Před půlstoletím skončil návrat Sojuzu 11 tragédií, zemřeli tři kosmonauti

5 minut
Studio 6: 50 let od tragického přistání lodi Sojuz 11
Zdroj: ČT24

Poté, co Sovětský svaz prohrál pomyslný závod se Spojenými státy o vyslání člověka na Měsíc, soustředil se jeho vesmírný program hlavně na dlouhodobý pobyt člověka v kosmu a na vyslání orbitální stanice. První takové zařízení na světě Saljut 1 vypustil na oběžnou dráhu v dubnu 1971, jeho fungování ale dopadlo tragicky. Úvodní a jediná posádka, která stanici obývala, zahynula 30. června 1971 při návratu do atmosféry.

Neslavně přitom dopadl už první pokus o obydlení stanice, založené na vojenském projektu Almaz vyvíjeném od poloviny 60. let. Loď Sojuz 10 s tříčlennou posádkou odstartovala z Bajkonuru 23. dubna 1971 a zpočátku šlo všechno podle plánu. Loď se druhý den letu spojila se stanicí, kroužící ve výšce dvě stě kilometrů nad Zemí. Posádka však do ní kvůli závadě na spojovacím zařízení nemohla přejít. Mise tak byla po necelých dvou dnech zrušena a Sojuz 10 poté bezpečně přistál.

Lépe se při plnění úkolů na oběžné dráze vedlo následující trojici kosmonautů v Sojuzu 11, kteří do vesmíru odstartovali 6. června 1971. Tým ve složení Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev se o den později připojil k Saljutu, který se tak stal první kosmickou stanicí s posádkou v dějinách. Stanice byla vybavena bohatou vědeckou aparaturou, mimo jiné astrofyzikální observatoří nebo speciálním skleníkem pro zkoumání chování rostlin v beztížném stavu.

Tragédie sovětské kosmonautiky

Předposlední červnový den kosmonauti přestoupila zpátky do své lodi, která zahájila návrat k Zemi. Po přistání Sojuzu 11 ale záchranáři našli uvnitř trojici mužů bez známek života. Vyšetřování ukázalo, že exploze, jež oddělila orbitální úsek od návratové kabiny, způsobila otevření jednoho z ventilů, které měly sloužit k vyrovnání tlaku během sestupu atmosférou ve výšce pěti kilometrů. Stalo se tak 150 kilometrů nad Zemí – a kosmonauti neměli šanci přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přeočkování proti covidu zdravotníkům nemusí prospívat, naznačila studie

Vakcína proti viru SARS-CoV-2 významně přispěla k ukončení pandemie covidu-19 po celém světě. Virus ale existuje i nadále. Pro rizikové skupiny obyvatelstva se proto stále doporučují pravidelné posilovací dávky. Mezi jednu z těchto skupin patřili i lidé pracující ve zdravotnictví. Od konce pandemie už ale uplynuly tři roky, takže situace je nyní odlišná. Vědci zkoumají, jestli je konkrétně u těchto lidí, kteří jsou jinak zdraví, nutné v pravidelném přeočkování pokračovat.
před 21 hhodinami

Změna pohlaví u ptáků je dle nové studie nečekaně častá

Téma změny pohlaví se v lidském světě stalo jedním z kulturních sporů. Tento článek se lidské sexuality nijak netýká. Nový výzkum zjistil, že fenomén se objevuje nejen u člověka, ale také u zvířat – konkrétně ptáků. Samozřejmě u nich tato změna není způsobená chirurgicko-farmaceutickým zákrokem, ale přirozenými procesy.
16. 8. 2025

Nová očkovací strategie chce více vakcín zdarma

Proočkovanost proti některým nemocem se v tuzemsku zhoršuje. Třeba u spalniček klesla pod devadesát procent. Pomoci má chystaná národní strategie, jež počítá s rychlejším zaváděním plně hrazených očkování či zajištěním větší bezpečnosti. Návrh počítá i s pravidelnými průzkumy veřejného mínění o vakcinaci a s průběžným hodnocením imunity v populaci.
16. 8. 2025

Kostra Lucy je v Praze. Česko bude první evropskou zemí, která ji vystaví

Do Prahy přiletěla Lucy – nejslavnější kostra světa. Převoz pozůstatků pravěké ženy druhu Australopithecus afarensis byl ostře hlídaný. Jde totiž o jeden z nejvzácnějších dokladů o vývoji člověka. Lucy byla velká asi jako čtyřleté dítě, vážila přibližně třicet kilo a po světě chodila před víc než třemi miliony let. Po přesunu pozůstatků do Národního muzea bude nejdříve probíhat několikadenní aklimatizace. Poté se Česko stane první evropskou zemí, která tento archeologický klenot vystaví. Samotná výstava se veřejnosti otevře 25. srpna. Návštěvníci si ale musí zakoupit speciální vstupenky na konkrétní den a čas.
15. 8. 2025

Vlna horka, která tento týden zasáhla Evropu, je extrémní

Během vlny veder, která tento týden zasáhla Evropu, padaly historické teplotní rekordy v celé řadě států. Přinesla také požáry a sucha na mnoha místech kontinentu.
15. 8. 2025

Vakcína proti rakovině má pozoruhodně dobré výsledky

Experimentální očkovací látka proti dvěma druhům rakoviny dokázala při testování výrazně prodloužit délku dožití pacientů. Vědci proto projekt posouvají do další fáze a naznačují široké možné uplatnění.
15. 8. 2025

Horké vlny sílí, počet tropických dnů se ztrojnásobil, varuje klimatolog

Od šedesátých let se zvedla teplota o dva stupně Celsia, v létě o tři stupně a počet tropických dnů narostl trojnásobně, uvedl klimatolog Pavel Zahradníček v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. V pátek má vlna veder v Česku vrcholit teplotami až 38 stupňů Celsia. Horké vlny jsou podle Zahradníčka častější a intenzivnější než v minulosti, což negativně dopadá na krajinu, lidské zdraví i živočichy. Upozorňuje, že adaptační opatření měst bývají často nedomyšlená.
15. 8. 2025

Nemocí od klíšťat je nejvíc za dekádu. Jak je rozpoznat a zakročit?

Čeští lékaři řeší ročně stovky případů vážného průběhu klíšťové encefalitidy. Letos je počet lidí, u nichž vědci odhalili nějakou nákazu od klíšťat, za poslední dekádu rekordní. Dá se tedy očekávat, že i vážných případů bude hodně.
15. 8. 2025
Načítání...