I člověk, který už jednou prodělal covid, může skončit na JIP, ukazují nová data

Informací o šíření nového koronaviru v Česku je v současnosti už dostatek, až doposud ale některá data stále chyběla –⁠ především ta o reinfekcích, tedy opětovných nákazách virem. Nyní Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) tyto údaje zveřejnil a vyplývá z nich, že i člověk, který si nákazou již jednou prošel, může znovu vážně onemocnět.

Jako reinfekce je se označuje situace, kdy člověku vyjde pozitivní test na covid nejméně 60 dní od posledního pozitivního testu. „Reinfekce je opakovaná pozitivita,“ vysgvětluje ředitel ÚZIS, profesor Ladislav Dušek.

Tato pravidla si nevymysleli čeští experti, ale řídí se regulemi ECDC –⁠ cílem je, aby všechny evropské země dodávaly stejně získávané a měřené údaje, aby se tak daly informace využívat mezinárodně. Jsou poměrně přísná a kontroluje se v nich například to, aby člověk v době mezi oběma nákazami nepobýval v nemocnici –⁠ to by totiž mohlo znamenat, že jde ve skutečnosti jen o jednu velmi dlouhou nákazu.

Podle Duška zřejmě hodně reinfekcí systému uniká proto, jak přísné jsou výše popsané podmínky. Do zaznamenaných dat se totiž nedostanou ani lidé, kteří covid prodělali jen doma, aniž by tím zatěžovali lékaře, nebo ti, kde z nějakého důvodu chybí záznam o prvním testu –⁠ v takovém případě se už případ mezi reinfekce nepočítá. A platí to i opačně, tedy pokud má jednou nakažený podruhé tak slabé příznaky, že je ani nehlásí, nebo na test prostě nejde.

Z toho všeho vyplývá, že vědci vidí v současnosti jen vrcholek ledovce. I z něj se dá ale získat řada důležitých informací, které mohou expertům pomoci lépe sledovat a předpovídat budoucí vývoj pandemie.

Od začátku listopadu do 4. prosince hlásí ministerstvo zdravotnictví 11 811 reinfekcí. I tyto údaje se ale ještě mohou změnit, protože také tyto záznamy se zpětně doplňují, podobně jako třeba informace o počtu pozitivních testů.

Ještě na začátku listopadu bylo reinfekcí v průměru necelých dvě stě za den, v současné době, tedy o měsíc později, jich už ale přibylo a je jich necelých pět stovek za den. Podle Duška tedy reinfekce kopírují trendy nově pozitivních.

Komu nejvíc hrozí opětovná nákaza?

Nejvíc reinfekcí ukazují data u dětí. Na 100 tisíc dětí ve věku 12 až 17 let připadá od listopadu 242 případů, což je téměř třikrát víc než u padesátníků a jedenapůlkrát víc než u čtyřicátníků. Naopak u seniorů jsou opakované nákazy velmi řídké –⁠ na 100 tisíc seniorů připadalo méně než padesát případů.

Současně se ale nedá říct, že by dětem hrozily opětovné nákazy víc než důchodcům - byť i to je možné. Děti jsou totiž skupinou, která se v Česku během letošní podzimní vlny zdaleka nejvíc testuje, a je o ní tedy i nejvíc údajů. Potvrzují to epidemické testy, které vypisují hygieny při trasování. Od začátku listopadu bylo takových testů 1,2 milionu a asi šedesát procent z nich bylo u dětí do 18 let.

Ve školách je totiž vzhledem k neměnným kolektivům trasování jednodušší, třídy mají jmenné seznamy a pro hygieny je mnohem jednodušší dopátrat, s kým byl nakažený žák v kontaktu. „Virus se srovnatelně šíří v dospělé populaci, mezi pracujícími lidmi, jsou ale hůře dostupní pro trasování a také si hůře uvědomují, kde se mohli nakazit,“ vysvětluje profesor Dušek. Více testů mezi dospělými by podle něj zřejmě odhalilo víc reinfekcí i mezi nimi.

Málo informací znamená velkou nejistotu

Data, která epidemiologové a statistici o reinfekcích mají, by tedy při okamžitém použití podávala zcela zkreslené a zavádějící informace. Protože není jasné, kolik a jakých lidí se nakazí víckrát a po jaké době, není podle Ladislava Duška ani spolehlivě známý ochranný efekt protilátek po prodělání nemoci.

Zdánlivě je proto sice reinfekcí málo, pouhý zlomek z nových případů, neví se ale, o kolika reinfekcích se neví, zdůrazňuje statistik.

Co říkají data

Známá data dávají jen málo jistot –⁠ jednou z nich je, že ani prodělání nemoci nemusí člověka ochránit natolik, že se už nedostane s covidem do nemocnice. Takové případy prokazatelně existují: z 18 997 prokázaných reinfekcí jich skončilo v nemocnicích 1600, 134 případů dokonce na lůžkách JIP.

Nově zveřejněná data také ukazují, že člověka před covidem dokonale neochrání ani plné očkování spojené s proděláním nemoci. Reinfekcí plně očkovaných sice také zatím není mnoho, ale existují: celkem bylo v údajích zaznamenáno 3196 takových případů, z nich 2233 se jich objevilo během dosavadního vrcholu pandemické vlny v listopadu 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
před 3 hhodinami

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
před 4 hhodinami

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
před 7 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025

Hrozba horkých vln v Česku roste. Nově je sleduje specializovaný web

Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
4. 6. 2025

Popelky atomového věku třídily za miliardy dolarů uran na dvě hromádky

Japonský útok na Pearl Harbor neznamenal pro Spojené státy jenom začátek války. Prezident Franklin Delano Roosevelt díky tomu získal neomezený rozpočet na militarizaci průmyslu a do něho se schoval i jeden přísně tajný projekt. Projekt, který zpočátku sídlil na Manhattanu. Na začátku roku 1942 se tam Spojené státy pustily do vývoje prvních jaderných zbraní a nasadily na to svou plnou hospodářskou a průmyslnou sílu.
4. 6. 2025
Načítání...