Srdeční komplikace po očkování se zveličují, uvedli čeští kardiologové

„Naše ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování,“ uvedli čeští kardiologové v reakci na nejrozšířenější zprávu o možném nežádoucím účinku mRNA vakcín proti covidu. Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování a nahrávají tak vzniku dalších variant světově rozšířeného viru.

„Mýty kolem vakcinace se množí, odpůrci očkování jsou o své pravdě přesvědčeni natolik, že neakceptují ani základní vědecká data – a s dogmaty se bohužel argumentovat nedá. Řada lidí, i chronicky nemocných, tak raději čeká, co vakcína udělá s ostatními,“ uvedl předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart.

„Kardiak, který se nakazí covidem, má přitom až trojnásobně vyšší riziko úmrtí na něj. Musíme si uvědomit, že pomalé tempo a neúplná vakcinace vytvářejí prostor pro vznik nových mutací. Zapomeňme, že delta je poslední v řadě. Pokud se nám nepovede očkování plošně dotáhnout, hrozí reálné nebezpečí, že se nadějeme další vlny pandemie,“ dodal.

Komplikace související s vakcinací jsou podle něj zveličeny. „Vakcíny mRNA nás překvapily svojí bezpečností. Uvážíme-li, kolik vedlejších reakcí mají lidé po jiných očkováních, například před cestováním do zahraničí, pak vychází srovnání s vakcínou na covid-19 jednoznačně příznivě. Vedlejší účinky samozřejmě existují, některé jsou dány samotným mechanismem vakcíny, která má imunitní odpověď navodit. Bohužel se však mnoho nemocí, které se vyskytují i v době necovidové, přisuzuje vlivu vakcíny,“ doplnil Linhart.

Nejoblíbenější fámy

Kardiologové například čelili záplavě reakcí na zprávu, že vakcína od firmy Pfizer způsobuje zánět srdečního svalu u mužů. „Nejlepší data máme ze srpnového vydání amerického časopisu JAMA, kde autoři zhodnotili riziko zánětu srdečního svalu (myokarditidy) a osrdečníku po vakcinaci provedené u více než dvou milionů jedinců,“ popisuje předseda českých kardiologů. Riziko vyžadující hospitalizaci tam podle něj vyčíslili na jednu na sto tisíc a zánětu osrdečníku na 1,8 na sto tisíc očkovaných. Průběh všech případů byl ale příznivý a nikdo nezemřel.

Tento zánět podle Linharta není vzácným onemocněním a vyskytuje se běžně i mimo pandemii – takže reálně je riziko vakcíny jako příčiny komplikací ještě menší. „Případy myokarditidy byly mimochodem popsány i při vakcinaci proti neštovicím, chřipce či papilomaviru,“ dodává lékař. Za zmínku podle něj stojí i data americké armády, která svým vojákům podala 2,8 milionu dávek mRNA vakcín. Myokarditida se objevila u 23 vojáků.

Nové cesty k léčbě srdce

Informace o očkování a covidu-19 budou kardiologové diskutovat na nadcházejícím kongresu, kde také poprvé představí nové léčebné postupy a léky, které pomohou i českým pacientům.

„Zdravotní pojišťovny začaly konečně po mnoha letech hradit nemocným některé z moderních léků na ředění krve, to by mohlo významně zlepšit jak jejich osud, tak komfort a schopnost léčbu dlouhodobě dodržovat. Objevily se i nové léky, které můžeme nasadit pacientům se srdečním selháním. Především takzvané glifloziny, léky původně určené pro léčbu cukrovky, které však mají schopnost významně zlepšit stav pacientů s poruchou funkce levé komory. Bohužel zatím ani v jednom případě pojišťovny lék nehradí, a tak je můžeme použít, jen pokud je nemocný ochoten si za ně platit ze své vlastní kapsy,“ shrnuje profesor Linhart.

Podle předsedy České asociace akutní kardiologie Petra Ošťádala  se po pěti letech na kongresu představí nové postupy pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. „To považujeme za obzvlášť důležité pro nemocné po srdečním infarktu, kteří i přes moderní léčbu, zahrnující rychlé zprůchodnění ucpané věnčité tepny, zůstávají ve vysokém riziku další srdeční nebo cévní příhody. Do tří let po prodělaném infarktu zhruba deset procent nemocných zažije další infarkt, dvě procenta cévní mozkovou příhodu a pět procent pacientů zemře z kardiovaskulárních příčin. Je proto třeba udělat vše pro to, abychom další příhodě zabránili, a tomu se budou i nové doporučené postupy věnovat,“ říká kardiolog.

Cholesterol je problém pro srdce – i při covidu

K tomu, aby se infarkty neopakovaly, by měla mimo jiné přispět nová třída léků snižujících cholesterol. Většina infarktů myokardu je totiž podmíněna takzvanou aterosklerózou věnčitých tepen a ta je „poháněna“ právě cholesterolem přinášeným krevním proudem.

„Nejnovější vědecká poznání jasně ukazují, že ‚čím nižší, tím lepší'. Zatímco zdravá populace by měla mít hodnoty LDL (‚zlého') cholesterolu pod třemi milimoly na litr, ti, kteří už jednou prodělali infarkt, by si měli pohlídat hodnotu jedna celá čtyři milimolu na litr a méně a u toho, kdo jej měl dvakrát a více, by tato hladina neměla překročit jeden milimol na litr,“ vysvětluje profesor Michal Vrablík, předseda České asociace preventivní kardiologie.

„Nízkých hodnot můžeme dosahovat i dnes s pomocí ‚injekcí na cholesterol', které si pacient aplikuje jednou za dva až čtyři týdny sám. V blízké budoucnosti budeme mít možnost využít nové mechanismy účinku, které umožňují podat lék na snížení cholesterolu injekčně jednou za půl roku pro dosažení dobrých a zdravých hodnot.“

Vysoká hladina cholesterolu trápí až osmdesát procent dospělé populace v Česku. „Nepřímo se ukazuje, že ten, kdo měl nízké hodnoty cholesterolu, byl lépe chráněn před koronavirovou infekcí. Covid se totiž do buňky dostává prostřednictvím receptorů, ty ale potřebují cholesterol. Když ho měl člověk v krvi méně, infekce se do buňky dostávala hůře,“ vysvětluje Vrablík.

Dopad pandemie na léčbu srdce

Koronavirová pandemie podle kardiologů zbrzdila v prvním čtvrtletí poskytování plánované kardiologické péče, což se může projevit nárůstem komplikací v pozdější době: „Na vrcholu covidové krize se nemocní často báli jet do nemocnice a zanedbali i akutní projevy, včetně infarktů. Někteří na to doplatili cenou nejvyšší, jiní přicházejí nyní s projevy srdečního selhání a s dalšími komplikacemi,“ říká Linhart.

Proto na začátku prázdnin čeští kardiologové vyhlásili kampaň Nemocné české srdce, a avizovali, že chtějí do deseti let snížit úmrtnost na srdeční choroby o pět procent a o deset procent počet těch, kteří kvůli nemocnému srdci opakovaně končí v nemocnici. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 12 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 17 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 17 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
9. 9. 2026

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
9. 9. 2026

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
9. 9. 2026

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
9. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.