Vědecký eXodus. Průzkum ukázal na problém Muskovy sociální sítě

Sociální síť X dříve známá jako Twitter čelí odlivu uživatelů. Podle nového rozsáhlého průzkumu časopisu Nature, který vyšel 16. srpna, je zřejmé, že jedna demografická skupina v útěku z tohoto on-line prostředí vyniká. Jsou to vědci.

Z téměř 9200 vědců, kterých se autoři výzkumu ptali, jich víc než polovina odpověděla, že tráví méně času na sociální síti X. Přičemž asi sedm procent uvádělo, že ji opustili úplně. Přibližně 46 procent z nich se mezitím přesunulo na alternativní platformy včetně Mastodonu, Threads, Bluesky a TikToku. Naopak jen méně než deset procent dotázaných se domnívá, že na aplikaci teď tráví více času.

Jako hlavní příčinu odchodu podle zprávy časopisu Nature mnozí uváděli „řízení platformy Elonem Muskem“. Další si všímali nárůstu falešných účtů, trollů a nekontrolovaných nenávistných projevů, které nyní na této platformě podle nich bují.

Nature oslovil několik expertů, kteří se shodli na tom, že takto trvalý a jednoznačný pokles užívatelů už přesahuje pouhou nepříjemnost. Kdysi pevné on-line vědecké komunity se nyní potýkají s roztříštěností a dezorganizací na různých platformách, což za sebou zanechává vakuum spolehlivých a ověřených informací.

V posledních letech jsou platformy sociálních médií, jako býval Twitter, pro vědecké komunity zásadní z hlediska komunikace, organizace a sdílení informací. Jak v minulosti poznamenal časopis Nature, ekosystémy jako Twitter pomohly výrazně posílit například hlasy těch, kdo tradičně nebyli tak slyšet – v USA například černošských vědců.

„Lidé prostě přišli na hashtag a viděli všechny, kteří mluvili o jejich velmi konkrétním zájmu,“ uvedla pro Nature expertka v oblasti vzdělávání a technologií na Australské národní univerzitě v Canbeře Inger Mewburnová. 

Další překážkou, která vědce odrazuje od toho, aby na sítí X zůstali, jsou nedávná omezení obsahu. Muskovo působení v X totiž vedlo ke zpoplatnění dříve bezplatného přístupu k aplikačnímu programovému rozhraní (API) platformy. Toto rozhodnutí se dotýká zejména výzkumných pracovníků zaměřených na on-line sociální kultury, reakce na katastrofy a dezinformace, kteří se na API spoléhali a získávali z něj nesmírně užitečné soubory dat pro svou práci. 

Neexistuje jasná shoda na tom, jakým směrem se vědecké komunity vydají. Rozkoly, které se v rámci sociálních médií mezi vědci vytvořily, se nadále vyvíjejí, a jak poznamenává časopis Nature, může trvat nějakou dobu, než se objeví něco, co by mohlo konkurovat tomu, jak dříve vědecké komunity fungovaly na Twitteru. Pokud se vůbec někdy objeví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 14 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 16 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 20 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 21 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 23 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
2. 7. 2026

Evropský pohled