I člověk, který už jednou prodělal covid, může skončit na JIP, ukazují nová data

Informací o šíření nového koronaviru v Česku je v současnosti už dostatek, až doposud ale některá data stále chyběla –⁠ především ta o reinfekcích, tedy opětovných nákazách virem. Nyní Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) tyto údaje zveřejnil a vyplývá z nich, že i člověk, který si nákazou již jednou prošel, může znovu vážně onemocnět.

Jako reinfekce je se označuje situace, kdy člověku vyjde pozitivní test na covid nejméně 60 dní od posledního pozitivního testu. „Reinfekce je opakovaná pozitivita,“ vysgvětluje ředitel ÚZIS, profesor Ladislav Dušek.

Tato pravidla si nevymysleli čeští experti, ale řídí se regulemi ECDC –⁠ cílem je, aby všechny evropské země dodávaly stejně získávané a měřené údaje, aby se tak daly informace využívat mezinárodně. Jsou poměrně přísná a kontroluje se v nich například to, aby člověk v době mezi oběma nákazami nepobýval v nemocnici –⁠ to by totiž mohlo znamenat, že jde ve skutečnosti jen o jednu velmi dlouhou nákazu.

Podle Duška zřejmě hodně reinfekcí systému uniká proto, jak přísné jsou výše popsané podmínky. Do zaznamenaných dat se totiž nedostanou ani lidé, kteří covid prodělali jen doma, aniž by tím zatěžovali lékaře, nebo ti, kde z nějakého důvodu chybí záznam o prvním testu –⁠ v takovém případě se už případ mezi reinfekce nepočítá. A platí to i opačně, tedy pokud má jednou nakažený podruhé tak slabé příznaky, že je ani nehlásí, nebo na test prostě nejde.

Z toho všeho vyplývá, že vědci vidí v současnosti jen vrcholek ledovce. I z něj se dá ale získat řada důležitých informací, které mohou expertům pomoci lépe sledovat a předpovídat budoucí vývoj pandemie.

Od začátku listopadu do 4. prosince hlásí ministerstvo zdravotnictví 11 811 reinfekcí. I tyto údaje se ale ještě mohou změnit, protože také tyto záznamy se zpětně doplňují, podobně jako třeba informace o počtu pozitivních testů.

Ještě na začátku listopadu bylo reinfekcí v průměru necelých dvě stě za den, v současné době, tedy o měsíc později, jich už ale přibylo a je jich necelých pět stovek za den. Podle Duška tedy reinfekce kopírují trendy nově pozitivních.

Komu nejvíc hrozí opětovná nákaza?

Nejvíc reinfekcí ukazují data u dětí. Na 100 tisíc dětí ve věku 12 až 17 let připadá od listopadu 242 případů, což je téměř třikrát víc než u padesátníků a jedenapůlkrát víc než u čtyřicátníků. Naopak u seniorů jsou opakované nákazy velmi řídké –⁠ na 100 tisíc seniorů připadalo méně než padesát případů.

Současně se ale nedá říct, že by dětem hrozily opětovné nákazy víc než důchodcům - byť i to je možné. Děti jsou totiž skupinou, která se v Česku během letošní podzimní vlny zdaleka nejvíc testuje, a je o ní tedy i nejvíc údajů. Potvrzují to epidemické testy, které vypisují hygieny při trasování. Od začátku listopadu bylo takových testů 1,2 milionu a asi šedesát procent z nich bylo u dětí do 18 let.

Ve školách je totiž vzhledem k neměnným kolektivům trasování jednodušší, třídy mají jmenné seznamy a pro hygieny je mnohem jednodušší dopátrat, s kým byl nakažený žák v kontaktu. „Virus se srovnatelně šíří v dospělé populaci, mezi pracujícími lidmi, jsou ale hůře dostupní pro trasování a také si hůře uvědomují, kde se mohli nakazit,“ vysvětluje profesor Dušek. Více testů mezi dospělými by podle něj zřejmě odhalilo víc reinfekcí i mezi nimi.

Málo informací znamená velkou nejistotu

Data, která epidemiologové a statistici o reinfekcích mají, by tedy při okamžitém použití podávala zcela zkreslené a zavádějící informace. Protože není jasné, kolik a jakých lidí se nakazí víckrát a po jaké době, není podle Ladislava Duška ani spolehlivě známý ochranný efekt protilátek po prodělání nemoci.

Zdánlivě je proto sice reinfekcí málo, pouhý zlomek z nových případů, neví se ale, o kolika reinfekcích se neví, zdůrazňuje statistik.

Co říkají data

Známá data dávají jen málo jistot –⁠ jednou z nich je, že ani prodělání nemoci nemusí člověka ochránit natolik, že se už nedostane s covidem do nemocnice. Takové případy prokazatelně existují: z 18 997 prokázaných reinfekcí jich skončilo v nemocnicích 1600, 134 případů dokonce na lůžkách JIP.

Nově zveřejněná data také ukazují, že člověka před covidem dokonale neochrání ani plné očkování spojené s proděláním nemoci. Reinfekcí plně očkovaných sice také zatím není mnoho, ale existují: celkem bylo v údajích zaznamenáno 3196 takových případů, z nich 2233 se jich objevilo během dosavadního vrcholu pandemické vlny v listopadu 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 12 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 15 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 17 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Amazonský prales se sám regeneruje díky klíčovým stromům

Amazonský prales má pozoruhodnou schopnost obnovy. Když člověk vykácí část lesa a později ji opustí, o návrat vegetace se podle nové brazilské studie stará především malá skupina několika desítek druhů stromů. Přibližně 15 až 25 druhů dokáže rychle osídlit zničenou půdu, vytvořit podmínky pro návrat dalších rostlin a zároveň začít znovu ukládat uhlík.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.