Na některých radnicích píší noviny sami o sobě. Radniční zpravodaje si přitom platí občané sami, vycházejí většinou za veřejné peníze. Místo služby veřejnosti ale často slouží spíš propagaci politiků. Vyplývá to z analýzy občanského sdružení Oživení. Proč je to špatně? A jaké chyby se objevují nejčastěji?
Litvínov, Břeclav, Karviná – v těchto městech vycházejí radniční noviny vytapetované fotkami starostů a plné pozitivních informací o těch, kteří právě vládnou. Žádná opozice, žádné problémy. Dobře na tom nejsou ani na Praze 2 nebo ve Frýdku-Místku. Vyplývá to z analýzy občanského sdružení Oživení. To se zaměřilo na městské zpravodaje v 65 největších českých městech.
Podrobilo tamní tiskoviny několika měřítkům s cílem zjistit, nakolik je jejich obsah přínosný pro občany. Výzkumníky zajímalo hlavně to, jestli si čtenáři mohou vytvořit objektivní názor o poměrech v místní samosprávě a jestli mají díky listům šanci zapojit se do řešení veřejných záležitostí. V tomto ohledu radniční periodika propadla.
- Pozitivní ukazatele výzkumu:
- plocha, na které se referuje o činnosti politiků a radnice, tzv. politická plocha
- plocha s alternativními názory na politiku vedení města
- plocha s informacemi o budoucím rozhodnutí
- plocha s informacemi o usneseních orgánů samosprávy - Negativní ukazatele výzkumu:
- politická plocha anonymní, u které není znám autor
- politická plocha s poškozující formou, na které dochází zpravidla k dehonestaci názorových oponentů (ironizace, nápravné komentáře atp.)
- nadstandardní počet zmínek v textu o vedení města (starosta + členové rady)
- nadstandardní počet fotek politiků ve vedení města (starosta + členové rady)
„Města si moc neuvědomují, s čím mají co do činění a chápou to spíše jako nějaké PR médium pro prodej svých úspěchů,“ říká předseda organizace Oživení Martin Kameník, který bude hostem nedělního Newsroomu. Analýza se zaměřila na předvolební vydání – zkoumá vždy pět čísel u každých novin do letošního září.
Jako televize nebo rozhlas
Co jsou vlastně radniční periodika zač? Podle výzkumníků mají plnit podobnou funkci jako třeba Česká televize nebo Český rozhlas – tedy jako média veřejné služby. „Všechna tato periodika jsou placená z veřejných peněz, platí si je sami občané, proto by samozřejmě měla být přínosná především pro ně,“ vysvětluje jedna z autorek výzkumu Šárka Trunkátová.
„Nemohou dovolit, aby za veřejné peníze nedostal prostor nějaký objektivní názor nebo polemika. Navíc mají z tiskového zákona povinnost vyváženě a objektivně informovat,“ dodává Kameník. Taková ale nejsou. Kdo za to může? Je to chyba novinářů v radničních listech nebo samotných politiků? Více zodpoví předseda Oživení v nedělním Newsroomu.
Vyváženější než radnice na Slovensku nebo v Polsku
Žebříček zanalyzovaných zpravodajů má ale i opačný konec. Některým se daří plnit stránky názorově pestrým obsahem a vedení města dostává prostor v rozumné míře. Takové radniční noviny mají například v Brně, Liberci a taky na Praze 11. „Podle toho, jak se vedení radnice rozhodne periodikum vést, podle toho taky vypadají výsledky,“ komentuje Trunkátová.
- Nejhorší výsledky: Litvínov, Břeclav, Karviná
- Nejlepší výsledky: Brno, Liberec, Praha 11
Pozitivně vycházejí české městské tiskoviny ve srovnání s těmi slovenskými a polskými. Analýza je totiž součástí širšího projektu, který podpořil Visegradský fond.
