Italské Benátky vynaložily miliardy eur na vybudování tří bariér, které mohou dočasně oddělit lagunu obklopující město od Středozemního moře. Cílem bylo, aby tento systém nazvaný MOSE zastavil rostoucí riziko povodní. Vědci teď ale upozornili, že bariéry blokující přílivovou vodu, která způsobuje záplavy, brání také tomu, aby slané bažiny v laguně dostávaly životně důležité sedimenty. A to může v důsledku způsobit, že se historická metropole neudrží nad stále stoupající hladinou moře.
Autoři výzkumu upozorňují, že dobře míněná snaha se může snadno obrátit proti svému záměru – a benátský projekt by měl pomoci v poznání těchto rizik. Kvůli stoupající hladině oceánů totiž podobných bariér po celém světě přibývá.
Benátky leží jen velmi nízko nad hladinou moře, některá místa jsou dokonce kvůli poklesu povrchu pod ní. Proto jsou už celá staletí zranitelná záplavami, které se objevují nejčastěji při silném přílivu. V posledních desetiletích je tento fenomén nazývaný acqua alta stále častější a voda sahá stále výše. Po rekordní povodni v roce 1966 proto začala místní vláda plánovat způsoby, jak zabránit dalším škodám. Dlouho odkládaný výsledek dostal jméno MOSE, což je nejen zkratka pro Experimentální elektromechanický modul, ale současně i narážka na starozákonního proroka, který podle legendy rozdělil vody Rudého moře.
Tento systém se skládá z ponořených bran u tří míst, kudy mořská voda vtéká do benátské laguny. Když bouře začnou zvedat hladinu příliš vysoko, objeví se u těchto bran velké panely, které vstupy uzavřou. Stavba obřího inženýrského projektu byla zahájena v roce 2003 a náklady se odhadují na více než šest miliard eur. Poprvé byla bariéra aktivována během bouře v říjnu 2020 – s velkým úspěchem. Od té doby byl systém využitý už několikrát.
Jak zachránit město
Pro Davideho Tognina, doktoranda na univerzitě v Padově, to byla ideální příležitost ke studiu: zjišťoval, jak se od využití systému MOSE mění usazování sedimentů v bažinách v benátské laguně. Sedimenty jsou pro ni životně důležité, protože vodním rostlinám poskytují nejen místo, kde zapouštějí kořeny, ale také potřebnou výživu – v sedimentech se totiž usazuje spousta živin. Během desetiletí až staletí, kdy se v laguně hromadí, pomáhají rostlinám udržovat krok se stoupající hladinou moře. Tognin a jeho kolegové chtěli zjistit, kolik životadárných usazenin se dostává do bažin při mírném přílivu a kolik při bouřlivém.
Od října 2018 proto Tognin ve spolupráci se svými kolegy měřil hromadění sedimentu v 54 mělkých plastových nádobách, které umístil ve třech slaných bažinách. Tyto mokřady se nacházely na různých typech míst – v blízkosti zálivu, za bariérovými ostrovy a v blízkosti pobřeží. Cílem bylo ověřit, jak různé druhy vln v různých místech a za odlišných podmínek ovlivňují sediment.
„Chtěli jsme mít celkový obraz celé laguny,“ popsal Tognin. Během následujících 39 měsíců nasbíral 1446 vzorků. Když bylo dobré počasí a příliv a odliv normální, nebyl v nádobách žádný sediment nebo jen pár zrnek. Ale acqua alta a bouřlivý příliv mohou bažiny zaplavit 50 až 100 centimetry vody a zanechat v nich až pět milimetrů sedimentu.
Ukázalo se, že při bouřích se v laguně usazuje až 70 procent všech sedimentů. Ale poté, co začala fungovat bariéra, klesla roční míra sedimentace na těchto třech lokalitách v průměru o čtvrtinu, uvádí Togninův výzkum, který vyšel v odborném časopise Nature Geoscience. Tento pokles je podle nich nečekaně vysoký vzhledem k tomu, že bariéry byly uzavřeny pouhých 70 hodin ročně.
Sedimenty drží město nad vodou
Tato čísla jsou pro celé Benátsko velmi důležitá: bažiny se totiž prakticky vůbec nezvětšují. Ročně se zvýší asi o tři milimetry. Hladina moře v laguně ale přitom stoupla o 2,5 milimetru ročně; tato rychlost se kvůli globálnímu oteplování pravděpodobně ještě zvýší. Pokud by přestaly sedimenty do laguny přitékat, znamenalo by to, že se začne pomalu „utápět“.
Podle autorů se zdá, že jsou slatiny vůči zvyšování hladin moří velmi zranitelné. V Benátkách totiž už v průběhu minulých staletí odklonili řeky, které do laguny ústily – město tak přišlo o hlavní přirozený zdroj sedimentů, které se sem dostávaly z vnitrozemí. Pro Benátčany totiž usazeniny představovaly problém: zaplňovaly vodní cesty, a bránily tak plavbě větších lodí.
Vědci navrhují detailnější průzkum vlivu bariéry MOSE, s tím, že by měl být případně nastaven tak, aby se jeho negativní vliv eliminoval.
