Covid zčásti odolává remdesiviru. Zatím jen v laboratorních podmínkách

Virus SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19, si může v laboratoři vyvinout částečnou rezistenci vůči antivirotiku remdesiviru, a to dokonce více než jedním mechanismem.

„Remdesivir je důležitým antivirotikem v našem arzenálu pro léčbu covidu, pomáhá proti vážnému průběhu onemocnění, hospitalizaci a úmrtí,“ předeslal Mark Denison, který studii vedl.

„Doposud bylo v klinické praxi zaznamenáno jen velmi málo případů rezistence na remdesivir,“ pokračoval lékař.

„Musíme mít ale jistotu, že toto antivirotikum můžeme nadále používat proti covidu, budoucím lidským koronavirům a potenciálně i proti jiným známým lidským koronavirům,“ řekl Denison. Mezi již známé koronaviry patří například SARS nebo MERS. „Je tedy velmi důležité pochopit, jak se mohou koronaviry snažit unikat před tímto lékem, a využít tyto údaje ke sledování případného vzniku rezistence u pacientů s covidem,“ vysvětlil.

Virus má několik triků

Denisonova laboratoř se na vývoji remdesiviru v minulosti podílela. Autorem léku je český vědec Tomáš Cihlář. Remdesivir podávaný nitrožilně zastavuje virus SARS-CoV-2 tím, že zabraňuje kopírování jeho RNA genomu.

Nová studie prokázala, že pokud byl virus tomuto léku v buněčné kultuře vystaven opakovaně, vyvinuly se u něj mutace v enzymu polymeráza. Ty mu umožnily částečně uniknout antivirovému účinku přípravku. Stejné mutace by také mohly způsobit rezistenci u myšího koronaviru, který ale neinfikuje člověka, uvedli vědci.

Biochemické výzkumy z laboratoře doktora Matthiase Götteho z University of Alberta v následném bádání ukázaly, že mutace odolávají remdesiviru rovnou dvěma různými mechanismy, což naznačuje, že virus umí na podobné hrozby dobře a kreativně reagovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 2 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 4 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 20 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 22 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...