Lidé rozumějí znakovému jazyku šimpanzů. Svědčí to ve prospěch společného původu řeči

Lidé nečekaně dobře rozumějí „znakům“ nebo gestům, které používají divocí šimpanzi a bonobové ke vzájemné komunikaci, a to dokonce i ti, kteří se nikdy nevěnovali lidskému znakovému jazyku. Podle vědců to skvěle ilustruje, že se lidská řeč vyvinula právě z podobných pohybů.

Lidé dokáží docela bez problémů porozumět specializované komunikaci odlišných druhů zvířat a gesta nejbližších příbuzných, lidoopů, chápou skoro tak dobře, jako by se jednalo o lidskou komunikaci. Přišli na to skotští vědci, když pouštěli dobrovolníkům záznamy komunikace šimpanzů, bonobů a goril.

Videa, která shromáždil projekt Great Ape Dictionary, trvají jen několik sekund, jsou na nich vždy krátké segmenty, v nichž primát ukazuje nějaký konkrétní znak. Šimpanzí „slovník“ obsahuje kolem osmdesáti takových znaků. Vzkazy jako „ošetři mě“ se sdělují dlouhým škrábavým pohybem, tah ústy znamená „dej mi to jídlo“ a trhání proužků z listu s pomocí zubů je šimpanzí gesto spojené s flirtováním.

Diváci měli odhadnout, co přesně se lidoop pokouší sdělit, a byli při tom nečekaně úspěšní; obsah sdělení se jim podařilo přeložit přibližně v polovině případů.

Podle autorů práce tento výsledek naznačuje, že oba komunikační systémy vyšly z jednoho stejného zdroje. A to znamená, že poslední společný předek, kterého člověk sdílel se šimpanzi, používal podobná gesta a že tato gesta byla „výchozím bodem“ pro lidský jazyk i znakovou řeč šimpanzů. Vědci to popsali v odborném časopise PLOS Biology.

„Tušili jsme, že gestikulace může vycházet ze společného předka. Teď jsme si tím ale už skoro jistí: naši společní předkové začali vytvářet systém, který jsme včlenili do našeho lidského jazyka,“ vysvětluje autorka práce Kirsty Grahamová z univerzity v St Andrew.

„Výsledky nás opravdu překvapily,“ doplnila doktorka Catherine Hobaiterová z univerzity v St Andrews. „Ukázalo se, že to všichni umíme téměř instinktivně, což je jednak fascinující z hlediska evoluce komunikace, ale současně docela otravné pro vědce, kteří strávili roky tréninkem, jak to dělat,“ zažertovala.

Na počátku bylo slovo

Gesta, kterým lidé vrozeně rozumí, mohou být součástí toho, co doktorka Grahamová popsala jako „evolučně starobylý, společný slovník gest všech druhů lidoopů včetně nás“.

Právě vznik jazyka je podle vědců tím, co člověka oddělilo od jeho evolučně starších předků a příbuzných. Rozvoj řeči souvisí s rozvojem mozku, způsobem života, dlouhodobé paměti, ale také se schopností koncentrace, vznikem kultury a řadou dalších fenoménů, které dělají člověka člověkem.

Jak k tomu došlo, věda zatím neví. Tým profesorky Grahamové je součástí vědecké mise, která chce tento příběh počátku člověka popsat a odvyprávět – právě tím, že detailně vysvětlí, jak komunikují nejbližší žijící příbuzní rodu homo. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 1 hhodinou

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...