Tyrannosaurus mezi vločkami měřil 38 centimetrů

Vločky, které se snášejí z nebe, kdysi připomínaly lidem andělské peří. Dnes se ví, že jsou to zmrzlé krystalky vody. A ty jsou nesmírně zajímavé.

Čerstvý bílý sníh většinu lidí potěší. Ve skutečnosti to ale s bílou barvou není tak úplně pravda – když se totiž podíváme mikroskopem na sněhové vločky, zjistíme, že jsou spíš průsvitné, respektive bezbarvé, podobně jako bývá čistý led.

To, co sníh dělá bílým, je ve skutečnosti světlo, které se od vloček odráží. Vločka se totiž skládá z mnoha drobných povrchů, na kterých se láme, odráží a rozptyluje světlo, a to prakticky stejně pro všechny jeho vlnové délky. Výsledkem je tedy ona bílá barva, zejména na slunci až oslnivě jasná vlivem odrazu paprsků.

Ale někdy je sníh zbarvený víc do modra – to se stává hlavně, když je ve tlusté vrstvě. V tomto případě totiž vrstvy sněhu působí jako jakýsi filtr a absorbují více červeného než modrého světla. Ostatně stačí se někdy zaměřit na stopu v hlubokém sněhu a srovnat její barvu s okolní zasněženou krajinou. Sníh může být samozřejmě zbarven také různými příměsemi, například do růžova, když obsahuje kryofilní sladkovodní řasy, které mají červený pigment, což nastává zejména ve vysokých horách. Anebo do žluta až oranžova, když obsahuje prach a písek z pouští, v Evropě hlavně ze Sahary.

Není vločka jako vločka – až na výjimku

O sněhových vločkách se často říká, že díky rozmanitosti podmínek, za kterých vznikají, nejsou žádné dvě úplně stejné. Americký vědec Nancy Knight však v roce 1988 při bouři v americkém Wisconsinu objevil dvě stejné vločky, alespoň pod mikroskopem. Jenže pokud půjdeme do nitra vločky, až na subatomární úroveň, prakticky vždy zjistíme určité rozdíly – pouhým okem ale nemusí být patrné. To ale vlastně platí úplně o všech objektech ve vesmíru.

7 minut
Vladimír Piskala z vědecké redakce popisuje vznik a různorodost tvarů sněhové vločky
Zdroj: ČT24


Sněhové vločky padají k zemi z oblaku různou rychlostí, v závislosti na své hmotnosti a také okolních podmínkách ve vzduchu. Čím jsou větší a čím více vody obsahují, tím bývá pádová rychlost větší. Přesto se ale pohybuje v poměrně úzkém rozmezí mezi jedním a dvěma metry za sekundu, výjimečně dosahuje až tří metrů (tedy přes 10 kilometrů za hodinu). Rychleji padají sněhové krupky, které jsou těžší a mají i symetričtější, kulovitější tvar. Obvyklé sněhové vločky ale díky svému velkému povrchu narážejí na odpor vzduchu, který je výrazně brzdí. Díky tomu trvá zhruba hodinu, než vločka doputuje z oblaku na zemský povrch.

Obří vločky existují

Velikost vloček může být velmi rozdílná, od jednotlivých ledových krystalků o velikosti pár milimetrů, až po podstatně větší rozměry. Při vhodných podmínkách může vlivem spojování jednotlivých vloček narůst výsledná velká vločka do mnohacentimetrové velikosti. Největší potvrzená vločka dosáhla dokonce téměř 38 centimetrů. Běžně ale vločky mají velikost kolem půl centimetru a hmotnost asi čtyři miligramy.

Sníh sice máme spojený se zimou a mrazem. Protože ale obsahuje až 95 procent vzduchu, jedná se současně o velmi dobrý tepelný izolátor. A toho využívá řada živočichů, kteří se na zimu raději zahrabou do sněhu, kde pak v klidu hibernují. A izolační vlastnosti sněhu samozřejmě využívá iglú, ve kterém může být až o padesát stupňů tepleji než venku – a to jen díky lidskému teplu jeho obyvatel. Své o tom vědí lidé žijící za polárním kruhem. Ostatně pro ně je sníh velmi běžnou součástí života, a tak není divu, že například Inuité mají pro sníh až kolem padesáti výrazů.


Mimochodem Inuité, ale i další lidé žijící dlouhodobě ve sněhem zasypané krajině, můžou někdy trpět vzácnou arktickou hysterií, která se projevuje nesmyslným mluvením a prováděním iracionálních činů následovaných ztrátou paměti. Naštěstí ale jde o záležitost přechodnou, ze které se daný jedinec následně pozoruhodně zotaví.

A se sněhem může být spojena i chionofóbie, tedy strach ze sněhu, často vyvolaný traumatickým zážitkem ze sněhu v dětství.

Ke sněhu se váže i několik mýtů, jedním z nich je třeba to, že hluk (například hlasité zvolání) může spustit lavinu. Existuje sice řada faktorů, které vedou k jejímu pádu, ale hluk mezi ně nepatří. Mnohem důležitější je vlastní hmotnost sněhu a struktura sněhové pokrývky, kde hraje zásadní roli vítr. A samozřejmě k vyvolání laviny může vést neopatrný pohyb lyžaře v horském terénu. Mimochodem sníh je dobrým tlumičem hluku, ale když částečně roztátá vrstva sněhu opět zmrzne a změní se v převážně ledovou hmotu, šíří se zvuk naopak intenzivněji a na větší dálku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Geniální jestřáb pochopil semafor a využil ho pro lov

Ruskoamerický přírodovědec popsal zatím nepozorované chování dravého ptáka. Ten při lovu projevil mnohem více inteligence, než se u tohoto druhu kdy předpokládalo.
před 14 hhodinami

USA čekají silnou sezonu hurikánů, zatímco klíčové agentury čelí škrtům a útokům

Americká federální agentura zveřejnila oficiální předpověď letošní hurikánové sezony. Ta může být ničivější, než je průměr. Spojené státy budou bouřlivé období zvládat v době, kdy organizace, které mají hurikány řešit, čelí propouštění a nejistotě.
24. 5. 2025

AI mění způsob výuky už i na základkách. Někde ruší domácí úkoly

Slohové práce, prezentace, referáty, čtenářské deníky i slovní úlohy. Už na základních školách často dělá za děti domácí úkoly umělá inteligence (AI). Vyplývá to z odpovědí ředitelů vybraných základních škol, přiznání rodičů i výpovědí oslovených odborníků na vzdělávání. Podle podzimního výzkumu Univerzity Palackého (UPOL) využilo ke generování celého domácího úkolu umělou inteligenci osmadvacet procent žáků do čtrnácti let věku.
24. 5. 2025

Obézní děti se vyhýbají pohledu na nezdravé jídlo, ukazuje brněnská studie

Děti s obezitou se podle studie odborníků z Mendelovy a Masarykovy univerzity záměrně vyhýbají pohledu na nezdravé potraviny. Naopak déle se dívají na jejich zdravější alternativy. Zdravější potraviny by tak ve školách či domácnostech měly být umístěny na viditelných a snadno dostupných místech, naznačuje studie.
23. 5. 2025

Archeologové našli na Českolipsku novověkou vlčí jámu. Včetně kůlu

Past na vlka objevili archeologové při stavbě obchvatu Svoru na Českolipsku. Takzvaná vlčí jáma připomíná 2,4 metru hlubokou studnu, uprostřed je ale zaražený zhruba metr dlouhý zahrocený dřevěný kůl, který měl zvíře usmrtit. Archeologové past datovali do 18. století.
23. 5. 2025

Téměř polovina mladých Britů tvrdí, že by raději vyrůstala bez internetu

Sociální média dnes používá většina mladých, ale nečekaně velká část z nich to pokládá za problém a myslí si, že kdyby internet vůbec neexistoval, byl by pro ně svět lepším místem pro život.
23. 5. 2025

Čína se chlubí mateřskou lodí pro drony, analytik doporučuje skepsi

Čínská armáda oznámila, že už na konci června by měl poprvé reálně vzlétnout bezpilotní letoun Ťiou Tchien (Devět nebes). Stroj je výjimečný tím, že funguje jako jakási letadlová nebo mateřská loď pro drony: na místo má dopravit až stovku bezpilotních dronů, které budou v cíli plnit nejrůznější úkoly.
22. 5. 2025

Pijí i hulí víc, v duševní pohodě zaostávají, ukázalo srovnání českých mladých s Evropou

Šestnáctiletí v Česku mají ve srovnání s Evropou nejvíce zkušeností s užíváním konopí, na druhém místě jsou pak v užívání návykových látek obecně, na třetím místě v užívání alkoholu. Vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová volá po prevenci v řadách rodičů. „Ti formují postoje dospívajících,“ zdůrazňuje.
22. 5. 2025
Načítání...