Emoce spojené s hudbou dokáží podle nového výzkumu skvěle propojovat různé vzpomínky, takže zlepšují paměť. Autoři studie doporučují, aby se jejich výsledky využily pro nové terapie.
Čas sice plyne v nepřetržitém proudu, lidské vzpomínky tak ale nefungují. Jsou rozdělené na momentky – do jednotlivých různě dlouhých epizod, z nichž si pak člověk zpětně vypráví svůj jedinečný osobní příběh.
Co má vliv na vznik těchto vzpomínek (a stejně tak i na jejich pravdivost, trvalost i hloubku), věda zkoumá teprve krátce, stále zřetelněji se ale ukazuje, že v procesu paměti jsou klíčové emoce. A právě jejich roli teď zkusili lépe popsat psychologové z Kalifornské univerzity; zaměřili se na emoce vyvolané hudbou.
Studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications, využívala hudbu k manipulaci s emocemi dobrovolníků, kteří na počítači plnili jednoduché úkoly. Vědci zjistili, že muzika spojená s emocemi pomáhala lidem formovat jinak neutrální zážitky do zapamatovatelných událostí.
„Změny emocí vyvolané hudbou vytvořily hranice mezi epizodami, které lidem usnadnily zapamatovat si, co viděli a kdy to viděli,“ uvedl hlavní autor studie Mason McClay. „Myslíme si, že by to mohlo v budoucnu pomoci v terapiích u lidí s posttraumatickou stresovou poruchou a depresí.“
Jak pomáhá hudba paměti
Autoři tvrdí, že postupem času je třeba informace seskupovat, protože je jich příliš mnoho k zapamatování, a navíc ne všechny jsou užitečné. Zdá se, že na přeměně zážitků ve vzpomínky se v průběhu času podílejí dva procesy. První z nich dává naše vzpomínky dohromady, integruje je. Spojuje je do individualizovaných epizod. Druhý zase rozšiřuje a odděluje jednotlivé vzpomínky, když zážitek ustupuje do minulosti.
Mezi integrací vzpomínek a jejich oddělováním probíhá neustálá přetahovaná. Právě tento tlak a tah pomáhá vytvářet odlišné vzpomínky. Pružný proces pomáhá člověku chápat a nacházet smysl svých zážitků a také uchovávat informace.
„Je to jako ukládání předmětů do krabic pro dlouhodobé skladování,“ vysvětluje další z autorů David Clewett, odborný asistent psychologie na UCLA. „Když potřebujeme získat nějakou informaci, otevřeme krabici, ve které je uložená. Náš výzkum ukazuje, že emoce by mohly být velmi vhodnou krabicí pro tento druh organizace a pro zpřístupnění vzpomínek.“
Hudba jako terapie
„Většina terapií založených na hudbě se opírá o potvrzený fakt, že poslech hudby může pacientům pomoci uvolnit se nebo pocítit radost, což snižuje negativní emoční příznaky,“ uvedli. Přínosy poslechu hudby jsou tedy v těchto případech druhotné a nepřímé. Nový výzkum by ale mohl vést ke vzniku terapie, v níž by emočně dynamická hudba mohla přímo léčit problémy s pamětí, které jsou pro řadu poruch charakteristické.
„Pokud nejsou traumatické vzpomínky správně uloženy, jejich obsah se vysype, když se otevřou dveře skříně, často bez varování. Proto mohou běžné události, jako je například ohňostroj, vyvolat vzpomínky na traumatické zážitky, jako je přežití bombového útoku nebo střelba,“ doplňují autoři. „Domníváme se, že můžeme nasadit pozitivní emoce, případně pomocí hudby, a pomoci tak lidem s posttraumatickou stresovou poruchou uložit tuto původní vzpomínku do krabice a znovu ji začlenit, aby se negativní emoce nepřelévaly do každodenního života.“
