Uvědomovali jsme si, jak důležité je najít oběti, vzpomíná hasič, který zasahoval na Ground Zero

Nahrávám video

Záchranné práce v troskách Světového obchodního centra (WTC) byly velmi nebezpečné, ale hasiči si uvědomovali, jak důležité je s ohledem na pozůstalé najít všechny oběti. V Událostech, komentářích to řekl James Manahan, jeden z hasičů, kteří před dvaceti lety na místě útoku zasahovali. Přiznal také, že tato zkušenost změnila jeho pohled na život.

„Spousta vzpomínek přichází na mysl a jsou to většinou špatné vzpomínky. Musím o tom často mluvit, protože jsme v ten den přišli o celou řadu civilistů, požárníků i policistů,“ vrací se do minulosti Manahan, který se k troskám WTC dostal krátce po zřícení druhé věže.

Tato zkušenost měla dopad i na jeho osobní život. „Dívám se na život trochu odlišněji, s manželkou se více objímám, stejně jako se svými dětmi. Když se ráno vzbudím, tak si uvědomuji, že jsem měl možnost prožít posledních dvacet let, zatímco celé řadě dalších lidí byla tato výsada odepřena,“ řekl v Událostech, komentářích.

„Poté, co jsme si uvědomili, že už asi nikdo v troskách nepřežil, jsme se museli soustředit na svou činnost – ta oblast byla pro naši práci velmi nebezpečná. Museli jsme si pořád uvědomovat, jak důležité bylo najít oběti. Chtěli jsme lidem umožnit, aby tuto kapitolu uzavřeli, když někoho blízkého ztratili. Dohlíželi jsme na (záchranné) operace, nechtěli jsme, aby tam kdokoliv jiný přišel ke zranění nebo o život,“ popsal Manahan.

Práce hasičů se změnila

Hasiči představovali více než třetinu obětí útoků, přímo v troskách budov jich zahynulo 343. Manahan také připomněl, že řada jeho kolegů si ze zásahu odnesla dlouhodobé zdravotní následky, někteří z nich museli odejít do předčasného důchodu. Po 11. září se změnila i práce sboru.

„Naše práce musela přihlížet k realitě, že se mohou udát podobná neštěstí tohoto rozsahu. Začali jsme měnit procedury a školení, spolupracovat s dalšími odděleními a s hasiči jak z USA, tak z celého světa,“ popsal Manahan s tím, že zásadní změnou bylo uvědomění si, že je třeba být připraven v kterýkoliv okamžik zasahovat jeden či dva dny kontinuálně.

Vzpomínal také, že se celý svět po 11. září semkl. „Byl to skvělý pocit, i když ta tragédie byla nesmírná. Naše generace tím byla poznamenaná. Víme najednou, že se můžeme zbavit politických rozdílů, učinit to, co je správné, a že v tom budeme semknuti,“ uzavřel vzpomínky na dvacet let staré události.

Celý rozhovor ve videu v úvodu článku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 3 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 3 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 3 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 4 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled