Mezinárodní tým vědců z USA, Francie, Austrálie a Německa vydal už devátou edici atlasu „Želvy světa“. Publikace obsahuje nejen podrobné popisy všech 357 druhů želv, ale také informace o stavu ohrožení všech druhů a srovnání jejich současného a původního areálu rozšíření. Výsledky jsou alarmující: přibližně polovině světových druhů želv hrozí vyhynutí. Tato zvířata jsou postižena zejména ztrátou životního prostředí a nadměrným odchytem pro konzumaci i prodej chovatelům.
Kožatka velká je s délkou krunýře 226 centimetrů největší mořskou želvou na světě. Na souši je rekordmankou želva obrovská žijící na Seychelských ostrovech – její krunýř měří úctyhodných 138 centimetrů. Nově vydaný atlas popisuje nejen tyto obry svého druhu, ale úplně všechny zástupce současných želv.
Člověk ničí místa, kde žijí želvy
„Přinášíme souhrn informací o všech 357 druzích želv na světě, které ještě dnes existují,“ vysvětluje hlavní autor, profesor Uwe Fritz z Drážďan. „V novém vydání ale také ukazujeme ohrožení želv a porovnáváme jejich původní areál rozšíření s tím, kde jsou rozšířené v současné době.“ Podle vědce jsou tyto informace zásadní pro tvorbu zákonů a opatření, které by mohly želvy zachránit před úplným vyhynutím.
Za ohrožené je považováno 171 druhů želv – každý pátý druh a poddruh byl už dokonce v historických dobách a nedávné minulosti vyhuben. „Postiženy jsou zejména velké druhy, které jsou závislé na zvláštních biotopech. Například všechny velké asijské druhy želv, které se původně vyskytovaly v ústích řek nebo v řekách, jsou dnes ohroženy vyhynutím,“ uvedl německý herpetolog. Právě jejich životní prostředí se stále více zmenšuje, ústí řek bývají nejvíc využívaná pro stavbu infrastruktury. Navíc jejich vejce pytlačí lidé i predátoři, které lidé chovají, jako jsou třeba kočky nebo psi. „I dnes jsou tato velká zvířata zabíjena také pro potravu,“ dodal Fritz.
Podle několika studií patří želvy mezi nejohroženější obratlovce na světě – na seznamu ohrožených druhů se s vyšším procentem objevují pouze primáti.
Areály téměř všech druhů želv se oproti jejich původním stanovištím v uplynulých desetiletích drasticky zmenšily. Tato místa lidé mění, využívají, zastavují nebo upravují tak moc, že želvy zde už nenacházejí dostatek potravy nebo klidu pro snášení vajec. U některých druhů je zmenšení životního prostoru obrovské – vědci to dokládají například bagaturem třípruhým a želvou barmskou; ty přišly už o 90 procent území, kde dříve prosperovaly.
„Jsou to moc smutná čísla. Musí vést k co nejrychlejší komplexní ochraně želv. Jinak budou tato zvířata, která byla svědky vzestupu a pádu dinosaurů, navždy ztracena,“ dodává Fritz.
