Psi mohou být vegany, stravu ale potřebují pečlivě vyváženou, zjistila studie

Současná doba je otevřená různým stylům stravování. Platí to nejen pro lidi, ale také pro domácí mazlíčky. Někteří chovatelé psů experimentují s vegetariánskou nebo veganskou stravou pro svá zvířata. Výzkum amerických vědců se podíval na to, jestli taková dieta může zvířatům prospívat.

Nutriční experti zjistili, že nejméně dvě lehce tepelně upravené veganské diety určené pro lidi poskytují psům dostatečnou výživu.

„Trend veganských krmiv a stravy určené pro lidi je pro psy stále častější. Vzhledem k tomu, že lidé jimi (veganskými produkty) krmí svá zvířata, je důležité, aby se testovaly stejně jako všechny ostatní potraviny a abychom věděli, jestli jsou bezpečné, kompletní a vyvážené,“ uvedla spoluautorka studie Kelly Swansonová, která výzkum vedla.

Její tým testoval dvě veganské potraviny pro lidi (s obilnou složkou a bez ní) a srovnával je s běžným, ale velmi kvalitním krmivem pro psy z kuřecího masa přední značky. Po dobu tří týdnů badatelé krmili touto stravou psy a odebírali jim vzorky krve a výkalů. Z nich hodnotili změny v jejich organismu i mikrobiomu. Výsledky pak popsali v odborném časopise Journal of Animal Science.

Tým také analyzoval samotná krmiva. Veganská strava byla směsí celých potravin, jako jsou čočka, cizrna, sladké brambory, máslová dýně, jablka, borůvky, hrášek a mrkev. Analýza potvrdila, že jak veganská strava, tak ta založená na kuřecím mase splňují normy stanovené americkými úřady pro „kompletní a vyváženou“ výživu.

„Je třeba si uvědomit, že zvířata nemají požadavky na složky potravy, ale na živiny. Pokud konzumují základní živiny ve správném množství a poměru, mohou být psi vegany, vegetariány nebo masožravci,“ říká Swansonová. „Znalost složení a živin je však zásadní. Každý může pro svého psa uplácat veganské jídlo, ale bez pečlivého složení může vzniknout něco, co je opravdu nevyvážené.“

Obézním mazlíčkům může vyvážená veganská strava prospět

V dřívějších studiích Swansonové skupina prokázala, že čerstvá krmiva pro psy v lidské kvalitě jsou vysoce stravitelná, což má za následek výrazně menší množství stolice. To nebyl přesně případ veganské stravy v současné studii. Všechny diety byly vysoce stravitelné, ale veganská strava nevytvářela ani více, ani méně stolice než kuřecí dieta.

„Ve skutečnosti to není žádné překvapení. Díky těmto složkám je zde více vlákniny a oligosacharidů, což by mohlo být dobré pro psy, kteří potřebují udržet pravidelnost,“ poznamenává Swansonová.

Výzkumný tým překvapilo zjištění, že některé krevní metabolity – chemické látky v krvi, které mohou indikovat zdravotní stav – se lišily mezi veganskou stravou a stravou založenou na kuřecím mase. Zejména triglyceridy a cholesterol v krvi, což jsou ukazatele cirkulujících tuků, byly u psů krmených veganskou stravou výrazně nižší. Podle Swansonové by to mohlo prospět obézním domácím zvířatům a pomoci jim udržet si zdravou váhu.

Při analýze mikrobiomu trusu a chemických látek produkovaných těmito mikroby tým zaznamenal další pozitivní změny.

„V mikrobiální komunitě došlo k zajímavým a prospěšným změnám, které podle mého názoru odrážejí směs vláknin, jež byly přítomny ve veganské stravě. V těchto dietách se také dramaticky snížil obsah metabolitů fenolu a indolu, které přispívají k zápachu výkalů. Stále budou zapáchat, ale pravděpodobně méně,“ doplňuje Swansonová. „Celkově to vypadalo, že u psů krmených veganskou stravou došlo z hlediska zdraví střev k určitým příznivým posunům.“

Varování před domácí dietou

Vědkyně říká, že by ráda provedla přímé srovnání mezi stravou pro lidi s masem a mléčnými výrobky a bez nich, ale pro první studii, která ukazuje, jak se čerstvá veganská strava osvědčuje u psů, jsou výsledky slibné.

„Nikdo předtím netestoval stravitelnost těchto diet u psů. Ukázali jsme, že tyto veganské diety vedly k žádoucím vlastnostem trusu, vysoké stravitelnosti živin a pozitivním změnám některých krevních a fekálních metabolitů,“ dodává. „Pro lidi, kteří mají zájem krmit své domácí mazlíčky veganskou stravou, která je v souladu s jejich osobními hodnotami, jsou námi testované diety dobrou volbou.“

Swansonová zdůrazňuje že tyto diety byly sestaveny odborníky na veterinární výživu a že domácí veganská krmiva pro psy nemusí psům poskytovat kompletní a vyváženou výživu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 11 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.