Barbora Loudová strana 2 z 5

O zdravotnictví, zejména pak o očkování a lživých informacích, které se kolem něj šíří, píše Ludmila Hamplová ze Zdravotnického deníku už řadu let. Snaží se vyvracet fámy a nesmysly. Dělá i teď, když je na světě nová vakcína proti nemoci covid-19. Podle Hamplové by ale takovou práci měl dělat především stát, za vzor dává Slovensko. O dezinformacích, komunikaci i očkování mluvila pro pořad Newsroom ČT24.

Od zahájení očkování proti nemoci covid-19 do zveřejnění plánu, v jakém pořadí se lidé budou moci nechat očkovat, uběhl přesně týden. Strategie přitom nezazněla na tiskové konferenci vlády ani ministerstva zdravotnictví, ale ve videu na Facebooku premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle opozice i některých lidí z médií premiér situaci využívá k vlastní propagaci a předvolební kampani. To, že stát stále nemá ucelenou komunikaci ohledně koronaviru a teď i očkování, dokládá i to, že teprve nyní resort zdravotnictví hledá člověka, který by vše měl na starosti. Téma rozebere nedělní Newsroom ČT24.

Nejen zdravotníci, ale i novináři často během své práce riskují zdraví. V době pandemie se snaží upozornit na práci zdravotníků, kteří patří k té nejohroženější skupině. Reportér České televize Erik Knajfl o jednom svém natáčecím dni vyprávěl v pořadu Newsroom ČT24.

Jinak než prostřednictvím médií se zdravý člověk, který není zdravotník, na taková místa nedostane. Přesto by veřejnost měla mít možnost na nemocniční oddělení, kde pacienti s covidem ve vážných stavech bojují o život, nahlédnout. Alespoň si to myslí reportéři a někteří lékaři a sestry, kteří za přísných bezpečnostních opatření k sobě a k pacientům kamery, fotoaparáty, mikrofony a diktafony pustí. Proč je to tak důležité a jak se novináři po boku nejvážnějších případů cítí? To zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Přijmout opatření, prezentovat je veřejnosti a zdůvodnit je. Zdá se to jednoduché, české vládě už to ale několik měsíců moc dobře nejde. Dalším důkazem je právě končící týden – o den přesunutý projev ministra zdravotnictví, o několik hodin odložená důležitá tisková konference vlády, zveřejnění některých opatření ne osobně, ale na Twitteru. K tomu nedostatečné vysvětlení a popírání již dřív oznámených informací. Pořad Newsroom ČT24 nechal zhodnotit současnou komunikaci vlády bývalými vládními mluvčími, politology i novináři. Kritikou nešetřili.

Co člověk, to názor. Obzvlášť k tématu, které se už řadu měsíců drží na prvním místě. Na tom, jak zvládnout pandemii koronaviru, si lámou hlavu politici, lékaři, vědci i běžná veřejnost. A média se snaží zprostředkovat svým divákům každý názor. Jakým respondentům mediální prostor otevřít, a jakým už ne? Jak přistoupit k nepravdivým nebo zavádějícím informacím, které šíří známé osobnosti? Na otázky pořadu Newsroom ČT24 odpovídal Jan Tvrdoň, bývalý šéf projektu Demagog.cz, nyní novinář Deníku N.

Ve snaze ozvláštnit zpravodajství o koronaviru sahají česká média v posledních dnech i po respondentech, jejichž názory jsou mnohdy až extrémní, případně postrádají kvalifikaci pro komentování pandemie. Dramaturgové a editoři tak proti sobě staví odpůrce roušek zubaře Romana Šmuclera a biologa varujícího před katastrofou Jaroslava Flegra a vedle toho zmiňují klipy celebrit jako Janka Ledeckého, Lucie Bílé nebo Báry Basikové, které koronavirus zlehčují. Komu dát prostor a komu už ne? Jaký názor je ještě „zdravý“ a jaký už je na hraně dezinformace? Tyto a další otázky pokládal pořad Newsroom ČT24.

Je to podobný scénář jako na jaře. Počty nakažených koronavirem stoupají, novináři dál nepřetržitě informují o vývoji a nových nařízeních, sami se ale nakazit nesmí. Nemoc a s ní spojená karanténa by totiž ohrozila celé médium. Po letním uvolnění proto redakce opět zpřísňují pravidla. Reportéry dělí na dva nezávislé týmy, podporují nebo přímo nařizují práci z domova a před osobní komunikací dávají přednost komunikaci on-line. Jak teď česká média fungují a co si z první vlny vzala jako ponaučení? Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Na jaře, především v době nouzového stavu, to zažila téměř všechna česká média. Lidé hltali zpravodajství, cena reklamy ale spadla na minimum. Peníze z inzerce brzo začaly chybět také internetové televizi DVTV. Redakce v čele s Martinem Veselovským a Danielou Drtinovou se proto rozhodla peníze získat jinak. V crowdfundingové kampani se jim podařilo vybrat rekordní částku, téměř 10 milionů korun. Je to cesta i do budoucna? „Možná budeme těmi, kdo by to mohl prokopnout. To se uvidí,“ říká Martin Veselovský. Aktuální finanční situaci českých komerčních médií se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Na jedné straně masivní zájem o aktuální informace, na té druhé obrovský propad v příjmech - paradox, na který komerční média narážejí od začátku vypuknutí koronavirové pandemie. České mediální domy přišly až o čtyřicet procent výdělku z inzerce. Firmy, jež si reklamu v médiích platí, totiž kvůli opatřením omezily nebo zastavily výrobu, a přišly tak o peníze. Koho nová situace zasáhla nejvíc a jak krizi ustát, zjišťoval první zářijový Newsroom ČT24.

Novináři informují, jak nákaza postupuje, a tlumočí, co dělat, aby nakažených nepřibývalo. Sami přitom musí dávat pozor, aby se nestali aktéry vlastních zpráv. Šanci mají poměrně vysokou – natáčet jezdí do nemocnic, na letiště i nádraží, mluví s lékaři, hygieniky i záchranáři, a hlavně sledují příběhy nemocných i lidí v karanténě. Jaké jsou během pandemie poměry v českých i zahraničních redakcích, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Každodenní tiskové konference, obrovský zájem novinářů a zvyšující se čísla čtenosti, sledovanosti i poslechovosti. Od prvního potvrzeného případu v Česku zmínila česká média pojem koronavirus ve více než třiceti tisících příspěvcích. Stranou šly politické kauzy i vlastní témata. Jak média tento nápor zvládají? A jak ho zvládají ti, od kterých chtějí novináři pro své čtenáře i diváky neustále aktuální informace? Hlavní – a praktický jediné – téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Šířící se koronavirus denně ovlivňuje dění v redakcích médií po celém světě a tématu se přizpůsobují titulní strany i vysílací schémata. Veřejnost je ovšem vedle ověřených faktů vystavena i řadě falešných zpráv a dezinformací a jak v rozhovoru pro Newsroom ČT24 říká Dominic Hughes, který o dění okolo nemoci COVID-19 píše pro BBC, britské médium veřejné služby se snaží „zasadit informace do kontextu a zároveň ukázat rozsah problému, aniž by vyvolávalo paniku“.

Přepjatě, přepáleně, neadekvátně. Tak podle šéfredaktora serveru HlídacíPes.cz někteří novináři informují o koronaviru. „Až se budou zase jednou novináři, my novináři, divit, proč důvěra v média není taková, jakou bychom si přáli, tak si můžeme vzpomenout na to, jak jsme my nebo část médií toto téma uchopili,“ říká. Všechna média „do jednoho pytle“ házet nechce, některá ale podle něj k panice skutečně přispěla. Tomu, jak čeští novináři zvládají neustálé informování o nákaze, se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Téma koronaviru zaplavilo média ještě dřív, než se nemoc dostala do Evropy. Teď, když už je i v České republice, se nepíše a netočí takřka o ničem jiném. Sami novináři už dokonce mluví o „mediální nákaze“, která vyvrcholila ve chvíli, kdy české úřady potvrdily první případy. Jak tenká je hranice mezi informováním a přeháněním? A můžou i média nést vinu za paniku a strach, které jsou ve společnosti?

Koronavirus ovládl takřka veškerý mediální prostor, k seriózním zprávám se teď přidaly ale i ty falešné. Hlavně na internetu. Podle hoaxů onemocněl například slovenský premiér, Číňané berou obchody útokem, ne v reálu, ale v reklamě, a zprávu o koronaviru ve Vyškově nenapsal Vyškovský deník, ale někdo úplně jiný. Nejzajímavější fake news o koronaviru přinese nedělní Newsroom ČT24.

Přinášejí témata, na která slyší lidé nevěřící demokracii, tradičním médiím a tradičním politickým stranám. Vydávají zprávy bez kontextu, informace dostatečně neověřují a neodlišují fakta od názorů. To vše jsou podle odborníka na etiku médií z Masarykovy univerzity Jana Motala Parlamentní listy. Pro Newsroom ČT24 médium rozebíral, protože se začalo vážně mluvit o jeho možném prodeji. Souvislosti přinesl pořad v neděli.

Politický bulvár, politická inzerce, blogová platforma, most od dezinformačních médií k těm mainstreamovým. Tak novináři a mediální odborníci označují Parlamentní listy. Na české mediální scéně jsou už víc než deset let, teď se mluví o jejich možném prodeji. Zprávu v týdnu přinesl server Info.cz. Senátor Ivo Valenta a většinový majitel Parlamentních listů České televizi potvrdil, že dostal nabídku na odkup jeho podílu. Kdo by o web mohl mít zájem a co vše by s tímto médiem nový majitel získal?

„Situace se už nezhoršuje, protože je otázka, jestli může být horší,“ až k tomuto stavu věcí podle sociologa Jaromíra Volka dospěla komunikace Pražského hradu skrz česká média. Co ale na Miloši Zemanovi oceňuje, je jeho mediální obratnost. Ze tří polistopadových politiků umí přes novináře oslovit nejvíc lidí, i ty, kteří s ním nesouhlasí. Proto bude chtít podle Volka hlava státu v pravidelných rozhovorech pokračovat. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Nový pořad pro prezidenta Miloše Zemana a jeho návrat do Českého rozhlasu. Na začátku to znělo docela jasně, po pár hodinách ale bylo všechno jinak. Prezident si v éteru nebude s moderátorem Lubošem Xaverem Veselým povídat pravidelně, ale jen jednou. Jestli to byl záměr, nebo Český rozhlas ustoupil kritice, zjišťoval Newsroom ČT24.

Nese známé jméno, spravuje ji ale někdo úplně jiný. Nebo zesměšňuje či šíří nepravdivé zprávy, autor je však neznámý. Facebook na začátku ledna omylem odkryl autory svých stránek. A veřejnost, novináři a hlavně ti, kdo jsou za tvorbu takových stránek placení, se od té doby zamýšlí, kde má anonymita místo, a kde už ne. Podle Jakuba Horáka, který se politickým marketingem živí, se z nejznámější sociální sítě stává klasické médium. A jako klasické médium by tedy podle něj měla dodržovat i určitá pravidla. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24.

Sledující to většinou nevědí a případně to jenom tuší, pátek 10. ledna se ale mohli přesvědčit všichni – Facebook odkryl, kdo stojí za kterou stránkou. Technická chyba sociální sítě se stala příležitostí zejména pro novináře, nejen ti čeští ihned spustili pátrání, jaké osoby na síť jménem politiků, celebrit, organizací nebo dezinformačních webů píší. Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Největší zpravodajský newsroom v Česku je už tři týdny bez elektřiny. V budově vydavatelství Economia totiž vyhořela elektroinstalace. Třeba tým Hospodářských novin, Aktuálně.cz nebo Respektu tak musí pracovat v provizorních podmínkách. Vydávají ale v běžném režimu dál. Jak se jim to daří? Kde a jak píší? Téma pro nedělní vydání pořadu Newsroom ČT24.

Americký novinář Jolyon Naegele působil od roku 1984 jako zpravodaj Hlasu Ameriky pro východní a jihovýchodní Evropu. Během několika let své práce zažil pronásledování Státní bezpečností i zastrašování a vyhrožování vyhoštěním. Přesto hned po zásahu proti demonstrantům na Národní třídě zamířil do Prahy. Další revoluční dny už odsud reportoval. „Přijel jsem včas. Nezažil jsem sice násilí 17. listopadu, ale zakládání Občanského fóra nebo první tiskovku Václava Havla,“ vzpomíná.