Vědecký eXodus. Průzkum ukázal na problém Muskovy sociální sítě

Sociální síť X dříve známá jako Twitter čelí odlivu uživatelů. Podle nového rozsáhlého průzkumu časopisu Nature, který vyšel 16. srpna, je zřejmé, že jedna demografická skupina v útěku z tohoto on-line prostředí vyniká. Jsou to vědci.

Z téměř 9200 vědců, kterých se autoři výzkumu ptali, jich víc než polovina odpověděla, že tráví méně času na sociální síti X. Přičemž asi sedm procent uvádělo, že ji opustili úplně. Přibližně 46 procent z nich se mezitím přesunulo na alternativní platformy včetně Mastodonu, Threads, Bluesky a TikToku. Naopak jen méně než deset procent dotázaných se domnívá, že na aplikaci teď tráví více času.

Jako hlavní příčinu odchodu podle zprávy časopisu Nature mnozí uváděli „řízení platformy Elonem Muskem“. Další si všímali nárůstu falešných účtů, trollů a nekontrolovaných nenávistných projevů, které nyní na této platformě podle nich bují.

Nature oslovil několik expertů, kteří se shodli na tom, že takto trvalý a jednoznačný pokles užívatelů už přesahuje pouhou nepříjemnost. Kdysi pevné on-line vědecké komunity se nyní potýkají s roztříštěností a dezorganizací na různých platformách, což za sebou zanechává vakuum spolehlivých a ověřených informací.

V posledních letech jsou platformy sociálních médií, jako býval Twitter, pro vědecké komunity zásadní z hlediska komunikace, organizace a sdílení informací. Jak v minulosti poznamenal časopis Nature, ekosystémy jako Twitter pomohly výrazně posílit například hlasy těch, kdo tradičně nebyli tak slyšet – v USA například černošských vědců.

„Lidé prostě přišli na hashtag a viděli všechny, kteří mluvili o jejich velmi konkrétním zájmu,“ uvedla pro Nature expertka v oblasti vzdělávání a technologií na Australské národní univerzitě v Canbeře Inger Mewburnová. 

Další překážkou, která vědce odrazuje od toho, aby na sítí X zůstali, jsou nedávná omezení obsahu. Muskovo působení v X totiž vedlo ke zpoplatnění dříve bezplatného přístupu k aplikačnímu programovému rozhraní (API) platformy. Toto rozhodnutí se dotýká zejména výzkumných pracovníků zaměřených na on-line sociální kultury, reakce na katastrofy a dezinformace, kteří se na API spoléhali a získávali z něj nesmírně užitečné soubory dat pro svou práci. 

Neexistuje jasná shoda na tom, jakým směrem se vědecké komunity vydají. Rozkoly, které se v rámci sociálních médií mezi vědci vytvořily, se nadále vyvíjejí, a jak poznamenává časopis Nature, může trvat nějakou dobu, než se objeví něco, co by mohlo konkurovat tomu, jak dříve vědecké komunity fungovaly na Twitteru. Pokud se vůbec někdy objeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 13 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 19 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 20 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 21 hhodinami
Načítání...