Vrcholový predátor připomínal kosmickou loď. Nově objevený tvor vládl oceánům před půl miliardou roků

Před zhruba 506 miliony lety se na dně oceánu na místě dnešní Kanady proháněl zvláštní mořský živočich. Je jedním z největších predátorů, který se do té doby na Zemi objevil, uvádějí vědci, kteří mu pro jeho podobnost s mimozemskými vesmírnými loděmi ve sci-fi tvorbě přezdívají „mateřská loď“.

Tvor pojmenovaný Titanokorys gainesi byl objeven v národním parku Kootenay v kanadských Skalistých horách. Na délku měřil půl metru a v porovnání s tehdejším životem jde o skutečného obra.

„Většina jiných organismů byla v tu dobu menší než nehet na lidském palci. Pro porovnání: Titanokorys byl delší než předloktí dospělého člověka. Ano, byl to obří chlapík,“ uvedl paleontolog Jean-Bernard Caron z Královského ontarijského muzea v Torontu a vedoucí autor studie zveřejněné v odborném časopise Royal Society Open Science.

Titanokorys gainesi
Zdroj: Reuters

Hlava tvora zabírala zhruba dvě třetiny jeho celkové délky. Měl složené oči, které dnes pozorujeme u převážné většiny hmyzu a některých korýšů, kulatý ústní otvor, dvě klepeta připomínající hrábě a řadu ploutviček, s pomocí kterých plaval.

„Celkový tvar živočicha připomínal torpédo a byl docela plochý, což je adaptace na život na dně moře. Protože bylo jeho tělo tak krátké, dal by se přirovnat k obrovské plavající hlavě – vskutku bizarně vypadající zvíře,“ dodal Caron.

Živil se pravděpodobně kořistí, která se zahrabávala do měkkého oceánského dna, jako jsou červi. Vědci tak odhadují na základě klepet, která sloužila k posouvání kořisti směrem k ústům.

Paleontologové u objevu Titanokorys gainesi
Zdroj: Reuters

Tvor žil v době, kdy většina Severní Ameriky byla dnem tropických moří. Vědci částečné fosilie nejméně desítky zástupců tohoto druhu objevili v Britské Kolumbii v letech 2014 až 2018, zejména v oblasti Burgesských břidlic, které jsou pro objevy fosilií z období kambria opravdovým zlatým dolem.

Titanokorysové patří mezi členovce, širokou skupinu zahrnující hmyz, pavouky a korýše. Prehistorický druh se svou obří hlavou podobal dnešním ostrorepům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Osm set milionů za jedenáct centimetrů keramiky. Věstonickou venuši našli před sto lety

Věstonická venuše je pravěký artefakt, o jeho smyslu, původu a účelu se vědci dohadují už sto let. Právě 13. července 1925 ji totiž objevil tým archeologa Karla Absolona.
před 21 hhodinami

ČVUT bude rozvíjet technologie a produkty, které ulehčují život seniorům

Efektivněji zapojit technologie do péče o seniory a znevýhodněné – to je cílem evropského projektu, který čtyři roky povede pražské ČVUT. Reaguje i na nedostatek lidí v sociální péči a omezenou dostupnost služeb, díky nimž můžou lidé také v pokročilém věku zůstávat doma. V jeho rámci jde tak o sjednocení roztříštěných technologií a standardizaci výrobků, které se v sociální péči používají. Projekt reaguje na skutečnost, že podle Eurostatu bude v roce 2050 třetina obyvatel Evropské unie starších 65 let.
před 22 hhodinami

Vědci rozlišili čtyři podtypy autismu, objev může vést k cílenější péči

Nová mezinárodní studie publikovaná v odborném časopise Nature Genetics rozlišuje čtyři geneticky odlišné skupiny poruch autistického spektra. Vědci z Duke University analyzovali data od více než pěti tisíc dětí s autismem a jejich sourozenců. Podle nich by objev mohl přispět k personalizovanější péči.
12. 7. 2025

V Jižní Koreji objevili čtyři neznámé druhy štírků s masivními makadly

Nově objevení štírci z Jižní Koreje jsou specializovaní na život v jeskyních. Svá veliká makadla využívají jak pro navigaci v těchto ekosystémech, tak i při lovu. Podle biologů jsou ale ohrožení kvůli narušení jejich původního ekosystému.
12. 7. 2025

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
11. 7. 2025Aktualizováno11. 7. 2025

Velcí kopytníci výrazně snižují počty klíšťat, ukázala česká studie

Vědci zjistili, že velcí kopytníci jako divocí koně či zubři efektivně snižují počet klíšťat v přírodě díky své přirozené pastvě. V milovické rezervaci jich bylo na pasených plochách až o 75 procent méně než v okolních, neobhospodařovaných porostech. Klíšťat v tuzemsku v posledních letech kvůli změnám klimatu přibývá a šíří se do vyšších nadmořských výšek. O výsledcích výzkumu informovala společnost Česká krajina.
11. 7. 2025

Přes stoupající počet živelních katastrof plánuje vláda USA zásadní omezení peněz pro meteorology

Spojené státy se potýkají s řadou přírodních katastrof od povodní přes tornáda až po hurikány. Meteorologové umí snižovat jejich dopady, ale přesto, že těchto událostí kvůli změně klimatu přibývá, se americká vláda Donalda Trumpa snaží snižovat finance pro vědce.
11. 7. 2025

Evropská komise představila kodex pro AI. Řeší autorská práva i bezpečnost

Evropská komise tento týden zveřejnila nový dobrovolný kodex postupů pro poskytovatele výkonných systémů umělé inteligence (AI), jehož cílem je vyjasnit povinnosti vyplývající z nových unijních pravidel, takzvaného Aktu o AI. Kodex se týká takzvaných generativních modelů AI, jako jsou ChatGPT od OpenAI, Claude od společnosti Anthropic nebo Gemini od Googlu.
11. 7. 2025
Načítání...