Paleontologové v Argentině objevili nového dinosaura. Měl mohutnou hlavu a kratičké končetiny

Tým paleontologů v Argentině objevil nový druh masožravého dinosaura, který měl mohutné čelisti, v porovnání s tělem však kratičké přední končetiny. Vědci své poznatky zveřejnili v odborném časopise Current Biology.

Objevený druh pojmenovaný Meraxes gigas měřil na délku zhruba jedenáct metrů, jeho lebka byla dlouhá 1,2 metru a pokrytá výstupky a prohlubněmi. V silných čelistech měl predátor 15 centimetrů dlouhé, pilovité zuby. Na nohou měl dlouhé drápy, přední končetiny ale měřily jen zhruba 60 centimetrů. Vědci se domnívají, že v porovnání se zbytkem těla kratičké přední končetiny byly pro masožravce výhodou.

„Jsem přesvědčený, že tyto proporčně drobné končetiny měly nějakou funkci. Na kostech jsou patrné velké svalové úpony a plně vyvinutý pletenec hrudních končetin, končetina tedy měla silné svalstvo,“ popisuje Juan Canale, vedoucí autor studie.

„Mohli horní končetiny využívat při rozmnožování, například pro držení samice při páření, nebo pro zvednutí v případě odpočinku nebo pádu,“ uvažuje Canale.

Rekonstrukce lebky druhu Meraxes gigas
Zdroj: Reuters/Javier Pazo/Lauturo Rodriguez

Podobný účel mohly mít drobné přední končetiny i u dalších velkých masožravců s podobnou stavbou těla, včetně nejznámějšího Tyrannosaura rexe.

Přední končetiny nového druhu byly „doslova poloviční oproti délce jeho lebky, zvíře s nimi tak nemohlo dosáhnout do tlamy,“ doplňuje spoluautor studie Peter Makovicky. Podle paleontologa byla proto obří hlava u tohoto druhu hlavním nástrojem pro lov, a nahradila tak funkci předních končetin.

Meraxes gigas, pojmenovaný po drakovi z knižní fantasy série Píseň ledu a ohně, patřil čeledi Karcharodontosauridů (tedy k „ještěrům se žraločími zuby“). Čtyřtunový predátor podle odborníků žil před zhruba 90 až 100 miliony let.