Vědecký eXodus. Průzkum ukázal na problém Muskovy sociální sítě

Sociální síť X dříve známá jako Twitter čelí odlivu uživatelů. Podle nového rozsáhlého průzkumu časopisu Nature, který vyšel 16. srpna, je zřejmé, že jedna demografická skupina v útěku z tohoto on-line prostředí vyniká. Jsou to vědci.

Z téměř 9200 vědců, kterých se autoři výzkumu ptali, jich víc než polovina odpověděla, že tráví méně času na sociální síti X. Přičemž asi sedm procent uvádělo, že ji opustili úplně. Přibližně 46 procent z nich se mezitím přesunulo na alternativní platformy včetně Mastodonu, Threads, Bluesky a TikToku. Naopak jen méně než deset procent dotázaných se domnívá, že na aplikaci teď tráví více času.

Jako hlavní příčinu odchodu podle zprávy časopisu Nature mnozí uváděli „řízení platformy Elonem Muskem“. Další si všímali nárůstu falešných účtů, trollů a nekontrolovaných nenávistných projevů, které nyní na této platformě podle nich bují.

Nature oslovil několik expertů, kteří se shodli na tom, že takto trvalý a jednoznačný pokles užívatelů už přesahuje pouhou nepříjemnost. Kdysi pevné on-line vědecké komunity se nyní potýkají s roztříštěností a dezorganizací na různých platformách, což za sebou zanechává vakuum spolehlivých a ověřených informací.

V posledních letech jsou platformy sociálních médií, jako býval Twitter, pro vědecké komunity zásadní z hlediska komunikace, organizace a sdílení informací. Jak v minulosti poznamenal časopis Nature, ekosystémy jako Twitter pomohly výrazně posílit například hlasy těch, kdo tradičně nebyli tak slyšet – v USA například černošských vědců.

„Lidé prostě přišli na hashtag a viděli všechny, kteří mluvili o jejich velmi konkrétním zájmu,“ uvedla pro Nature expertka v oblasti vzdělávání a technologií na Australské národní univerzitě v Canbeře Inger Mewburnová. 

Další překážkou, která vědce odrazuje od toho, aby na sítí X zůstali, jsou nedávná omezení obsahu. Muskovo působení v X totiž vedlo ke zpoplatnění dříve bezplatného přístupu k aplikačnímu programovému rozhraní (API) platformy. Toto rozhodnutí se dotýká zejména výzkumných pracovníků zaměřených na on-line sociální kultury, reakce na katastrofy a dezinformace, kteří se na API spoléhali a získávali z něj nesmírně užitečné soubory dat pro svou práci. 

Neexistuje jasná shoda na tom, jakým směrem se vědecké komunity vydají. Rozkoly, které se v rámci sociálních médií mezi vědci vytvořily, se nadále vyvíjejí, a jak poznamenává časopis Nature, může trvat nějakou dobu, než se objeví něco, co by mohlo konkurovat tomu, jak dříve vědecké komunity fungovaly na Twitteru. Pokud se vůbec někdy objeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 8 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...