Evropa zažívá nebývalou vlnu vedra, na podzim je ale nenápadná

Po poměrně chladném září se do Česka s říjnem vrátily nadprůměrně teplé dny. Rekordy pro 27. říjen padly na 12 ze zhruba 160 meteorologických stanic, které fungují alespoň 30 let. Letošní říjen má dokonce našlápnuto stát se jedním ze tří nejteplejších v historii Česka. A to i díky velmi teplým dnům, které nás – alespoň na většině území – čekají až do konce měsíce. Podobně jsou na tom v sousedních zemích, například v Německu čekají vůbec nejteplejší říjen od začátku měření, v Rakousku jde o jeden z nejteplejších za 250 let a minimálně od roku 1864 nezažili teplejší desátý měsíc ani ve Švýcarsku.

Zatímco v létě by takové „padání rekordů“ vzbudilo pozornost a znepokojení, na podzim je to problém mnohem méně viditelný – a pro většinu lidí příjemný.

Příčinou tohoto teplého počasí je především poměrně stabilní povětrnostní situace nad Evropou a Atlantikem. Na jedné straně se relativně často udržuje tlaková níže nebo výrazná brázda nízkého tlaku vzduchu nad východním Atlantikem a západní Evropou včetně Biskajského zálivu. A na straně druhé se obnovuje tlaková výše nad Středomořím, která zasahuje i do střední a východní Evropy.

Mezi těmito dvěma tlakovými útvary pak převládá jihozápadní proudění ve střední Evropě a v něm se k nám dostává teplý, přechodně až velmi teplý vzduch od jihozápadu. Navíc jde i o vzduch poměrně vlhký, ve kterém je občas více oblaků, což znamená i poměrně teplé noci, kdy minima místy neklesají pod 10 stupňů Celsia, zatímco běžné noční teploty v této části roku se pohybují spíš kolem pěti stupňů.

Tryskové proudění nad východním Atlantikem je výrazně prohnuté k jihu – to zajišťuje obnovování tlakové níže, po jejíž přední straně proudí teplý vzduch do střední Evropy
Zdroj: www.netweather.tv

Příčinou stability zmíněné povětrnostní situace je poloha tryskového proudění neboli jet streamu, tedy oblasti silného větru ve výškách kolem devíti až deseti kilometrů, který je právě nad východním Atlantikem výrazně prohnutý k jihu. Díky tomu dochází k pronikání studeného vzduchu z oblasti kolem Islandu daleko na jih, kde tak podporuje obnovu tlakových níží nad Biskajským zálivem a širším okolím.

Očekáváná odchylka za pětidenní období do pondělí
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Letní teploty v pozdním říjnu

Důsledkem této stability jsou opakované přílivy velmi teplého vzduchu až ze severní Afriky, kdy teploty i ve Francii v minulých týdnech stoupaly k tropické třicítce. Ale horko je i na severu Afriky, například město Nador na severu Maroka u pobřeží Středozemního moře zaznamenalo ve středu 36,8 stupně Celsia – jde o říjnové maximum.

Překonání měsíčního rekordu takto pozdě v říjnu, kdy už jsou průměrné teploty vlivem celkového ochlazování během podzimu výrazně nižší než začátkem měsíce, je přitom velmi neobvyklé. Velmi teplo je i na jihu Evropy – ve španělském Jerezu de la Frontera naměřili ve středu téměř 35 stupňů, Sicílie hlásí 34 a Mallorca přes 33 stupňů Celsia.

V následujících dnech se pomyslný pól tepla přesune nad Francii a střední Evropu včetně Alp. Lze čekat, že až na stovkách stanic v těchto oblastech budou překonány denní rekordy, na řadě stanic může jít o nejvyšší hodnoty ve druhé polovině října. V Německu, Švýcarsku i Rakousku vyšplhají maxima ojediněle i nad letních 25 stupňů. Na některých místech půjde o nejpozdější letní den v historii měření.

Teplé počasí vyvrcholí během víkendu a začátkem příštího týdne. Očekávaná odchylka průměrných denních teplot se bude pohybovat mezi pěti a dvanácti stupni – velké rozdíly budou způsobeny vlivem mlh a nízké oblačnosti. Koncem října už slunce zahřívá vzduch podstatně méně a to znamená i delší trvání mlhavého počasí – v nižších polohách tak při mlze maxima jen o pár stupňů přesáhnou deset stupňů, zatímco na kopcích bude při slunci i přes dvacet.

Vpád studeného vzduchu se nečeká

V prvních listopadových dnech se začne mírně ochlazovat, nicméně na výrazné ochlazení, nebo dokonce vpád studeného vzduchu ze severních směrů to nevypadá. Ostatně na severu Atlantiku bude v nejbližších dnech taky nadprůměrně teplo.

Velmi teplý vzduch tam pronikne z východní Kanady, kde v minulých dnech zaznamenali rekordně vysoké teploty pro druhou polovinu října – v provincii Quebec to bylo až 26,3 stupně Celsia, v New Brunswicku 25,2. A noční minima se místy pohybovala kolem dvacítky, což je sice občas typické pro léto, ale rozhodně ne pro konec října. V Grónsku se teplý vzduch místy postará o oblevu a teploty přechodně stoupnou o 10 až 15 stupňů výš, než je obvyklé.

Očekáváná odchylka za třídenní období do soboty pro severní Evropu ukazuje až 15stupňovou odchylku v jižní polovině Grónska
Zdroj: Climatereanalyzer.org

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 13 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...