I člověk, který už jednou prodělal covid, může skončit na JIP, ukazují nová data

Informací o šíření nového koronaviru v Česku je v současnosti už dostatek, až doposud ale některá data stále chyběla –⁠ především ta o reinfekcích, tedy opětovných nákazách virem. Nyní Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) tyto údaje zveřejnil a vyplývá z nich, že i člověk, který si nákazou již jednou prošel, může znovu vážně onemocnět.

Jako reinfekce je se označuje situace, kdy člověku vyjde pozitivní test na covid nejméně 60 dní od posledního pozitivního testu. „Reinfekce je opakovaná pozitivita,“ vysgvětluje ředitel ÚZIS, profesor Ladislav Dušek.

Tato pravidla si nevymysleli čeští experti, ale řídí se regulemi ECDC –⁠ cílem je, aby všechny evropské země dodávaly stejně získávané a měřené údaje, aby se tak daly informace využívat mezinárodně. Jsou poměrně přísná a kontroluje se v nich například to, aby člověk v době mezi oběma nákazami nepobýval v nemocnici –⁠ to by totiž mohlo znamenat, že jde ve skutečnosti jen o jednu velmi dlouhou nákazu.

Podle Duška zřejmě hodně reinfekcí systému uniká proto, jak přísné jsou výše popsané podmínky. Do zaznamenaných dat se totiž nedostanou ani lidé, kteří covid prodělali jen doma, aniž by tím zatěžovali lékaře, nebo ti, kde z nějakého důvodu chybí záznam o prvním testu –⁠ v takovém případě se už případ mezi reinfekce nepočítá. A platí to i opačně, tedy pokud má jednou nakažený podruhé tak slabé příznaky, že je ani nehlásí, nebo na test prostě nejde.

Z toho všeho vyplývá, že vědci vidí v současnosti jen vrcholek ledovce. I z něj se dá ale získat řada důležitých informací, které mohou expertům pomoci lépe sledovat a předpovídat budoucí vývoj pandemie.

Od začátku listopadu do 4. prosince hlásí ministerstvo zdravotnictví 11 811 reinfekcí. I tyto údaje se ale ještě mohou změnit, protože také tyto záznamy se zpětně doplňují, podobně jako třeba informace o počtu pozitivních testů.

Ještě na začátku listopadu bylo reinfekcí v průměru necelých dvě stě za den, v současné době, tedy o měsíc později, jich už ale přibylo a je jich necelých pět stovek za den. Podle Duška tedy reinfekce kopírují trendy nově pozitivních.

Komu nejvíc hrozí opětovná nákaza?

Nejvíc reinfekcí ukazují data u dětí. Na 100 tisíc dětí ve věku 12 až 17 let připadá od listopadu 242 případů, což je téměř třikrát víc než u padesátníků a jedenapůlkrát víc než u čtyřicátníků. Naopak u seniorů jsou opakované nákazy velmi řídké –⁠ na 100 tisíc seniorů připadalo méně než padesát případů.

Současně se ale nedá říct, že by dětem hrozily opětovné nákazy víc než důchodcům - byť i to je možné. Děti jsou totiž skupinou, která se v Česku během letošní podzimní vlny zdaleka nejvíc testuje, a je o ní tedy i nejvíc údajů. Potvrzují to epidemické testy, které vypisují hygieny při trasování. Od začátku listopadu bylo takových testů 1,2 milionu a asi šedesát procent z nich bylo u dětí do 18 let.

Ve školách je totiž vzhledem k neměnným kolektivům trasování jednodušší, třídy mají jmenné seznamy a pro hygieny je mnohem jednodušší dopátrat, s kým byl nakažený žák v kontaktu. „Virus se srovnatelně šíří v dospělé populaci, mezi pracujícími lidmi, jsou ale hůře dostupní pro trasování a také si hůře uvědomují, kde se mohli nakazit,“ vysvětluje profesor Dušek. Více testů mezi dospělými by podle něj zřejmě odhalilo víc reinfekcí i mezi nimi.

Málo informací znamená velkou nejistotu

Data, která epidemiologové a statistici o reinfekcích mají, by tedy při okamžitém použití podávala zcela zkreslené a zavádějící informace. Protože není jasné, kolik a jakých lidí se nakazí víckrát a po jaké době, není podle Ladislava Duška ani spolehlivě známý ochranný efekt protilátek po prodělání nemoci.

Zdánlivě je proto sice reinfekcí málo, pouhý zlomek z nových případů, neví se ale, o kolika reinfekcích se neví, zdůrazňuje statistik.

Co říkají data

Známá data dávají jen málo jistot –⁠ jednou z nich je, že ani prodělání nemoci nemusí člověka ochránit natolik, že se už nedostane s covidem do nemocnice. Takové případy prokazatelně existují: z 18 997 prokázaných reinfekcí jich skončilo v nemocnicích 1600, 134 případů dokonce na lůžkách JIP.

Nově zveřejněná data také ukazují, že člověka před covidem dokonale neochrání ani plné očkování spojené s proděláním nemoci. Reinfekcí plně očkovaných sice také zatím není mnoho, ale existují: celkem bylo v údajích zaznamenáno 3196 takových případů, z nich 2233 se jich objevilo během dosavadního vrcholu pandemické vlny v listopadu 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 1 hhodinou

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Doporučujeme

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
25. 4. 2025

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025
Načítání...