Evropská komise schválila účinný lék na rakovinu prostaty. Stojí za ním česká vědkyně

Evropská komise schválila používání léku proti rakovině prostaty firmy Novartis. Na jeho vývoji se podílela česká vědkyně Martina Benešová. Firma to oznámila na svých internetových stránkách a na prohlášení upozornil Deník N.

Nové radiofarmakum umí přímo v těle pacienta s rakovinou prostaty najít nemocné buňky, navázat se na ně, ozářit je a zničit, a to bez vážnějších vedlejších účinků.

Schválení následuje po pozitivním vyjádření, které v říjnu vydal příslušný výbor Evropské lékové agentury (EMA). Vztahuje se na všech 27 členských států Evropské unie a také Island, Norsko, Severní Irsko a Lichtenštejnsko, uvedla firma. Už dříve radiofarmakum s obchodním názvem Pluvicto s účinnou molekulou PSMA-617 schválila americká léková agentura FDA.

Radiofarmakum s obchodním názvem Novartis Pluvicto s účinnou molekulou PSMA-617, kterou jaderná chemička s kolegy vyvinula v německém Heidelbergu, je bezpečné a účinné proti progresivní, metastazující a vůči jiným terapiím odolné rakovině prostaty. Cesta ke schválení léku trvala přes osm let.

Cesta k léku

Radiofarmakum PSMA-617 dosud zachránilo či výrazně prodloužilo život tisícům pacientů v klinických studiích, které se v minulých letech uskutečnily ve vybraných nemocnicích po celém světě. Licence nyní patří švýcarské mezinárodní farmaceutické společnosti Novartis v rámci odkoupení americké biofarmaceutické firmy Endocyte, která práva držela.

První pacient s pokročilou rakovinou prostaty, která byla odolná vůči veškeré předchozí léčbě a metastázovala v kostech do celého těla, dostal terapeutikum v roce 2013.

„Byl to dvaačtyřicetiletý táta dvou holčiček, měl velmi agresivní formu rakoviny, zbývalo mu pár týdnů, ale chtěl bojovat do poslední chvíle kvůli milované rodině. Když mu lékaři nabídli možnost aplikace do té chvíle na žádném jiném člověku nevyzkoušeného léku, souhlasil okamžitě,“ vzpomíná česká vědkyně Martina Benešová.

Rodačka z Ostravy a absolventka Karlovy univerzity vyvinula radioaktivní terapeutikum s několika kolegy na doktorandské stáži v Heidelbergu. Pacient popisoval pocity úlevy už po pár dnech a zanedlouho začaly metastáze ustupovat.

Po prvním úspěchu dostali radioterapeutikum další pacienti v terminálním stadiu rakoviny prostaty, a to ve speciálním experimentálním režimu, který dovoluje použít neschválené léčivo. Metastázy i ohnisko rakoviny mizely i u dalších pacientů.

Rakovina prostaty v Česku

V Česku byla látka poprvé vyzkoušena letos ve Fakultní nemocnice Olomouc. Podle zástupkyně přednosty onkologické kliniky olomoucké nemocnice Hany Študentové ani toto radiofarmakum muže v pokročilém stadiu nemoci nevyléčí úplně, ale může jim významně prodloužit a zkvalitnit život. Nemocnice takto léčila dva pacienty a jednomu z nich se po prvních terapiích výrazně zmenšily metastáze.

V Česku rakovinu prostaty lékaři každoročně odhalí u asi osmi tisíc mužů, z toho asi u pětiny je onemocnění v pokročilé fázi. Ročně na nemoc zemře kolem patnácti stovek mužů. Lékaři dlouhodobě upozorňují na to, že karcinom se zpočátku neprojevuje a v těle může růst léta bez povšimnutí.

Urologové usilují o zavedení plošného screeningu rakoviny prostaty. Na konci loňského roku spustili pilotní projekt, v němž se pokouší zjistit, jak nejlépe zachytit ty, kterých by se nádor mohl týkat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...