Pesticidy ničí nejen přírodu, ale i archeologické památky

Zrezavělá římská mísa stará téměř dva tisíce let obsahuje stopy moderní chemické látky, která se dříve používala v pesticidech. Ukázala to studie, podle které může půda znečištěná chlorbenzeny představovat trvalou hrozbu pro zachování archeologických památek, které se stále nacházejí v zemi.

Vědci ve studii zkoumali syntetické sloučeniny, které mohou být ve vysokých koncentracích toxické. Většina z nich byla ve Spojeném království zakázána v důsledku obav ze znečištění životního prostředí. Výzkumníci však předpokládají, že tyto chemické látky se v přírodě nahromadily v důsledku dřívějšího zemědělského a průmyslového používání.

Mísa s místem nálezu
Zdroj: Scientific Reports

Odborníci z Oxfordské univerzity zkoumali římskou mísu z pozdní doby železné. Nádoba, vyrobená ze slitiny mědi, byla nalezena v roce 2016 na farmě v Kentu, která se minimálně od roku 1936 využívá k zemědělské činnosti.

Vědci analyzovali zeleně a hnědě zbarvenou korozi na míse, aby identifikovali její různé složky. Nalezli prvky, které svědčily o změnách v půdě v průběhu času způsobených lidskou činností. Autoři studie v zeleně zbarvené rzi zjistili přítomnost chlorbenzenů. V hnědě zbarvené korozi našli také diethyltoluamid (známý také pod zkratkou DEET), což je moderní sloučenina, která se stále používá v repelentech proti hmyzu. Se zvýšeným rezavěním mísy však podle nich souvisely chlorobenzeny.

Autoři výzkumu tvrdí, že i když se tato chemická látka v Británii již nepoužívá, znečištěná půda může stále ohrožovat zachování dosud pohřbeného archeologického materiálu a je třeba provést další výzkum, aby bylo možné lépe porozumět procesům, které s tím souvisejí.

Chlorobenzeny se dříve používaly při výrobě některých pesticidů, zejména toxického insekticidu DDT. Tento přípravek proti škodlivému hmyzu je už od sedmdesátých let zakázán.

„Chlorbenzeny jsou ve venkovských oblastech běžnými kontaminanty půdy pocházejícími z používání pesticidů, z nichž mnohé byly zakázány před více než padesáti lety,“ uvedli vědci ve studii, kterou publikoval odborný časopis Scientific Reports Journal. „Zde ukazujeme, že jejich přítomnost je spojena se zrychlenou korozí, což představuje hrozbu pro zachování archeologických kovových předmětů v zemi,“ uvedli v závěru výzkumu jeho autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 31 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 19 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 20 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 23 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...