Vojáci navigovali robotického psa jen pomocí mozkových signálů

Vojáci zřejmě v brzké době získají novou schopnost. Budou schopni navádět doprovodné roboty a drony pouhým pohledem, nebo dokonce myšlenkou. Technologie už prošla prvními úspěšnými testy.

Průlom, který umožňuje člověku řídit stroj pouhým myšlením, by mohl pomoci vojákům na bojišti komunikovat s celou řadou senzorů, vozidel a robotů. Hlavní výhodou takové komunikace je absolutní odolnost vůči odposlouchávání nebo rušení; v současné době je právě na tyto činnosti kvůli elektronizaci války soustředěná čím dál větší pozornost.

Může to sice vypadat jako vzdálená utopie, ale v březnu popsal odborný časopis Applied Nano Materials případ, kdy australští vědci spolupracující s ministerstvem obrany přesně tohle dokázali. Člověk vybavený čočkami Microsoft HoloLens naváděl na cíl robotického psa pouze tím, že si místa vizualizoval, tedy představoval.

Americká armáda dosáhla už v minulosti podobně pozoruhodných úspěchů, ale zatím ne s vojenskými roboty. Například roku 2015 dokázala ochrnutá žena vybavená mozkovým čipem vyvinutým Agenturou pro výzkum pokročilých obranných projektů (DARPA) pilotovat na simulátoru letoun F-35 pouze pomocí signálů ze své mysli.

Fungovalo to sice docela dobře, ale celý systém byl poněkud nepraktický, protože pro něj bylo nutné implantovat do lidské hlavy mikročip. Dalším možným řešením, které už je pro stejné využití ověřené, jsou senzory, jež lze nosit na kůži. Jenže ty v praxi špatně drží, je nutné se o ně dobře starat a snadno se poškodí. Pro vojáky v poli tak nejsou praktické.

„Použití gelu (na který se senzor přikládá) přispívá k podráždění kůže, riziku infekce, zacuchání vlasů, alergické reakci a nestabilitě při pohybu, což vede k nevhodnosti pro dlouhodobý provoz,“ uvádí se v dokumentu.

Nové zařízení na snímání mozkových vln funguje mnohem lépe, tvrdí autoři a výsledky jejich výzkumu to potvrzují. Australští vědci totiž vytvořili senzor na bázi grafenu, který se dá používat bez problémů i v reálném prostředí moderní války. A je tak drobný, že je možné ho nosit i pod helmou. 

Navigace pohledem

Když se voják vybavený senzorem rozhlížel kolem sebe, brýle HoloLens přenášely signál do rozhraní. Mozek vysílal signál prostřednictvím týlního laloku a tyto signály pak šly přes senzor do mikropočítače velkého asi jako mobilní telefon. Ten pak signály převedl na pokyny o konkrétním bodu v terénu, kam se pak vydal robotický pes.

Pokusy sice proběhly v kontrolovaném prostředí laboratoře, ale autoři výzkumu se pak ještě spojili s australskou armádou, která systém otestovala ještě před zveřejněním článku. Ve videu, které zveřejnila na YouTube, je úspěšný experiment dobře vidět.

Podle hodnocení armády dopadl pokus na jedničku. Robot navigovaný pohledem velitele se vydal na místo, které prozkoumal, zatímco zbytek jednotky mohl na svých brýlích sledovat, co tam stroj vidí.

„Je to do značné míry představa toho, co by mohlo být v budoucnu možné,“ říká ve videu podplukovnice australské armády Kate Tollenaarová. „Jsme nadšení, že můžeme zkoumat, kam by se tato technologie mohla posunout, a spolupracovat na dalších možnostech jejího využití,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 8 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...