Čeští vědci vytvořili systém plovoucích ostrovů. Hnízdí na nich racci, kachny i rybáci

Na unikátních umělých plovoucích ostrovech letos společně hnízdili rackové, kachny a rybáci. Projektem, který chce poskytnout vodním ptákům více možností k zahnízdění, se zabývají vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Umělé plovoucí ostrovy instalují na rybnících v jižních Čechách i na severočeských zatopených lomech.

„Na obhospodařovaných rybnících, které slouží jako tradiční hnízdiště vodních ptáků, letos racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen na našich plovoucích ostrovech skutečně hnízdili,“ uvedla koordinátorka projektu Zuzana Musilová.

Na českých rybnících ubývá podle odborníků míst, která jsou vhodná k hnízdění vodních ptáků. Jejich populace negativně ovlivňuje proměna životního prostředí i klimatická změna, o vhodná místa k hnízdění navíc bojují ptáci mezi sebou, jelikož je jich málo. Vědci proto v projektu vytváří dvacet umělých plovoucích ostrovů, které jsou na rybnících v Jihočeském kraji a na severočeských nádržích.

Jak vyrobit ostrov

Ostrovy jsou sestaveny ze dvou gabionových sítí, které drží rohož z kokosových vláken. Ta slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, jako jsou například ostřice nebo vodní kosatce. Konstrukce je lehká a pevná, aby odolala přírodním podmínkám. Nadnášejí ji plováky a je ukotvená k rybničnímu dnu.

Letos podle odborníků ostrovy využili racci, rybáci, poláci, potápky i kachny. V blízkosti existujících kolonií racků a rybáků například na rybnících Domin a Vyšatov u Českých Budějovic jsou podle odborníků ostrovy velmi účinné. Na rybníku Obecní u Kardašovy Řečice se pomocí umělých ostrůvků podařilo obnovit již zaniklé hnízdiště celoevropsky ubývajícího poláka velkého. Experti mají s ostrovy i negativní zkušenosti, například býložravé husy a labutě ničí ostrovní vegetaci.

Dvouletý projekt výzvy Rago takzvaných norských fondů je inovativním řešením pro zvýšení celkové biodiverzity mokřadů. Jednu z lokalit projektu, Vrbenské rybníky u Českých Budějovic, navštívil v minulém týdnu i norský velvyslanec v Česku Victor Conrad Ronneberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
včera v 11:35

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
včera v 10:17

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
včera v 07:30

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...