Paleontologové v Argentině objevili nového dinosaura. Měl mohutnou hlavu a kratičké končetiny

Tým paleontologů v Argentině objevil nový druh masožravého dinosaura, který měl mohutné čelisti, v porovnání s tělem však kratičké přední končetiny. Vědci své poznatky zveřejnili v odborném časopise Current Biology.

Objevený druh pojmenovaný Meraxes gigas měřil na délku zhruba jedenáct metrů, jeho lebka byla dlouhá 1,2 metru a pokrytá výstupky a prohlubněmi. V silných čelistech měl predátor 15 centimetrů dlouhé, pilovité zuby. Na nohou měl dlouhé drápy, přední končetiny ale měřily jen zhruba 60 centimetrů. Vědci se domnívají, že v porovnání se zbytkem těla kratičké přední končetiny byly pro masožravce výhodou.

„Jsem přesvědčený, že tyto proporčně drobné končetiny měly nějakou funkci. Na kostech jsou patrné velké svalové úpony a plně vyvinutý pletenec hrudních končetin, končetina tedy měla silné svalstvo,“ popisuje Juan Canale, vedoucí autor studie.

„Mohli horní končetiny využívat při rozmnožování, například pro držení samice při páření, nebo pro zvednutí v případě odpočinku nebo pádu,“ uvažuje Canale.

Rekonstrukce lebky druhu Meraxes gigas
Zdroj: Reuters/Javier Pazo/Lauturo Rodriguez

Podobný účel mohly mít drobné přední končetiny i u dalších velkých masožravců s podobnou stavbou těla, včetně nejznámějšího Tyrannosaura rexe.

Přední končetiny nového druhu byly „doslova poloviční oproti délce jeho lebky, zvíře s nimi tak nemohlo dosáhnout do tlamy,“ doplňuje spoluautor studie Peter Makovicky. Podle paleontologa byla proto obří hlava u tohoto druhu hlavním nástrojem pro lov, a nahradila tak funkci předních končetin.

Meraxes gigas, pojmenovaný po drakovi z knižní fantasy série Píseň ledu a ohně, patřil čeledi Karcharodontosauridů (tedy k „ještěrům se žraločími zuby“). Čtyřtunový predátor podle odborníků žil před zhruba 90 až 100 miliony let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...