I člověk, který už jednou prodělal covid, může skončit na JIP, ukazují nová data

Informací o šíření nového koronaviru v Česku je v současnosti už dostatek, až doposud ale některá data stále chyběla –⁠ především ta o reinfekcích, tedy opětovných nákazách virem. Nyní Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) tyto údaje zveřejnil a vyplývá z nich, že i člověk, který si nákazou již jednou prošel, může znovu vážně onemocnět.

Jako reinfekce je se označuje situace, kdy člověku vyjde pozitivní test na covid nejméně 60 dní od posledního pozitivního testu. „Reinfekce je opakovaná pozitivita,“ vysgvětluje ředitel ÚZIS, profesor Ladislav Dušek.

Tato pravidla si nevymysleli čeští experti, ale řídí se regulemi ECDC –⁠ cílem je, aby všechny evropské země dodávaly stejně získávané a měřené údaje, aby se tak daly informace využívat mezinárodně. Jsou poměrně přísná a kontroluje se v nich například to, aby člověk v době mezi oběma nákazami nepobýval v nemocnici –⁠ to by totiž mohlo znamenat, že jde ve skutečnosti jen o jednu velmi dlouhou nákazu.

Podle Duška zřejmě hodně reinfekcí systému uniká proto, jak přísné jsou výše popsané podmínky. Do zaznamenaných dat se totiž nedostanou ani lidé, kteří covid prodělali jen doma, aniž by tím zatěžovali lékaře, nebo ti, kde z nějakého důvodu chybí záznam o prvním testu –⁠ v takovém případě se už případ mezi reinfekce nepočítá. A platí to i opačně, tedy pokud má jednou nakažený podruhé tak slabé příznaky, že je ani nehlásí, nebo na test prostě nejde.

Z toho všeho vyplývá, že vědci vidí v současnosti jen vrcholek ledovce. I z něj se dá ale získat řada důležitých informací, které mohou expertům pomoci lépe sledovat a předpovídat budoucí vývoj pandemie.

Od začátku listopadu do 4. prosince hlásí ministerstvo zdravotnictví 11 811 reinfekcí. I tyto údaje se ale ještě mohou změnit, protože také tyto záznamy se zpětně doplňují, podobně jako třeba informace o počtu pozitivních testů.

Ještě na začátku listopadu bylo reinfekcí v průměru necelých dvě stě za den, v současné době, tedy o měsíc později, jich už ale přibylo a je jich necelých pět stovek za den. Podle Duška tedy reinfekce kopírují trendy nově pozitivních.

Komu nejvíc hrozí opětovná nákaza?

Nejvíc reinfekcí ukazují data u dětí. Na 100 tisíc dětí ve věku 12 až 17 let připadá od listopadu 242 případů, což je téměř třikrát víc než u padesátníků a jedenapůlkrát víc než u čtyřicátníků. Naopak u seniorů jsou opakované nákazy velmi řídké –⁠ na 100 tisíc seniorů připadalo méně než padesát případů.

Současně se ale nedá říct, že by dětem hrozily opětovné nákazy víc než důchodcům - byť i to je možné. Děti jsou totiž skupinou, která se v Česku během letošní podzimní vlny zdaleka nejvíc testuje, a je o ní tedy i nejvíc údajů. Potvrzují to epidemické testy, které vypisují hygieny při trasování. Od začátku listopadu bylo takových testů 1,2 milionu a asi šedesát procent z nich bylo u dětí do 18 let.

Ve školách je totiž vzhledem k neměnným kolektivům trasování jednodušší, třídy mají jmenné seznamy a pro hygieny je mnohem jednodušší dopátrat, s kým byl nakažený žák v kontaktu. „Virus se srovnatelně šíří v dospělé populaci, mezi pracujícími lidmi, jsou ale hůře dostupní pro trasování a také si hůře uvědomují, kde se mohli nakazit,“ vysvětluje profesor Dušek. Více testů mezi dospělými by podle něj zřejmě odhalilo víc reinfekcí i mezi nimi.

Málo informací znamená velkou nejistotu

Data, která epidemiologové a statistici o reinfekcích mají, by tedy při okamžitém použití podávala zcela zkreslené a zavádějící informace. Protože není jasné, kolik a jakých lidí se nakazí víckrát a po jaké době, není podle Ladislava Duška ani spolehlivě známý ochranný efekt protilátek po prodělání nemoci.

Zdánlivě je proto sice reinfekcí málo, pouhý zlomek z nových případů, neví se ale, o kolika reinfekcích se neví, zdůrazňuje statistik.

Co říkají data

Známá data dávají jen málo jistot –⁠ jednou z nich je, že ani prodělání nemoci nemusí člověka ochránit natolik, že se už nedostane s covidem do nemocnice. Takové případy prokazatelně existují: z 18 997 prokázaných reinfekcí jich skončilo v nemocnicích 1600, 134 případů dokonce na lůžkách JIP.

Nově zveřejněná data také ukazují, že člověka před covidem dokonale neochrání ani plné očkování spojené s proděláním nemoci. Reinfekcí plně očkovaných sice také zatím není mnoho, ale existují: celkem bylo v údajích zaznamenáno 3196 takových případů, z nich 2233 se jich objevilo během dosavadního vrcholu pandemické vlny v listopadu 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 16 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 16 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 18 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...