Čeští vědci vytvořili systém plovoucích ostrovů. Hnízdí na nich racci, kachny i rybáci

Na unikátních umělých plovoucích ostrovech letos společně hnízdili rackové, kachny a rybáci. Projektem, který chce poskytnout vodním ptákům více možností k zahnízdění, se zabývají vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Umělé plovoucí ostrovy instalují na rybnících v jižních Čechách i na severočeských zatopených lomech.

„Na obhospodařovaných rybnících, které slouží jako tradiční hnízdiště vodních ptáků, letos racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen na našich plovoucích ostrovech skutečně hnízdili,“ uvedla koordinátorka projektu Zuzana Musilová.

Na českých rybnících ubývá podle odborníků míst, která jsou vhodná k hnízdění vodních ptáků. Jejich populace negativně ovlivňuje proměna životního prostředí i klimatická změna, o vhodná místa k hnízdění navíc bojují ptáci mezi sebou, jelikož je jich málo. Vědci proto v projektu vytváří dvacet umělých plovoucích ostrovů, které jsou na rybnících v Jihočeském kraji a na severočeských nádržích.

Jak vyrobit ostrov

Ostrovy jsou sestaveny ze dvou gabionových sítí, které drží rohož z kokosových vláken. Ta slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, jako jsou například ostřice nebo vodní kosatce. Konstrukce je lehká a pevná, aby odolala přírodním podmínkám. Nadnášejí ji plováky a je ukotvená k rybničnímu dnu.

Letos podle odborníků ostrovy využili racci, rybáci, poláci, potápky i kachny. V blízkosti existujících kolonií racků a rybáků například na rybnících Domin a Vyšatov u Českých Budějovic jsou podle odborníků ostrovy velmi účinné. Na rybníku Obecní u Kardašovy Řečice se pomocí umělých ostrůvků podařilo obnovit již zaniklé hnízdiště celoevropsky ubývajícího poláka velkého. Experti mají s ostrovy i negativní zkušenosti, například býložravé husy a labutě ničí ostrovní vegetaci.

Dvouletý projekt výzvy Rago takzvaných norských fondů je inovativním řešením pro zvýšení celkové biodiverzity mokřadů. Jednu z lokalit projektu, Vrbenské rybníky u Českých Budějovic, navštívil v minulém týdnu i norský velvyslanec v Česku Victor Conrad Ronneberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
před 1 hhodinou

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
před 20 hhodinami

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
před 23 hhodinami

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
včera v 08:04

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026
Načítání...