Evropa zažívá nebývalou vlnu vedra, na podzim je ale nenápadná

Po poměrně chladném září se do Česka s říjnem vrátily nadprůměrně teplé dny. Rekordy pro 27. říjen padly na 12 ze zhruba 160 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let. Letošní říjen má dokonce našlápnuto stát se jedním ze tří nejteplejších v historii Česka. A to i díky velmi teplým dnům, které nás – alespoň na většině území – čekají až do konce měsíce. Podobně jsou na tom v sousedních zemích, například v Německu čekají vůbec nejteplejší říjen od začátku měření, v Rakousku jde o jeden z nejteplejších za 250 let a minimálně od roku 1864 nezažili teplejší desátý měsíc ani ve Švýcarsku.

Zatímco v létě by takové „padání rekordů“ vzbudilo pozornost a znepokojení, na podzim je to problém mnohem méně viditelný – a pro většinu lidí příjemný.

Příčinou tohoto teplého počasí je především poměrně stabilní povětrnostní situace nad Evropou a Atlantikem. Na jedné straně se relativně často udržuje tlaková níže nebo výrazná brázda nízkého tlaku vzduchu nad východním Atlantikem a západní Evropou včetně Biskajského zálivu. A na straně druhé se obnovuje tlaková výše nad Středomořím, která zasahuje i do střední a východní Evropy.

Mezi těmito dvěma tlakovými útvary pak převládá jihozápadní proudění ve střední Evropě a v něm se k nám dostává teplý, přechodně až velmi teplý vzduch od jihozápadu. Navíc jde i o vzduch poměrně vlhký, ve kterém je občas více oblaků, což znamená i poměrně teplé noci, kdy minima místy neklesají pod 10 stupňů Celsia, zatímco běžné noční teploty v této části roku se pohybují spíš kolem pěti stupňů.

Tryskové proudění nad východním Atlantikem je výrazně prohnuté k jihu – to zajišťuje obnovování tlakové níže, po jejíž přední straně proudí teplý vzduch do střední Evropy
Zdroj: www.netweather.tv

Příčinou stability zmíněné povětrnostní situace je poloha tryskového proudění neboli jet streamu, tedy oblasti silného větru ve výškách kolem devíti až deseti kilometrů, který je právě nad východním Atlantikem výrazně prohnutý k jihu. Díky tomu dochází k pronikání studeného vzduchu z oblasti kolem Islandu daleko na jih, kde tak podporuje obnovu tlakových níží nad Biskajským zálivem a širším okolím.

Očekáváná odchylka za pětidenní období do pondělí
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Letní teploty v pozdním říjnu

Důsledkem této stability jsou opakované přílivy velmi teplého vzduchu až ze severní Afriky, kdy teploty i ve Francii v minulých týdnech stoupaly k tropické třicítce. Ale horko je i na severu Afriky, například město Nador na severu Maroka u pobřeží Středozemního moře zaznamenalo ve středu 36,8 stupně Celsia – jde o říjnové maximum.

Překonání měsíčního rekordu takto pozdě v říjnu, kdy už jsou průměrné teploty vlivem celkového ochlazování během podzimu výrazně nižší než začátkem měsíce, je přitom velmi neobvyklé. Velmi teplo je i na jihu Evropy – ve španělském Jerezu de la Frontera naměřili ve středu téměř 35 stupňů, Sicílie hlásí 34 a Mallorca přes 33 stupňů Celsia.

V následujících dnech se pomyslný pól tepla přesune nad Francii a střední Evropu včetně Alp. Lze čekat, že až na stovkách stanic v těchto oblastech budou překonány denní rekordy, na řadě stanic může jít o nejvyšší hodnoty ve druhé polovině října. V Německu, Švýcarsku i Rakousku vyšplhají maxima ojediněle i nad letních 25 stupňů. Na některých místech půjde o nejpozdější letní den v historii měření.

Teplé počasí vyvrcholí během víkendu a začátkem příštího týdne. Očekávaná odchylka průměrných denních teplot se bude pohybovat mezi pěti a dvanácti stupni – velké rozdíly budou způsobeny vlivem mlh a nízké oblačnosti. Koncem října už slunce zahřívá vzduch podstatně méně a to znamená i delší trvání mlhavého počasí – v nižších polohách tak při mlze maxima jen o pár stupňů přesáhnou deset stupňů, zatímco na kopcích bude při slunci i přes dvacet.

Vpád studeného vzduchu se nečeká

V prvních listopadových dnech se začne mírně ochlazovat, nicméně na výrazné ochlazení, nebo dokonce vpád studeného vzduchu ze severních směrů to nevypadá. Ostatně na severu Atlantiku bude v nejbližších dnech taky nadprůměrně teplo.

Velmi teplý vzduch tam pronikne z východní Kanady, kde v minulých dnech zaznamenali rekordně vysoké teploty pro druhou polovinu října – v provincii Quebec to bylo až 26,3 stupně Celsia, v New Brunswicku 25,2. A noční minima se místy pohybovala kolem dvacítky, což je sice občas typické pro léto, ale rozhodně ne pro konec října. V Grónsku se teplý vzduch místy postará o oblevu a teploty přechodně stoupnou o 10 až 15 stupňů výš, než je obvyklé.

Očekáváná odchylka za třídenní období do soboty pro severní Evropu ukazuje až 15stupňovou odchylku v jižní polovině Grónska
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 9 mminutami

Zelená vlna míří na sever. Němečtí vědci popsali, jak změna klimatu mění lesy

Lesy podstupují řadu proměn. Některé jsou sezonní, jiné dlouhodobější a souvisejí s klimatem. Nová studie teď popsala, jak se posouvají linie stromů směrem k severu – a to včetně míst, kde to vědci nepředpokládali.
před 3 hhodinami

Slunce migrovalo ze srdce galaxie s hvězdnými dvojčaty, naznačuje výzkum

Slunce se narodilo v centru Mléčné dráhy, tedy v ideálních podmínkách pro vznik hvězd. Pak se ale přesunulo do míst, kde jsou nejlepší podmínky pro vznik života. Ukazuje to nová studie založená na datech z evropské družice.
před 5 hhodinami

Zoo se mění v domovy zvířecích důchodců. Nutí je to i k utrácení zdravých kusů

Několik trendů vede společně k tomu, že zoologické zahrady chovají stále víc přestárlých zvířat a nemají kvůli tomu prostory pro rozmnožování těch důležitých. Popsala to rozsáhlá zahraniční studie, ale trend potvrdily pro ČT24 i některé české zoo.
včera v 09:03

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
14. 3. 2026

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
13. 3. 2026

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
13. 3. 2026

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...