Vědci pozorovali příznaky autismu u půlročních kojenců. Může to pomoci s diagnostikou

Odhalit příznaky autismu se u dětí dosud nedařilo dříve než před druhým rokem věku. Teď ale vědci našli způsob, jak některé z příznaků poznat mnohem dříve. Metoda sice zatím není dokonalá, ale její autoři doufají, že v budoucnu pomůže přijít na problém včas.

Nová studie vědců z Uppsalské univerzity a Karolínského institutu ukazuje, že u dětí, u nichž se později rozvinou příznaky autismu, se již od pěti měsíců věku projevuje odlišná aktivita ve zrakové kůře mozku při pozorování určitých typů pohybu.

Toto zjištění může naznačovat, že autisté vnímají své okolí odlišným způsobem už od útlého věku – a to může mít vliv na jejich vývoj a učení.

Autismus se popisuje jako problémy v sociální komunikaci spolu s omezenými a opakujícími se rysy v chování a zájmech. Výzkumy ale ukazují, že to je jen malá část toho, čím se autisté odlišují, i když ta nejvíce viditelná. Mají také odlišné vnímání různých podnětů a reakce na ně.

Řada studií prokázala souvislost mezi autismem a obtížemi při vnímání celých jednotek ve vizuálních pohybových vzorcích, například když hejno ptáků tvoří na obloze společný pohyb, autista vidí jednotlivá zvířata, ale nevnímá je jako celek. Schopnost integrovat pohybové signály do celkového obrazu je důležitá z hlediska schopnosti správně vnímat, jak se objekty pohybují ve vztahu k divákovi.

Nová studie, která vyšla v časopise Communications Biology, zkoumala aktivitu v mozku pětiměsíčních kojenců sedících na klíně rodičů při sledování různých typů vizuálních informací. Vědci měřili, jak reakce mozku dětí na jednoduché vizuální změny světla (například čára měnící směr), tak na složitější obrazce, kde byla testována schopnost vidět celé jednotky.

Při hodnocení vědci použili technologii EEG, která zaznamenává slabé elektrické signály přirozeně vznikající v mozkové kůře při zpracování informací. Signály měřili pomocí elektrod umístěných kolem hlavy na speciálně upravené čepici.

Jiný pohled na realitu

Ukázalo se, že děti, které později – ve třech letech – vykazovaly mnoho klasických příznaků autismu, měly odlišnou mozkovou aktivitu, když se na obrazovce zobrazovaly složité pohybové vzorce. To naznačuje, že mozek autistů zpracovává vizuální pohyb odlišně již od raného dětství. Jednodušší vizuální změny naopak vyvolávaly jasnou a podobnou odezvu v mozcích všech dětí.

„Vidět tento rozdíl několik let před rozvojem příznaků autismu je něco zcela nového a přispívá to k našemu pochopení toho, jak vypadá raný vývoj autismu. Autismus má silnou dědičnou složku a je pravděpodobné, že rozdíly, které pozorujeme ve zrakovém vnímání v dětství, souvisejí s genetickými rozdíly,“ vysvětluje Terje Falck-Ytter, profesor na katedře psychologie na Uppsalské univerzitě a vedoucí studie.

„Subjektivní prožívání vizuálního pohybu kojenci můžeme pouze odhadovat. Vzhledem k výsledkům a předchozím studiím vztahu mezi mozkovou aktivitou a prožíváním u dospělých s touto diagnózou je však pravděpodobné, že jej prožívají odlišným způsobem. Je také možné, že toto zjištění souvisí s vnímáním složitých pohybů, jako je interpretace výrazu obličeje,“ doplňuje vědec.

Naděje pro budoucnost

Studie je součástí rozsáhlejšího výzkumného projektu EASE (Early Autism Sweden), na kterém spolupracují Uppsalská univerzita a Centrum neurovývojových poruch při Karolínském Institutu (KIND). Když byly dětem tři roky, bylo u nich provedeno standardizované pozorování hry s psychologem a na jeho základě každé dítě obdrželo hodnocení míry autismu. 

„V současné době nelze autismus přesněji diagnostikovat dříve než kolem dvou až tří let věku, ale doufáme, že více poznatků o raném vývoji nám v budoucnu umožní provádět tato hodnocení dříve. Rodiny by tak mohly snáze získat podporu a snad i individualizovanou výuku. Mohlo by to také podnítit zcela nový výzkum raných intervencí. Je ale důležité zdůraznit, že přesnost měření EEG byla příliš nízká na to, aby bylo možné předpovědět vývoj jednotlivých dětí. Je proto příliš brzy na to, abychom mohli říci, jestli bude mít tato metoda klinickou hodnotu například pro včasnou detekci,“ uzavírá Falck-Ytter.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropské řeky jsou plné mikroplastů. Včetně Labe

Ve srovnání s řekami v Africe a Asii jsou ty evropské řádově čistější. Přesto je podle sérií nových výzkumů i jejich voda znečištěná podle vědců znepokojujícím množstvím částeček umělých hmot.
před 12 hhodinami

Na vzdálené planetě by mohl existovat život, naznačují zjištění vědců

Vědci objevili pomocí vesmírného teleskopu náznaky života na vzdálené planetě. Tým expertů z Cambridgeské univerzity zkoumal atmosféru na planetě s názvem K2-18b a našel známky molekul, které na Zemi produkují pouze jednoduché organismy, napsal britský server BBC. Jistotu ale badatelé ještě nemají.
09:57Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánovčera v 17:31

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
včera v 13:00

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
včera v 12:59

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
včera v 05:30

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
15. 4. 2025
Načítání...