Barbora Loudová strana 4 z 5

Českem právě otřásá reportáž Jiřího Kubíka a Sabiny Slonkové. Novinářské duo skoro rok pátralo po synovi premiéra Andreje Babiše, kterého nakonec reportéři objevili ve Švýcarsku. V historii české žurnalistiky to rozhodně není jediná kauza odstartovaná novináři. Sarajevský atentát, peníze na byt tehdejšího premiéra Grosse nebo aféra Olovo zahýbaly tuzemskou politikou. O co v nich šlo a jestli se nějak současné novinářské postupy od těch tehdejších liší, rozebere od 22:02 nedělní pořad Newsroom.

Bývalý ředitel Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje Vítězslav Janků podle soudu zfalšoval svůj vysokoškolský diplom. Podle nepravomocného rozsudku karlovarského okresního soudu musí zaplatit 100 tisíc korun. ČT to potvrdila mluvčí soudu Ivana Fořtová.

Evropská unie chce zrušit písmeno Ř, rozdělení Československa je neplatné a Titanic nikdy na žádný ledovec nenarazil – i to jsou falešné zprávy, které na internetu šíří takzvaní trollové. Pomocí lží manipulují veřejné mínění, často ve prospěch Ruska nebo extremistických stran. To se ale rozhodli zastavit elfové. Běžní lidé, kteří v diskuzích pod články a na sociálních sítích podobné nesmysly vyvracejí. Zůstávají v anonymitě, jeden z nich ale přesto poskytl rozhovor nedělnímu vydání pořadu Newsroom ČT24.

Na některých radnicích píší noviny sami o sobě. Radniční zpravodaje si přitom platí občané sami, vycházejí většinou za veřejné peníze. Místo služby veřejnosti ale často slouží spíš propagaci politiků. Vyplývá to z analýzy občanského sdružení Oživení. Proč je to špatně? A jaké chyby se objevují nejčastěji?

Pracovali jako novináři, psali o politice, pak ale přešli na druhou stranu. Stali se z nich mluvčí politiků, nebo dokonce sami kandidovali. Někteří uspěli. Třeba jako exposlanec Martin Komárek nebo nejčerstvěji bulvární novinář a budoucí starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Vede ale z politiky nebo PR cesta zpět k novinařině? Nyní se o to pokouší Štěpánka Zenklová, bývalá mluvčí pražského státního zastupitelství, nově editorka v deníku Právo. Ještě nedávno nahlížela do kauz jako je Čapí hnízdo nebo případ lobbisty Romana Janouška. Tématem se zabývá v neděli dvě minuty po 22. hodině pořad Newsroom ČT24.

Ke zvolení senátorem stačilo v Ostravě 4906 hlasů, nejmenší rozdíl ve druhém kole činil 930 hlasů, do horní komory se dostaly jen dvě ženy a zamíří tam i nejmladší senátor. ČT přináší souhrn nejzajímavějších čísel z letošních senátních voleb.

Senátorský souboj za obvod Rokycany vyhrál starosta Vejprnic Pavel Karpíšek (ODS), když získal přes 68 % hlasů a porazil současnou senátorku Miladu Emmerovou (ČSSD). Karpíšek zvítězil už v prvním kole se ziskem 28,55 procenta hlasů.

Po osmi letech skončí nejspíše v opozici Karlovarská občanská alternativa dosavadního karlovarského primátora Petra Kulhánka. Ve volbách výrazně zaostala za vítězným ANO, které po dnu vyjednávání oznámilo, že by chtělo sestavit koalici s hnutím Karlovaráci a ODS.

Voliči si vybírali zastupitele v nejmenší české vesnici i v tisíci metrech nad mořem nebo těsně u státních hranic. Volily taky obce s nejvyšší mírou exekucí či vysokým procentem nezaměstnanosti. Někde své posty obhajovali i starostové, kteří jsou ve funkci už více než čtvrt století.

O víkendu rozhodnou Češi o složení třetiny Senátu. Kandidátů je tentokrát podle Českého statistického úřadu víc než při předchozích volbách před šesti lety. Své uchazeče má celkem 43 stran a hnutí, to je o sedm víc než minule. Přibylo i nezávislých kandidátů. Přitom ale některá známá jména i dlouholetí členové horní komory parlamentu už svůj mandát obhajovat nebudou. Je mezi nimi například Eliška Wagnerová, Daniela Filipiová, František Bublan nebo Jan Veleba.

Na podzimní volby do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu vyčlenilo ministerstvo financí skoro 700 milionů korun. Přes 77 procent dostanou obce, zbytek si pak rozdělí kraje, ministerstvo vnitra a statistický úřad.

Klub českých turistů uctí památku svatého Václava 25kilometrovým pochodem české státnosti, který odstartuje v pátek 28. září v Praze a skončí ve Staré Boleslavi. Akce je součástí oslav 100. výročí republiky. Při té příležitosti naplánoval klub stovku pochodů. Zatím jich turisté zdolali 88 a zúčastnilo se jich asi 80 tisíc lidí. Akce vyvrcholí 28. října na náměstí Republiky v Praze.

Od začátku roku vyjížděli horští záchranáři více než k 9500 případů. Podle ústředního náčelníka Horské služby je to nejvíc zásahů za celou dobu její existence. Úrazů na horách v posledních letech přibývá každoročně, letos tam ale kvůli extrémně teplému létu vyrazilo daleko více lidí.

Deset let poté, co svět zabředl do velké finanční krize, už globální ekonomika slušně šlape. Firmy ale očekávají, že po růstu logicky přijde zase zpomalení. V rámci velkého průzkumu oslovila Česká televize tuzemské společnosti ze stovky rozličných podnikatelských oborů. Zatímco některé očekávají nástup krize během měsíců, jiné předvídají další dekádu bez krize. Jen málokterá je však proti ekonomické krizi imunní. Méně se obávají podniky fungující ve sféře zdravotnictví. Zato silný dopad na byznys často vnímají firmy navázané na stavebnictví, ale i služby, které je možné oželet jako první – třeba úklid domácnosti.

Pouze 21 studentů uspělo s žádostí o přezkum výsledků didaktických testů státních maturit. Těm se bodový výsledek skutečně změní. Na misterstvo školství přitom přišlo celkem 2408 stížností. Ministerstvo také vyhovělo třem desítkám studentů, kterým zkoušku narušil nějaký incident, třeba hluk ze stavby. Ti mohou maturitu opakovat v náhradním termínu. Opravné a náhradní termíny didaktických testů se konaly tento týden.

Praha 5 se chce zbavit kešek na zakázaných místech. Ty náročné plánuje opatřit jasným varováním. S kontrolou celého území začala městská část zhruba před týdnem, zatím nemá zprávy o nějakém nálezu. Kontrolu provedly začátkem měsíce také Ostravské vodárny a kanalizace. Tři krabičky, které našly, už odstranily. Kontroly vyvolala červnová tragédie, kdy prudké deště zaskočily čtveřici keškařů v útrobách Motolského potoka. Dva lidé se tehdy utopili.

Česká televize oslovila radnice všech krajských i statutárních měst s otázkou, zda by vedení bylo ochotné přijmout nějaké běžence a kolik by jich případně bylo. Brněnské hnutí Žít Brno totiž minulý týden navrhlo, že by mohlo město přijmout několik desítek migrantů z Itálie, pokud se na tom dohodnou česká a italská vláda. V anketě ČT se vyslovilo osm měst pro přijetí alespoň minimálního počtu uprchlíků. Z jedenácti radnic naopak zaznělo jasné ne.

Za zpoždění vlaků zaplatily letos v prvním pololetí České dráhy cestujícím 590 tisíc korun. Bylo to bezmála o 200 tisíc víc než za stejné období o rok dříve. Vyšší vyplacenou částkou ovlivnily nejen nehody či špatné počasí, ale také lepší informovanost pasažerů.

Vodní záchranná služba (VZS) za prvních 14 dní prázdnin zasahovala už u 114 případů. Druhý červencový týden byl zatím chladný, v příštích dnech ale záchranáři očekávají nárůst výjezdů. O víkendu má totiž být až 28 stupňů. Záchranáři varují před pitím alkoholu při koupání i na lodích.

Pražské vodovody a kanalizace prohledaly kanály a stoky v hlavním městě. Pátraly v nich po rizikových keškách. Našly dvanáct krabiček a všechny demontovaly. České televizi to řekl technický ředitel instituce Petr Sýkora. V kanalizaci kešky být umístěné nesmějí. Kontroly reagovaly na tragédii ve stoce Motolského potoka, kde při hledání kešek čtyři mladé lidi překvapil přívalový déšť a dva z nich se utopili.

V Česku se dá najít bezmála pětašedesát tisíc aktivních keší a ta na Karlově mostě je dokonce nejnavštěvovanější na světě. O řadě dalších ale platí pravý opak; geocaching totiž dovede být časově i fyzicky náročný a ulovit jednu kešku může kvůli šplhání po stromech, slaňování skal či pátrání v podzemí trvat i několik dní. Ve spolupráci s „kačerem“ Jiřím Večeřou a Karlem Kiliánem z Klubu přátel geocachingu připravila ČT24 výběr náročných a netradičně umístěných kešek z celé republiky.

Pražské vodovody a kanalizace (PVK) plánují prohledat stoky a zničit kešky, které se tam případně vyskytují. České televizi to řekl jejich mluvčí Tomáš Mrázek. Nejprve PVK osloví komunitu keškařů a poradí se s ní, kde kešky hledat. Zatím proto není jasné, kdy s průzkumem začnou. „Čekáme na lidi z komunity, pak budeme postupovat dál,“ uvedl Mrázek. PVK spravuje na tisíc kilometrů stok. Že chce své území prohledat a najít nebezpečné kešky, už dříve oznámila Praha 5. Začít by chtěla do konce týdne.

Obě kešky v tunelu Motolského potoka, kde došlo v sobotu k tragédii, jsou zatím „pozastavené“ – aby hráči věděli, že je nemají lovit. Česká asociace geocachingu ale varuje, že nadšenci by se měli vyhnout všem keškám v podzemí. Riziko bouřek totiž stále trvá. Nehoda, při které se jedna dívka utopila a dva lidé se zranili, by se tak mohla opakovat.

Streetworkeři pomáhají dětem a mladistvým přímo na ulici. Sami je oslovují, řeší s nimi domácí násilí, šikanu, drogy i zneužití soukromí na internetu. Práce je to náročná, přesto ale chápaná podřadně, tvrdí Česká asociace streetwork. Spustila proto kampaň „Na ulici se pracuje!“, kterou chce na svou práci upozornit veřejnost.