Vědecký eXodus. Průzkum ukázal na problém Muskovy sociální sítě

Sociální síť X dříve známá jako Twitter čelí odlivu uživatelů. Podle nového rozsáhlého průzkumu časopisu Nature, který vyšel 16. srpna, je zřejmé, že jedna demografická skupina v útěku z tohoto on-line prostředí vyniká. Jsou to vědci.

Z téměř 9200 vědců, kterých se autoři výzkumu ptali, jich víc než polovina odpověděla, že tráví méně času na sociální síti X. Přičemž asi sedm procent uvádělo, že ji opustili úplně. Přibližně 46 procent z nich se mezitím přesunulo na alternativní platformy včetně Mastodonu, Threads, Bluesky a TikToku. Naopak jen méně než deset procent dotázaných se domnívá, že na aplikaci teď tráví více času.

Jako hlavní příčinu odchodu podle zprávy časopisu Nature mnozí uváděli „řízení platformy Elonem Muskem“. Další si všímali nárůstu falešných účtů, trollů a nekontrolovaných nenávistných projevů, které nyní na této platformě podle nich bují.

Nature oslovil několik expertů, kteří se shodli na tom, že takto trvalý a jednoznačný pokles užívatelů už přesahuje pouhou nepříjemnost. Kdysi pevné on-line vědecké komunity se nyní potýkají s roztříštěností a dezorganizací na různých platformách, což za sebou zanechává vakuum spolehlivých a ověřených informací.

V posledních letech jsou platformy sociálních médií, jako býval Twitter, pro vědecké komunity zásadní z hlediska komunikace, organizace a sdílení informací. Jak v minulosti poznamenal časopis Nature, ekosystémy jako Twitter pomohly výrazně posílit například hlasy těch, kdo tradičně nebyli tak slyšet – v USA například černošských vědců.

„Lidé prostě přišli na hashtag a viděli všechny, kteří mluvili o jejich velmi konkrétním zájmu,“ uvedla pro Nature expertka v oblasti vzdělávání a technologií na Australské národní univerzitě v Canbeře Inger Mewburnová. 

Další překážkou, která vědce odrazuje od toho, aby na sítí X zůstali, jsou nedávná omezení obsahu. Muskovo působení v X totiž vedlo ke zpoplatnění dříve bezplatného přístupu k aplikačnímu programovému rozhraní (API) platformy. Toto rozhodnutí se dotýká zejména výzkumných pracovníků zaměřených na on-line sociální kultury, reakce na katastrofy a dezinformace, kteří se na API spoléhali a získávali z něj nesmírně užitečné soubory dat pro svou práci. 

Neexistuje jasná shoda na tom, jakým směrem se vědecké komunity vydají. Rozkoly, které se v rámci sociálních médií mezi vědci vytvořily, se nadále vyvíjejí, a jak poznamenává časopis Nature, může trvat nějakou dobu, než se objeví něco, co by mohlo konkurovat tomu, jak dříve vědecké komunity fungovaly na Twitteru. Pokud se vůbec někdy objeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...