát? To jsou témata pro nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Letos kvůli své práci zemřelo už 63 novinářů. Vyplývá to z údajů organizace Reportéři bez hranic. O život přicházejí ve válečných konfliktech, ale i v zemích, kde panuje klid. Naposledy někdo zabil novináře v Mexiku v den, kdy složil slavnostní přísahu nový prezident. Děsivé případy se ale nevyhýbají ani Evropě. Není to dávno, co Slovenskem otřásla vražda mladého novináře Jána Kuciaka. Tématu se bude věnovat nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Evropská unie chce zakázat Krtečka i zbourat Petřínskou rozhlednu. Na jejím místě by mohla vyrůst nejvýše položená mešita v České republice. Anebo nejnověji – jeden z účastníků dostal za demonstraci na 17. listopadu zaplaceno. Vydělal si 2 500 korun. Tomu všemu někteří Češi věří. Nejde ale o žádné záměrné dezinformace nebo fake news. Na začátku je jen satira. Poněkud se ale zvrhla a teď se masově šíří jako zjevná pravda. Neměli by se autoři takových vtipů začít hlídat, aby je zase někdo nepochopil špatně? Tématem se zabývá nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Městské knihovny v Přerově. Ta chtěla od nezletilé dívky a jejích rodičů zaplatit náklady soudního řízení za nevrácenou pohádkovou knížku. Když bylo dívce devět let, vypůjčila si Krásku a zvíře, knihu ale nikdy nevrátila. Knihovna pak vymáhala pokutu 675 korun u okresního soudu, který rozhodl o tom, že rodina musí částku zaplatit, náklady řízení ale hradit nemusí. V říjnu to potvrdil i ÚS.

Reportáž Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka o synovi premiéra Andreje Babiše otevřela i několik etických otázek. Dvojice totiž rozhovor nahrála pomocí speciálních brýlí. Skrytá kamera se v novinářské branži nepoužívá příliš často, letos na jaře ji využili třeba i dokumentaristé České televize. Odhalili díky ní neobvyklé praktiky kliniky Aktip. Obě reportáže vzbudily vlnu zájmu. Televize Seznam ale za skrytou kameru sklidila kritiku. Bylo v pořádku ji v tomto případě použít? Kdy a jak vůbec touto metodou pracovat? Odpoví nové vydání pořadu Newsroom, který na ČT24 začíná dnes ve 22:02.