Hudba léčí paměť, ukázal výzkum. Mohli by to využít psychologové

Emoce spojené s hudbou dokáží podle nového výzkumu skvěle propojovat různé vzpomínky, takže zlepšují paměť. Autoři studie doporučují, aby se jejich výsledky využily pro nové terapie.

Čas sice plyne v nepřetržitém proudu, lidské vzpomínky tak ale nefungují. Jsou rozdělené na momentky – do jednotlivých různě dlouhých epizod, z nichž si pak člověk zpětně vypráví svůj jedinečný osobní příběh.

Co má vliv na vznik těchto vzpomínek (a stejně tak i na jejich pravdivost, trvalost i hloubku), věda zkoumá teprve krátce, stále zřetelněji se ale ukazuje, že v procesu paměti jsou klíčové emoce. A právě jejich roli teď zkusili lépe popsat psychologové z Kalifornské univerzity; zaměřili se na emoce vyvolané hudbou. 

Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, využívala hudbu k manipulaci s emocemi dobrovolníků, kteří na počítači plnili jednoduché úkoly. Vědci zjistili, že muzika spojená s emocemi pomáhala lidem formovat jinak neutrální zážitky do zapamatovatelných událostí.

„Změny emocí vyvolané hudbou vytvořily hranice mezi epizodami, které lidem usnadnily zapamatovat si, co viděli a kdy to viděli,“ uvedl hlavní autor studie Mason McClay. „Myslíme si, že by to mohlo v budoucnu pomoci v terapiích u lidí s posttraumatickou stresovou poruchou a depresí.“

Jak pomáhá hudba paměti

Autoři tvrdí, že postupem času je třeba informace seskupovat, protože je jich příliš mnoho k zapamatování, a navíc ne všechny jsou užitečné. Zdá se, že na přeměně zážitků ve vzpomínky se v průběhu času podílejí dva procesy. První z nich dává naše vzpomínky dohromady, integruje je. Spojuje je do individualizovaných epizod. Druhý zase rozšiřuje a odděluje jednotlivé vzpomínky, když zážitek ustupuje do minulosti.

Mezi integrací vzpomínek a jejich oddělováním probíhá neustálá přetahovaná. Právě tento tlak a tah pomáhá vytvářet odlišné vzpomínky. Pružný proces pomáhá člověku chápat a nacházet smysl svých zážitků a také uchovávat informace.

„Je to jako ukládání předmětů do krabic pro dlouhodobé skladování,“ vysvětluje další z autorů David Clewett, odborný asistent psychologie na UCLA. „Když potřebujeme získat nějakou informaci, otevřeme krabici, ve které je uložená. Náš výzkum ukazuje, že emoce by mohly být velmi vhodnou krabicí pro tento druh organizace a pro zpřístupnění vzpomínek.“

Hudba jako terapie

„Většina terapií založených na hudbě se opírá o potvrzený fakt, že poslech hudby může pacientům pomoci uvolnit se nebo pocítit radost, což snižuje negativní emoční příznaky,“ uvedli. Přínosy poslechu hudby jsou tedy v těchto případech druhotné a nepřímé. Nový výzkum by ale mohl vést ke vzniku terapie, v níž by emočně dynamická hudba mohla přímo léčit problémy s pamětí, které jsou pro řadu poruch charakteristické.

„Pokud nejsou traumatické vzpomínky správně uloženy, jejich obsah se vysype, když se otevřou dveře skříně, často bez varování. Proto mohou běžné události, jako je například ohňostroj, vyvolat vzpomínky na traumatické zážitky, jako je přežití bombového útoku nebo střelba,“ doplňují autoři. „Domníváme se, že můžeme nasadit pozitivní emoce, případně pomocí hudby, a pomoci tak lidem s posttraumatickou stresovou poruchou uložit tuto původní vzpomínku do krabice a znovu ji začlenit, aby se negativní emoce nepřelévaly do každodenního života.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 20 hhodinami

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
včera v 07:00

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026

„Nepamatuji si, jaké to bylo bez AI.“ Švýcarská mládež propadá chatbotům

Od studijních pomůcek po emocionální podporu se AI chatboti stávají pro mnoho mladých lidí ve Švýcarsku stálými společníky, což vyvolává obavy ohledně schopnosti soustředění, osamělosti a závislosti.
1. 4. 2026
Načítání...