Téma 11. září 2001

Svobodný svět se nepoučil z mnoha lekcí, které mu daly teroristické útoky z 11. září 2001, domnívá se diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář. Západní civilizaci podle něj ohrožují – více než vnější hrozby – tužby po jistotách a klidu. Je proto třeba se soustředit především na sebe, například na odolnost vůči nepřátelům, kteří chtějí zničit svobodnou společnost a demokracii, řekl Kolář v Interview ČT24.

Jedenácté září 2001 se zapsalo do historie jako událost definující předěl ér. Teroristické útoky ovlivnily globalizovaný svět na mnoha úrovních – od americké mezinárodní politiky přes situaci na Blízkém východě až po pravidla bezpečnosti na letištích. Jako význačný milník se útok na Světové obchodní centrum ukázal být i pro sféru kulturní. Umělci hledali způsob, jak se s krutým činem vypořádat, jak na něj reagovat a jaká poučení si z katastrofy vzít. Bezmoc a tryzna se mísily se vztekem a emoční koktejl inspiroval filmy, divadelní hry, prózu i poezii či hudbu.

Teroristické útoky ve Spojených státech z 11. září 2001 zásadním způsobem ovlivnily diplomacii a bezpečnostní politiku i v Česku. Politici a velvyslanci se museli vyrovnat nejenom s tím, že terorismus nabyl dříve nepředstavitelných rozměrů, ale také s tím, co následovalo – válkou v Afghánistánu i v Iráku. A bývalé špičky české diplomacie se na hodnocení tohoto dění ani dnes úplně neshodují. O 11. září i válkách, které následovaly, diskutovali v Událostech komentářích bývalý ministr zahraničí a bývalý předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan (ČSSD), bývalý ministr zahraničí, obrany a bývalý velvyslanec v USA Alexandr Vondra (ODS) a další bývalý velvyslanec ve Washingtonu Martin Palouš.

Záchranné práce v troskách Světového obchodního centra (WTC) byly velmi nebezpečné, ale hasiči si uvědomovali, jak důležité je s ohledem na pozůstalé najít všechny oběti. V Událostech, komentářích to řekl James Manahan, jeden z hasičů, kteří před dvaceti lety na místě útoku zasahovali. Přiznal také, že tato zkušenost změnila jeho pohled na život.

Čtyři unesená letadla, téměř tři tisíce mrtvých a miliony lidských příběhů. Jedenáctého září 2001 islamisté zaútočili na symboly americké vlády i finančního systému západního světa. Teror přiměl americkou administrativu k invazi do Afghánistánu a posléze Iráku. Nejen na Blízkém východě mělo 11. září 2001 sáhodlouhé důsledky, které jsou cítit i po dvou dekádách.

Asi sedmnáct set příbuzných obětí útoků na Světové obchodní centrum a další cíle v USA 11. září 2001 vyzvalo prezidenta Joea Bidena, aby odtajnil vládní dokumenty. Pozůstalí poukazují na to, že vedení Saúdské Arábie o plánech na útoky vědělo a nic neudělalo. Pokud dokumenty zůstanou tajné, nepřejí si podepsaní pod výzvou, aby se prezident podílel na pietních akcích k dvacátému výročí, píše agentura Reuters.

Před desetiletím oznámil tehdejší prezident USA Barack Obama, že speciální jednotky zabily nejhledanějšího teroristu světa Usámu bin Ládina. Strůjce útoků z 11. září 2001 a vůdce al-Káidy dopadly v Pákistánu, kde se skrýval v luxusní rezidenci. S jeho smrtí ale islamistický terorismus ze světa nezmizel. Destabilizovaný Irák poskytl podhoubí pro následovníky – samozvaný Islámský stát (IS).

Spojené státy a další země Severoatlantické aliance (NATO) minulý týden oznámily, že začnou stahovat svá vojska z Afghánistánu. Ministři obrany spojeneckých zemí se shodli, že první vojáci z asijské země odejdou na jaře s tím, že ti poslední ji opustí na podzim. Od začátku konfliktu letos uplyne dvacet let, zahraniční vojska podle generála Petra Pavla za sebou přitom zanechávají jiný Afghánistán, než kterým byl předtím. Svou roli ve válce sehráli i čeští vojáci.

Američané zbrojí víc než dříve, ukazují statistiky. Pušky si kupují hlavně ti, kteří je dosud nevlastnili. V zemi s 330 miliony obyvatel je tak odhadem přes 400 milionů zbraní. K tomuto trendu přispívá řada nejistot v současné americké společnosti: od koronaviru přes rasové nepokoje až po vyhrocenou politickou situaci.

Americký prezident Donald Trump uctil památku obětí teroristických činů 11. září u pensylvánského města Shanksville, kde jedno z unesených letadel havarovalo v poli. Na místo má dorazit i demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden, s Trumpem se ale nepotká. Tradiční předčítání jmen obětí v New Yorku se letos uskuteční virtuálně.

Rodiny obětí 11. září vyzvaly Kongres, aby nevyřazoval Súdán ze seznamu států, které sponzorují terorismus. Zemi totiž viní ze spoluúčasti na plánování teroristických útoků z roku 2001, kdy teroristé s letadly narazili do dvojice mrakodrapů Světového obchodního centra. Americká vláda odmítá, že by chtěla bránit pozůstalým v jejich boji za spravedlnost.

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odsouhlasili, aby prokurátorka Fatou Bensoudaová zahájila vyšetřování údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných v Afghánistánu. Vyšetřování se týká radikálního hnutí Taliban, afghánské armády, amerických sil i zpravodajských služeb USA. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo označil rozhodnutí ICC za nepromyšlené a ujistil, že USA udělají vše, aby ochránily Američany, jichž se rozhodnutí může týkat.

Spojené státy si připomněly oběti teroristických útoků z 11. září 2001. Prezident Donald Trump uctil mrtvé minutou ticha v Pentagonu, který byl jedním z cílů teroristů. V New Yorku, kde teroristé s letadly narazili do dvojice mrakodrapů Světového obchodního centra (WTC), pozůstalí četli jména obětí, mezi kterými byli i Češi.

Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček pro ČT uvedl, že zvolení kandidáta hnutí Svoboda a přímá demokracie Michala Semína do Rady České tiskové kanceláře by byl obrovský koaliční problém. Pokud by ke zvolení došlo, nemá podle něj smysl v koalici pokračovat. Podle premiéra Andreje Babiše hnutí ANO Semína do Rady ČTK nevolilo a volit nebude.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.

Památník obětem letu číslo 93 z 11. září 2001 je vzkaz světu, že se Amerika nikdy nepodvolí tyranii. Prezident Donald Trump to prohlásil v oblasti, kde se tehdy zřítilo letadlo po souboji mezi pasažéry a únosci. Trumpa doprovází na ceremonii ve městě Shanksville jeho manželka Melania. Spojené státy si připomínají sedmnácté výročí nejkrvavějších teroristických útoků na území USA.

V Pensylvánii odhalili poslední část památníku obětem ze čtvrtého letadla, kterého se 11. září 2001 snažili zmocnit teroristé. Věž hlasů stojí u města Shanksville, v místech, kam se stroj zřítil, když cestující a posádka bojovali s únosci o jeho kontrolu. Vznikl zde národní park o rozloze 890 hektarů. V úterý uplyne od největších teroristických útoků ve Spojených státech sedmnáct let.

Od newyorských útoků v roce 2001 se taktika teroristů změnila. Zbraní jsou častěji i počítače, radikální skupiny proto mají své hackerské sekce. Experti z poradního orgánu prezidenta USA varují, že hrozí kybernetický útok v rozsahu toho z 11. září, který může cílit na kritickou infrastrukturu včetně elektráren. A Spojené státy na to prý nejsou připravené. Odborníci proto vyzývají k vytvoření zvláštních komunikačních sítí a sdílení citilivých informací mezi vládou a soukromými provozovateli infrastruktury.

Otevření žalob na saúdskou vládu kvůli údajné podpoře terorismu je hrozbou pro mezinárodní vztahy. Rijád se znovu ohradil proti schválenému zákonu v USA, na základě něhož padla v neděli první žaloba pozůstalé oběti z 11. září 2001. Blízkovýchodní monarchie vyzvala Kongres ve Washingtonu, aby jednal s cílem předejít negativním dopadům zákona.

Zákonodárci udělali chybu, reagoval šéf Bílého domu Barack Obama na přehlasování svého veta. Týkalo se zákona, který umožňuje pozůstalým po obětech útoků z 11. září 2001 žalovat vládu Saúdské Arábie. Podle prezidenta teď hrozí podobné soudní spory i americkým firmám, vojákům a dalším představitelům na celém světě. Obamův názor podpořil i šéf CIA John Brennan. Prezident byl Kongresem přehlasován vůbec poprvé.

Dolní část newyorského Manhattanu se stala místem pietní vzpomínky na téměř 3000 obětí teroristických útoků na New York a Washington ze září 2001. Patnácté výročí nejkrvavějšího teroristického útoku na americké půdě si připomněli i ve Washingtonu, kde útočníci uneseným letadlem narazili do budovy Pentagonu, a v pensylvánském Shanksvillu, kam dopadl další letoun, jehož cestující se teroristům postavili.

O tragédii známé pod jednoduchým symbolem 9/11 byly napsány stovky knih – mnohé posouvající vlastní argumenty nad oficiální verzi. S internetem bez hranic, včetně těch myšlenkových, povýšily na osobité výklady. Od krajních nesmyslů přes účelově vybírané důkazy až k motivům, které znejistí i nohy jinak pevně stojící na zemi. Žádná jiná událost než útoky z 11. září jich nemá na kontě tolik.

Bezpečnostní situace ve světě se od útoku na Spojené státy 11. září 2001 nezlepšuje. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli předseda lidovců Pavel Bělobrádek a šéf komunistů Vojtěch Filip. Ten označil následný zásah Spojených států v Iráku za hrubou chybu. Vicepremiér Bělobrádek ale spoluúčast Česka na mezinárodních intervencích po 11. září vidí jako správnou.

Před patnácti lety zaútočili islámští radikálové z Al-Káidy na srdce Spojených států. Atentáty z 11. září 2001 odhalily zranitelnost USA. Od té doby zavedli Američané řadu bezpečnostních opatření, radikálové ale rychle změnili taktiku: méně okázalé útoky páchané takzvanými „osamělými vlky“. Islamisty se nepodařilo porazit ani v Afghánistánu. Americká invaze zanechala zemi spíš de facto v bezvládí, jehož využívá Taliban a nově také Islámský stát.