Čeští vědci vytvořili systém plovoucích ostrovů. Hnízdí na nich racci, kachny i rybáci

Na unikátních umělých plovoucích ostrovech letos společně hnízdili rackové, kachny a rybáci. Projektem, který chce poskytnout vodním ptákům více možností k zahnízdění, se zabývají vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Umělé plovoucí ostrovy instalují na rybnících v jižních Čechách i na severočeských zatopených lomech.

„Na obhospodařovaných rybnících, které slouží jako tradiční hnízdiště vodních ptáků, letos racci chechtaví, rybáci obecní a některé druhy kachen na našich plovoucích ostrovech skutečně hnízdili,“ uvedla koordinátorka projektu Zuzana Musilová.

Na českých rybnících ubývá podle odborníků míst, která jsou vhodná k hnízdění vodních ptáků. Jejich populace negativně ovlivňuje proměna životního prostředí i klimatická změna, o vhodná místa k hnízdění navíc bojují ptáci mezi sebou, jelikož je jich málo. Vědci proto v projektu vytváří dvacet umělých plovoucích ostrovů, které jsou na rybnících v Jihočeském kraji a na severočeských nádržích.

Jak vyrobit ostrov

Ostrovy jsou sestaveny ze dvou gabionových sítí, které drží rohož z kokosových vláken. Ta slouží ke snazšímu uchycení vodních rostlin, jako jsou například ostřice nebo vodní kosatce. Konstrukce je lehká a pevná, aby odolala přírodním podmínkám. Nadnášejí ji plováky a je ukotvená k rybničnímu dnu.

Letos podle odborníků ostrovy využili racci, rybáci, poláci, potápky i kachny. V blízkosti existujících kolonií racků a rybáků například na rybnících Domin a Vyšatov u Českých Budějovic jsou podle odborníků ostrovy velmi účinné. Na rybníku Obecní u Kardašovy Řečice se pomocí umělých ostrůvků podařilo obnovit již zaniklé hnízdiště celoevropsky ubývajícího poláka velkého. Experti mají s ostrovy i negativní zkušenosti, například býložravé husy a labutě ničí ostrovní vegetaci.

Dvouletý projekt výzvy Rago takzvaných norských fondů je inovativním řešením pro zvýšení celkové biodiverzity mokřadů. Jednu z lokalit projektu, Vrbenské rybníky u Českých Budějovic, navštívil v minulém týdnu i norský velvyslanec v Česku Victor Conrad Ronneberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 1 hhodinou

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 3 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 13 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 20 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 23 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026
Načítání...